Branky, které vstřelil při pondělním vítězném zápase v Kadani, posunuly třebíčského útočníka Richarda Kristla do čela klubové tabulky kanonýrů a na druhé místo v produktivitě Horácké Slavie.
„Samozřejmě jsem za to hrozně rád. Teď jsem měl za dva zápasy spoustu šancí a nebyl jsem schopen dát gól, ani když jsem měl před sebou prázdnou bránu,“ říká Kristl. „Takže jsem rád, že se to prolomilo. A že to bylo ještě takhle, o to to bylo lepší,“ usmívá se.
Na svém kontě tak po deseti odehraných kolech má šest branek a tři asistence. „Není to špatné. Ale samozřejmě vždycky může být ještě lépe. Šance na to jsou,“ připouští dvacetiletý forvard. „Kdybych nebyl takový dřevák, tak jsem dal gólů víc,“ má jasno.
Dřevák? Vždyť v Kadani nasázel čistý hattrick během dvanácti minut! „Jo, štěstí se ke mně přiklonilo,“ směje se Kristl.
Ten dosud za svůj tříbrankový večer do klubové kasy přispívat nemusel. „Zatím jsme to neřešili, v pondělí jsme přijeli ze zápasu pozdě. Ale asi budu muset zaplatit nějakou svačinku,“ tuší Kristl, který je hlavně rád, že se bílým hvězdám na severu Čech podařilo urvat plný bodový zisk.
„Předtím jsme prohráli třikrát po sobě, z toho dvakrát doma s relativně slabšími soupeři,“ připomíná porážky 4:5 v Jihlavě, 0:1 v prodloužení s Litoměřicemi a 2:3 v prodloužení s Mostem.
„Potřebovali jsme někde urvat tři body a trošku se nastartovat. Nemohli jsme se střelecky prosadit, což se nám teď povedlo. Takže to nakonec dopadlo dobře a mělo to šťastný konec,“ připomněl, že v Kadani Horácká Slavia otočila z 1:2 na 4:3 i díky dvěma využitým početním výhodám.
300 diváků? Atmosféra je zoufalá, jako v divadle
Jinak ovšem cesta na sever pro prvoligové hokejisty není ničím příjemným. „Jedete tam pět hodin, navíc atmosféra v Kadani, Mostě a na podobných stadionech je zoufalá. To je, jako když hrajete v divadle,“ připomíná návštěvu 300 fanoušků.
To Třebíč hokejem znovu žije, což dokládá slušná průměrná domácí návštěva: 1 588 diváků. „Není to špatné. Uvidíme teď, jestli jsme nenaštvali moc fanoušků a jestli přijdou,“ dumá Kristl před dnešním domácím utkáním s Frýdkem-Místkem.
Zatímco v minulém ročníku mladý útočník pendloval mezi extraligovou Plzní, prvoligovými Litoměřicemi a Třebíčí a druholigovými Klatovy, letos má o svém angažmá jasno - nastupuje v první formaci Horácké Slavie po boku dvou zkušených harcovníků: Romana Erata a kapitána Davida Dolníčka.
„Loni to bylo takové hektické. Na druhou stranu: já jsem předtím nehrál nikde jinde než v Plzni. Tak jsem si alespoň prošel pár klubů a viděl, jak to kde chodí,“ vzpomíná Kristl. „Teď jsem se tak nějak usadil a chvíli tady pobudu.“
A co kdyby se ozvala mateřská Plzeň? „Šance vždycky je,“ věří Kristl. „Teď se zrovna Plzni moc nedaří, ale s vedením v kontaktu vůbec nejsem. Nikdo se neozval. V Třebíči jsem tuším na roční hostování, tak se uvidí, co bude dál,“ dodal.
V každém případě si působení na Vysočině užívá více než v předchozím ročníku, ve kterém Horácká Slavia musela hrát skupinu o záchranu WSM Ligy. „Určitě je to lepší, jsme alespoň ve středu tabulky. Ale ta je tak našlapaná, že jednou dvakrát prohrajete a jste v tom zase,“ nepřeceňuje aktuální osmou příčku. „Dvě poslední domácí ztráty nás stály lepší umístění. Ale dejme tomu, že to zatím jde,“ doplnil s úsměvem.
