Devatenáctiletý talent zkolaboval během zápasu KHL Viťjaz – Avangard na stadionu v Podolsku (kousek pod Moskvou) přímo na střídačce. Selhalo mu srdce, před očima Jaromíra Jágra marně bojoval o život. Účinné pomoci se nedočkal, v hale neměli defibrilátor, sanitka přijela pozdě.
Alexej Čerepanov15. 10. 1989 - 13. 10. 2008
|
"Ničeho se nebojím, to nejhorší už se mi stalo," tvrdí Rita Čerepanovová, hokejistova matka ze sibiřského města Barnaul. "Žiju jen proto, abych uchovala památku na jediného syna a abych našla viníky jeho smrti."
Jenže jak už to v Rusku bývá, není vůbec snadné dopátrat se pravdy. Byť se vyšetřování rozběhlo slibně, výsledky jsou neurčité. Čerepanov podle pitvy trpěl chorobou srdečního svalu a užíval prášky na povzbuzení srdeční činnosti, ale jeho matka tvrdí, že byl zdravý: "Vždyť prošel testy v juniorské reprezentaci i v New York Rangers. A teď na něj chtějí hodit, že sám od sebe bral nějaké léky."
Rangers ho draftovali do NHL jako vzácně nadaného forvarda, který už v této sezoně mohl zářit podobně jako krajané Ovečkin a Malkin. Jeho kariéra však náhle skončila.
Liga doživotně vyloučila pár funkcionářů Viťjazu i Avangardu. Jeden klub za nepřítomnost záchranky, druhý za podcenění lékařských prohlídek.
Při průvanu v armádě byli potrestáni někteří důstojníci, neboť Čerepanov místo základní vojenské služby "na plný úvazek" hrál za Avangard. V den osudového utkání měl správně být v kasárnách.
 |
Nikdo však nebyl trestně stíhán. "Mám dojem, že v Omsku nechtějí případ rozkrýt. Ale nehodláme to vzdát," řekl Sergej Amfitěatrov, advokát Čerepanovové.
Ta zatím dostala odškodné 15 milionů rublů (asi 9 milionů korun) a většinu peněz věnovala na stavbu zimního stadionu v Barnaulu.
"Jako bývalá učitelka jsem nikdy takovou sumu neviděla," řekla Sovětskému Sportu. "Radili mi, abych nebyla hloupá a užila si ji. Ale já si ji nevydělala. Chtěla jsem udělat něco, co by lidem Lešu připomínalo."
Do Barnaulu se z Omsku vrátila i hokejistova přítelkyně Jana Jermakovová. Urážely ji báchorky, jež po neštěstí na internetu šířily Čerepanovovy samozvané partnerky. Některé se vydávaly přímo za ni. Potřebovala změnit prostředí.
"V Omsku mi Lešu připomínal každý dům, každý člověk. Už jsem tam nemohla zůstat, a tak jsem požádala o přeřazení na dálkové studium a odstěhovala se do Barnaulu," líčila. "Doteď jsem se s Lešovou smrtí nesmířila. Představuju si, že odletěl hrát do Ameriky a že se jednou potkáme."
Při uctívání památky mrtvých jsou pravoslavní Rusové velmi svědomití. Na Čerepanova se vzpomíná na stadionech, v televizi, novinách i na webu, na hřbitovech v Omsku i Barnaulu. V kabině Avangardu dál visí jeho dres, ve skříňce zůstaly jeho věci. A Anton Kurjanov doma jako relikvii schraňuje krabici s čokoládou.
Co smrt (ne)změnila1. Srdeční dozor
|
