Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rodiče gólmana Trvaje byli nervózní

7 2001
Havířov - Zatímco se k Jiřímu Trvajovi v Helsinkách sjížděli spoluhráči a plácali jej radostně po helmě, v jednom havířovském bytě o sebe cinkly dvě štamprle. Rodiče vítkovického brankáře tím oslavili úspěšnou Trvajovu premiéru v reprezentačním dresu. Jejich syn výrazně přispěl k vítězství nad Finskem 7:2. "Dali jsme si s manželkou po fernetu, kluk nám udělal radost," říká Jiří Trvaj starší. S manželkou Zdeňkou seděli u televize, video bzučelo a oni zápas prožívali snad víc než syn.

"Jirka je kliďas, asi nejhůř to snášela maminka. Byla hrozně nervózní už pár hodin před zápasem, několikrát dokonce musela navštívit malou místnůstku." Vítkovický brankář nastoupil k premiérovému utkání Švédských hokejových her. Číslo si vymohl stejné jako v klubu 35. Chytal jistě. Zpočátku se držel v brance, postupně si dovoloval víc a víc k mantinelům.

Dostal dva góly, jeden v přesilovce tvrdou ranou přes clonícího obránce, druhý po chytrém a důrazném průniku ze strany. Blýsknul se několika výbornými zákroky, zodpovědný tým mu velmi pomohl. Na konci byl pořadateli vyhlášen společně s Pavlem Rosou nejlepším hráčem vítězného týmu. "Jirzi Trvaj," zaznělo z amplionů a zpocený gólman si odjel se sotva postřehnutelným úsměvem na tváři převzít cenu.

"To mi bude do kroniky krásně pasovat," mnul si otec ruce. "Co jde, natáčím na video. No a výstřižky a fotky klukovi sbírám od roku 1982. Dělám už čtvrtý svazek. Debut v reprezentaci bude mít své zvláštní místo."

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze