Dostal zase chuť do hokeje. Hodně prostoru na ledě, důvěra trenérů a vracející se sebevědomí. Proti Vítkovicím pomohl zlomit sérii sedmi porážek v kuse.
„Už předešlé zápasy jsme odehráli dobře. Prohrávali jsme zápasy i dost smolně, kdy nám to tam nepadalo,“ ohlíží se za odehranými duely. Třinec, klub s mistrovskými ambicemi, vyměnil za skromnější štaci. Energii má pomoct vylepšit produktivitu i výsledky.
Výhra nad Vítkovicemi je odměnou za dobré výkony?
Myslím, že jo. Jsem tu krátce, ale co jsem odehrál, byly dobré zápasy. Soupeři nad námi nijak nevyčnívali, jen jsme udělali o dvě tři chyby víc. My jsme potřebovali dát nějaké góly v přesilovce a ubojovat zápas.
Nevadil ani hokej dost nahoru dolů?
S naším stylem hokeje se asi většinou zápas hraje v tak vysokém tempu. Klíčem k úspěchu je být produktivní v přesilovkách, ty rozhodují všechny zápasy.
Měli jste už nůž na krku?
Potřebovali jsme nutně body. Byla tady série porážek, kterou jsme potřebovali zlomit a odehráli jsme další dobré utkání. Tohle je odrazový můstek. S takovým výkonem se o náš výsledek nebojím, musíme tak pokračovat.
Bodový odstup už ale tým nabral, je hratelný?
Podle mě si to kluci nijak nepřipouští. Samozřejmě člověk okem vidí a vnímá, že nahoře už mají hodně bodů, dole zase méně. Ale hokej hraji deset patnáct let, tak vím, že různé krize příjdou na každý tým. My jsme prohrávali ne úplně náhodou, ale mnohdy po dobrých výkonech. Doufám, že už to tak nebude a půjdeme nahoru. Sezona je pořád dlouhá.
Jak naladěný tým vás vítal?
Já přišel do dobré nálady, ve správném slova smyslu. Nějaký tlak samozřejmě musí být. Nemůže si přijít jen zatrénovat a zasmát se. Každý chce body dělat, z každého je cítit snaha výsledky obrátit. Ve Varech je cítit pohoda. Kluci strašně moc chtějí a neleží na nich žádná deka.
Byla to pro vás po tlaku v Třinci úleva?
Úleva... možná trochu. Já jsem v Třinci moc nehrál, nedostal jsem tolik prostoru na ledě. Měl jsem jeden z nejmenších icetimů, co tam byly. Jsem samozřejmě rád, že tady prostor dostávám a snažím se ho vracet. Máme dobrý tým, abychom šli výš.
Hodně řeší hráč, když jde místo titulu hrát o záchranu?
Říkal jsem klukům v Třinci, že je otázka času, kdy Oceláři půjdou nahoru. Mají obrovskou sílu, velké ambice. Netolerují tolik špatných výsledků, jako jinde. Jsou top tým a je jen otázkou času, kdy se nastartují. Trenéři vsadili na jiné hráče, já šel o dům dál. (úsměv)
Jsou příčiny horšího startu do sezony obou týmů nějakým způsobem srovnatelné?
Tlak a ambice jsou úplně jiné. V Třinci to hráč vnímá na každém kroku. Byli jsme pasováni na vrch tabulky a po čtyřech zápasech jsme tam nebyli. Start je hodně důležitý, ale nemusí být rozhodující. Zažil jsem sezony, kdy se úvod moc nedařil a pak se tým chytil a šel hodně vysoko. Extraliga je vyrovnaná, nějaká šňůra dobrých zápasů vás může dostat do jiných pater tabulky.
Bylo těžké jako nevytěžovaný hráč naskočit do klíčové pozice v Karlových Varech?
Já jsem s tím žádný velký problém neměl. Nebo, neměl problém… Chtěl jsem se chopit role, kterou bych tu měl mít. Jde o prostor, který hráč dostane. Pokud ho nemáte, těžko budete rozdílový hráč. Jsem rád, že jsem šel do Varů. Už jsem tu byl, polovinu kluků pořád znám a jsem tady spokojený. Už tehdy jsem tu byl maximálně spokojený.
Cítíte, že chybí větší herní a zápasová praxe?
Neřekl bych, cítím se výborně. Doufám, že to bude pokračovat. Navíc jsme si sedli s klukama v lajně, s Tomášem Mikúšem a Ondrou Beránkem. Proti Vítkovicím jsme dali asi tři čtyři góly, což je super. Tady mám jinou roli a důvěru trenérů, snažím se ji splatit.
