Na Slovensku se blíží začátek nové soutěže. S jakými ambicemi do ní se Slovanem vstupujete?
Slovan vždy měl i má ambice nejvyšší. Předurčuje ho k tomu i fakt, že je v hlavním městě. Chceme jít postupně. Nejprve zkonsolidovat mužstvo, dát mu nějakou taktiku a směr. V základní části se vyšplhat co nejvýš a poté se dobře připravit na play-off.
Jaký je váš názor na slovenskou nejvyšší soutěž? V Čechách se na ní mnoho lidí dívá skrz prsty…
V tom máte pravdu. Myslím si, že náhled na soutěž není v Čechách tak objektivní. České kluby nyní vzaly mnoho slovenských hráčů, což také něco ukazuje. Na druhou stranu slovenská soutěž je o něco slabší svou kvalitou. Je v ní méně mužstev a oproti naší lize je mnohem méně vyrovnaná. V tom jediném vidím rozdíl. Hráči jsou na Slovensku na své výši. Jsou technicky i bruslařky velmi dobří. Je zde akorát trošku problém s taktikou a se svázáním do určitých vzorců.
Tipnete si favorita na titul v Čechách?
To určitě ne podle papíru. Já si myslím, že česká liga bude mít letos mimořádný ročník, kdy bude strašně moc vyrovnaná. Mnoho týmů bude moci útočit v základní části na prvenství. O první osmičku bude svádět tuhý boj tak deset mužstev, které mohou vyhrávat doma i venku. Pak přijde play-off, kdy je to už o něčem jiném. Těžko tipovat, kdo bude mistr…
No tak prozraďte mi, v koho věříte.
To záleží i na tom, jak dlouho bude stávka. Vážně nechci tipovat. Favoritů je spousta. Třeba Sparta, Slavie, jednoznačně Pardubice, které mají velmi silné mužstvo. Další se k nim připojí. Určitě bude vidět Liberec, který měl velmi dobré výkony v přípravě. Počítat se musí i se Zlínem, protože se pokusí obhájit titul. Je hodně těch, co můžou vyhrát.
Předchozí dvě sezony jste působil jako hlavní trenér v Pardubicích. Jak na to období vzpomínáte?
Velmi dobře. Odehráli jsme dvě vynikající sezony, až ten závěr druhé se nepovedl. Já si myslím, že to tak ve světě funguje ať v jednotlivcích nebo v kolektivech, kdy se favorit propadne nebo neudělá ten poslední krůček. Jsem spokojený. Když se ohlédnu, být dva roky po sobě jednoznačně první v základní části a navíc získat jedno druhé místo, je dobré. Hodnotil bych to velmi kladně.
Vracíte se ještě někdy v myšlenkách k play-off, kdy Plzeň překvapivě přešla přes Pardubice?
Jistě. Hodně dlouho se mi to vracelo. Nebyl to jen ten poslední zápas, ale celá série. Určitě na to hned tak nezapomenu. Nejspíš to potrvá dost dlouho.
Kdybyste mohl vrátit čas, stál byste opět na střídačce. Probíhal by sedmý zápas. Co byste řekl či udělal jinak, aby se tým vzchopil?
Pokud se jedná vyloženě o ten poslední zápas, tak tam jsme dostali spoustu ran. Ve dvacáté třetí vteřině jsme prohrávali 0:1. Pak jsme hráli v oslabení tři na pět. Následně jsme dali gól a nebyl nám uznán. Myslím si, že to byl kontakt. Kdyby byl uznaný, tak by se mužstvo zvedlo. Pak tam byl ještě nějaký problém, ten si nějak nevybavuju. Jak jsem už říkal, dostali jsme mnoho ran, ale mužstvo pořád jelo. Nám stačilo dát branku a skončilo by všechno jinak. Věřím, že bychom to otočili.
Už dost Pardubic. Jak se vám pracuje s hráči Slovanu?
Přišel jsem do známého prostředí. Spousta kluků, co je ve Slovanu, mě zná. Těšili jsme se na sebe. Já na ně a oni zase na mě. Uvidíme tedy, jak to bude pokračovat v sezoně (smích). Slovan je klub, který má svou kvalitu. Má vynikající zázemí, podmínky pro trénink a špičkové vybavení. Tenhle klub nemá chybu. Vše funguje a pokud se budeme všichni snažit, tak to tak půjde i dále. Když se nám povede vytvořit takový tým jako před dvěma roky, kdy jsem tu byl a byla zde skvělá parta, bude všechno fajn. Věřím, že i nynější hráči dokážou podobnou atmosféru vytvořit. Budeme žít týmovým duchem a bojovat.
Když jste naposledy působil ve Slovanu, vybojovalo mužstvo titul. Vnímáte to pro nadcházející sezonu jako výzvu, nebo povinnost úspěch obhajovat?
Jsem už z těch titulů a ambicí dost unavený. Jako je mi jasné, že Slovan je tým, který za titulem musí jít, ale jako povinnost to v žádném případě neberu. Já jsem typ trenéra, který chce vyhrávat a udělám vše pro to, abychom uspěli. Nemá cenu jít na střídačku a říct budeme čtvrtý. Jako výzvu to beru určitě.
Na střídačce jste hodně impulzivní. V běžném životě jste také takový, nebo spíše kliďas?
(smích) Normálně jsem klidný, ale když přijdu na střídačku, tak jsem někdo jiný.
Co vás dokáže nejvíc naštvat?
Asi naprosto stejné situace, když se pokaždé posuzují jinak… To mě dokáže neskutečně vytočit.
Představte si, že máte do týmu vybrat jednoho ze dvou hráčů. První má obrovský talent, ale fláká se a kazil by morálku. Druhý je snaživý, jenže herně ne tak dobrý. Koho si vyberete a proč?
To jsou vážně výborné otázky. (smích) Musel bych vidět typ toho hráče a vědět, kdo to je. Toho prvního bych se pokoušel přesvědčit. Pokud bude dobře trénovat a uvidí na sobě tu práci. Tak bych ho tím mohl přesvědčit, že se stane pracovitější a přestane se flákat. Hokejista je hokejista. Určitě bych ho přivítal. Druhý je snaživý. Takových je spousta, ale já mám rád pracovité hráče. Vzal bych si je oba dva a počkal, co z nich bude.
