"Můj tatínek byl házenkář a když jsem byl malý, odešel hrát do Švýcarska," vysvětluje forvard oblékající od letošní sezóny dres kanadského Brandonu, jak se ve svém útlém věku spolu s rodinu dostal do země hodinek, čokolády a bankovních institucí.
Hokej se naučil v Bernu, před odchodem za moře si vyzkoušel soutěž dospělých v Klotenu.
Budu fandit Česku
Narodil se před více jak devatenácti lety v Prešově, ovšem k mateřské vlasti už prý takový vztah nemá: "Na Slovensko mám jen málo vzpomínek. Jezdím ale do Budějovic, kde mám přítelkyni," překvapuje provázaností s druhou částí bývalého Československa.
A co Česká republika po hokejové stránce? "Předvádějí dobrý hokej, libí se mi jejich technika. Myslím si ale, že ve čtvrtfinále budou hrát jinak než proti nám, protože v sázce už je už mnoho," uvažuje Šimek.
Slovo jinak však v jeho odpovědi neznamená hůře. "Určitě mají šanci dostat se daleko. Budu jim držet palce, hlavně proti Kanadě a Americe, pokud by na ně narazili," tvrdí upřímně.
To jeho mužstvu se ve Švédsku daří o poznání méně. Ačkoliv se Švýcaři tradičně neprezentovali nijak špatným herním projevem, čekají je opět nervy ohledně udržení se v elitní společnosti.
"Je pravda, že jsme tady nehráli tak hrozně. Přesto budeme bojovat o záchranu. Na druhou stranu, naše přesilovky a oslabení nebyly vůbec dobré a to nakonec rozhodlo," hledá příčiny čtvrtého místa ve skupině B, na nějž jeho tým odsunula až porážka od českého celku.
"Jsme na to zvyklí z minulých let, budeme se snažit udržet," říká odhodlaně útočník, jemuž se na dresu vyjímá A pro zástupce kapitána.
"Měl jsem být takovou vůdčí postavou tohoto mužstva," prozrazuje. A činí tak zbytečně sklesle. Hlavně jeho devítka totiž byla vidět při světlých momentech Švýcarska na mistrovství.
"Nehrálo se mi zase tak špatně, něco tomu ale chybělo. Musíme dávat více gólů," oponuje šestá volba Vancouveru Canucks v draftu 2006. Třeba bude spokojenější, až pro svou zemi zajistí účast i na dalším šampionátu, který se bude konat v České republice.
