Štěpánek patří mezi největší české brankářské naděje, na nichž se má stavět v reprezentaci. V extralize většinu svých kolegů převyšoval, a tak odešel do KHL. Vybral si ho Petrohrad, v současnosti možná nejbohatší klub na světě.
Jenže místo zaručeného rozvoje kariéry přišel ještě před začátkem sezony šok. "Byl jsem na dovolené, když mi na mobilu zapípala esemeska, že Petrohrad koupil Nabokova," popisuje Štěpánek. "Ze začátku to bylo překvapení, ale teď už to moc neřeším."
Hodně se mluví o vašem vztahu. Jak spolu vycházíte?
V pohodě. Nejsem typ gólmana, který by druhému nepřál nebo mu házel klacky pod nohy a tvářil se uraženě. Bavíme se. On i já občas dostaneme laciný gól, ale dokážeme si o tom promluvit, říct si co a jak. Každý na to má jiný úhel pohledu. Jsem rád, že můžu jeho zkušenosti využít.
V Rusku se ovšem mluví o tom, že se odmítá oblékat do výstroje, když má být dvojka. Co je na tom pravdy?
Nevím. Já žádnou rivalitu nevnímám. Samozřejmě že chce chytat on i já, ale do brány může jenom jeden z nás. Když nastoupí on, tak to tak beru, přeju týmu i jemu, abychom vyhráli. Nevím, co se objevilo v ruském tisku, ale myslím, že to tak není. A že se nesvlékal? On měl myslím nějaké drobné zranění a my jezdili na zápasy vždycky ve třech, takže šel na lavičku Maxim Sokolov. Podle mě nešlo o tak velký problém.
Jak se změnila atmosféra v týmu, když přišla taková brankářská osobnost?
On má v týmu velké slovo. Když něco řekne, tak se nad tím každý zamyslí. Je poznat, že je to persona.
Takoví hráči bývají hodně sebevědomí, někdy až moc. Jaký je?
Sebevědomí mu určitě nechybí, ale to by nemělo žádnému velkému gólmanovi. Myslím si, že je v brance víc v klidu než já.
Jak máte rozdělené role? Má Nabokov šanci říct si k nasazování gólmanů své?
Nevím, nezaregistroval jsem, že by si diktoval, jestli chce nebo nechce chytat. Je ale jasné, že je jeho jméno někde jinde než moje, takže i to hraje roli.
V Petrohradu jste až ten druhý. Není vám z toho smutno, když jste udělal takový krok ve své slibně se rozjíždějící kariéře, která se teď může trochu přibrzdit?
Hodně lidí může takový názor samozřejmě mít, ale já to vidím právě naopak. Mám možnost chytat ruskou KHL, kvalita soutěže je obrovská. Můžu hrát se skvělými hráči, které jsem předtím sledoval jenom v televizi. Já to považuju za krok kupředu. Doufám, že se nestane něco, co by mohlo moji kariéru přibrzdit.
Už jste mluvil o tom, že vám Nabokovova přítomnost může i pomoci. Snažíte si od něj něco vzít?
Jistě, dívám se, jak chytá, jak se chová. Vždyť byl deset let v NHL, takže něco musí umět. Na druhou stranu má úplně jiný styl než já, takže od něj nejde odkoukat všechno.
V Petrohradu vás vede trenér Václav Sýkora, který ve funkci nakonec zůstane až do konce sezony. Je to pro vás překvapení?
Ani ne, protože tam udělal obrovský kus práce, zlepšil naši hru. Z dvanácti možných bodů jsme pod jeho vedením udělali jedenáct, což je skvělé. Doufám, že u nás vydrží co nejdéle.
Asi jste rád, že vás vede Čech, že?
Je to perfektní. Rozumím mu a vždycky mu můžu říct, co cítím, jak to vidím nebo co si myslím. Moje ruština a angličtina totiž nejsou na nejvyšší úrovni, takže jsem rád, že můžu sem tam něco prohodit v češtině.
Takže se dá říct, že je to takový váš překladatel?
Tuhle funkci mi zatím dělá Petr Čajánek. Když něco potřebuju, řeknu jemu. Pomáhá mi hodně, bez něj bych tam už asi ležel někde ve stoce.
Pojďme k reprezentaci. Byl jste překvapený, že jste dostal pozvánku, když tolik nechytáte?
Bavil jsem se s panem Hadamczikem, který byl v Rusku na inspekci. Potkali jsme se v Moskvě po zápase s CSKA, kde mě viděl v akci. Sedli jsme si a pobavili se. Říkal, že je rád, že chytám aspoň občas. A že když to takhle bude dál, tak mě povolá.
Kdy jste chytal naposledy?
Je to už přes týden.
Je ta pauza znát? Nebojíte se, jak to dopadne, když nastoupí za reprezentaci?
Je pravda, že nejsem v zápasovém tempu, ale na druhou stranu to není tak, že bych šel do branky po půl roce. Doufám, že to znát nebude, kdybych náhodou dostal šanci.
Jakou máte vůbec formu?
Některé zápasy jsem měl dobré, některé horší. Tak to v hokeji bývá. Uznávám, že jsem někdy mohl nějaký gól navíc chytit.
Je KHL pro brankáře jiná?
Určitě. Přijde mi, že tam chtějí gólmana pokaždé vykoupat a zakončovat do prázdné brány. Když mají stoprocentní šanci vystřelit, tak to radši přihrajou do boku, kde může borec střílet do prázdné. To je asi největší rozdíl.
Sledujete z Ruska Vítkovice a jak se v nich daří vašemu nástupci Romanu Málkovi?
To víte, že jo. Hrajou výborně a Roman chytá fantasticky. Jsem rád, že se jim daří. Ukazuje se, že asi neoslabily, jak se před sezonou říkalo.
