Raketový start v nováčkovské sezoně v extralize.
Slovenská reprezentace.
Zánět srdce.
Rok bez hokeje.
Otřes mozku.
Konflikt s generálním manažerem Olomouce.
Střídavé starty v poloprofesionální druhé lize za Nový Jičín.
„Už se nechci vracet k tomu, co bylo. Teď jsem tady a doufám, že se co nejdřív prosadím do základní sestavy,“ neohlíží se pětadvacetiletý útočník Mory Roman Rác, jenž se po čase vrátil do prvního týmu.
Možná proto, že si prošel očistcem. Možná proto, že byl po neshodě s generálním manažerem Erikem Fürstem vzat na milost a je lepší místo slov makat.
Po postupu Olomouce do extraligy zářil v první formaci a jeho šikovné ruce v útočném pásmu motaly beky. Jenže pak ho srazil zánět srdečního svalu a úmorné měsíce bez milované hry s nejistým výsledkem. I Rác v náročném období pochyboval: „Vrátím se ještě?“
Vrátil. V minulé sezoně stihl konec základní části, ale logicky po tak dlouhé pauze neukázal vše, co umí. Po letní přípravě měl zase potvrdit potenciál. Jenže nešťastná srážka na tréninku s kapitánem Martinem Vyrůbalíkem ho s otřesem mozku zase vyřadila ze hry.
A pak ta výměna názorů s nadřízeným. Už se zdálo, že si sbalí výstroj a vyklidí šatnu Olomouce natrvalo. Místo padáka ho klub poslal o dvě patra níž do třetí nejvyšší soutěže mezi amatéry. Výchovná facka?
Rác mlčí a maká. „Je naším hráčem a po zranění se potřeboval rozehrát,“ řekl k tomu Fürst stroze.
Šéf klubu a asistent trenéra Jan Tomajko klidnil vášně. „Nešlo o výchovnou facku, chceme, aby se rozehrál,“ prohlásil v MF DNES. „Uvidíme, jak bude hrát. Doufám, že se dostane do toho tak, aby nám mohl pomoct. Mluvil jsem s ním a myslím, že to vzal za správný konec.“
A tak je zase zpátky v kabině kohoutů. „My před nikým nechceme zavřít dveře. Hlavně ho známe, takže víme, co v něm je. Ale musí to ještě ukázat,“ pokračoval Tomajko.
První start si odbyl ve 12. kole proti Vítkovicím ve třetí formaci.
Při prohře 2:4 nebodoval.
Následně v Brně už byl ve čtvrté lajně. A při porážce 3:5 se opět do statistik nezapsal. Zaslouží si však po všech těch patáliích trpělivost.
Ale nebude nekonečná. Jak říká Tomajko, Rác se musí ještě ukázat. Jen se to nejspíš nepovede hned. „Rozdíl mezi soutěžemi byl poznat, i když jsem už trénoval a adaptoval se. Ale bude to chvíli trvat. Extraliga je rychlejší, hráči jsou na jiném levelu,“ líčil Rác. „Cítil jsem se dobře. Na tréninku nám to docela šlo, ale v zápase to nebylo ono.“
Olomouc po čtyřech prohrách v řadě klesla na desáté místo a dnes (17.30) na ledě rozjetého Litvínova potřebuje zabrat. Rácův příspěvek by se hodil. „Na góly se teď nadřeme, musíme taky omezit fauly hlavně v útočném pásmu,“ vidí Rác hlavní nedostatky.
Sám na cestě zpátky mezi extraligovou elitu nesmí pochybovat, zda bude tou kometou jako dřív. Bude!
„Je to všechno o kondici a jak to člověk zvládne v hlavě. Hokej se zapomenout nedá, a když jsem ho uměl jednou, musím ho umět pořád,“ vykládal, když se vrátil po roční přestávce. „Pak už je to jen o tom, natrénovat to zpět a nepřipustit si, že najednou něco neumím. Musíte být pozitivní a naladit se na to, jak to bylo dřív. Hokej jsem určitě nezapomněl, takže je to o rutině, dostat to do sebe, zvyknout si na zápasové tempo. Věřím, že za chvilku se do toho dostanu a budu si věřit na puku víc.“ S pukem Rác dovede velké věci. Potvrdí to?
