Jako Gari Kasparov se šachovými figurkami točil pardubický trenér Miloš Říha svými hráči v pátém čtvrtfinále. A jeho tah střelcem se ukázal být vítězný.
Radoslav Kropáč proseděl skoro dvě třetiny zápasu na střídačce, ale v posledním dějství vypracoval akci, při níž nejdřív zazvonila tyčka a pak padl rozhodující gól.
Slovenská posila z Liberce přitom figurovala v zápisu o utkání jako sedmý obránce. "Že nebudu v úvodní sestavě jsem věděl dva dny dopředu," přibližuje Kropáč.
"Trenér mi oznámil, že mám být připravený na střídačce zasáhnout do hry, pokud bude potřeba. Za stavu 1:1 po dvou třetinách mi řekl, ať tam naskočím."
Celý přesun odstartovalo zranění slovenského obránce Andreje Novotného. Ten ve chvíli znojmeského tlaku v přesilovce obětavě padl do Tomanovy bomby od modré a dostal zásah pukem do krku. Na ledě se objevila krev, i sám autor střely starostlivě přijel k Novotnému: "Jsi v pořádku?"
"Šachista" Říha poté, co slovenského zadáka odnesli na nosítkách, posunul do obrany kapitána Otu Janeckého. Za něj na křídlo k Mikeskovi putoval náhradník Ľubomír Pištek, který později rozhodl zápas. A koncem druhé třetiny stáhnul kouč Rolínka a pustil do hry Kropáče. Kudrna se posunul do prvního útoku k Blažkovi a Kropáč na jeho místo. Výsledek: slovenská křídla se tak sešla v jednom útoku.
"Rolínek ještě nebyl rozehraný," vysvětloval Říha po zápase. "A Kropáč je brejkový hráč, jenže my jsme nechtěli hrát od začátku na brejky. Potřebovali jsme dobře aktivně bránit. Ale jak se zápas vyvíjel, bylo nutné změnit taktiku."
Tah se vyplatil. Odpočatý Kropáč si v sedmé minutě třetí části přiťukl puk o mantinel okolo obránce Tomana, nabral rychlost a řítil se zprava na brankáře Altrichtra. "Jen jsem se ještě podíval, že mi vlevo jel Pišťo a že brankář má nad lapačkou volné místo. Tak jsem to tam zkusil trefit. Byla z toho tyčka, ale Pišťa byl naštěstí na správném místě ve správný čas," popisuje vítěznou branku hráč, který je v Pardubicích teprve od konce ledna.
V novém prostředí pomáhal hokejistovi, který přišel na hostování z Liberce, právě Pištek, kamarád ze Slovanu Bratislava. Na únorovém soustředění v Japonsku spali v jednom pokoji, i když původně měl Kropáče dostat "na starost" veterán Janecký. "S tím jsem se ale tehdy neznal," vzpomíná Kropáč na začátky v Pardubicích. "Nejvíc se tu kamarádím s Pišťom, ale Andrej je můj ročník, taky se dobře známe."
Na žádné bratříčkování s reprezentačními kolegy ve Znojmě ale teď nálada rozhodně není. "Uram s Pucherem jsou určitě dobří hráči, kteří umí rozhodnout zápas," říká Kropáč. "A v základní části spolu občas něco prohodíme. Ale v play-off je to něco jiného, je potřeba se na zápas mnohem víc soustředit. Popovídat si můžeme až po skončí čtvrtfinále."
