Poohlédněte se za sérií, kterou jste ztratili 1:3 na zápasy.
V tom prvním zápase jsme je jasně přehráli, dali jsme spoustu gólů. Od druhého utkání se zlepšili v obraně a začali dohrávat hráče. To už se pak každý těžko prosazuje, je to o gól, o dva. Ve druhém a ve třetím zápase to bylo o štěstí, taky to bylo o branku. Na našem ledě rozhodla ve druhém utkání až trestná střílení a v první duelu v Chomutově jsme inkasovali rozhodující gól minutu před konce. Tam se to lámalo.
V Chomutově se vámnedařily přesilovky, ze sedmnácti jste nevyužili ani jednu. Čím to?
Asi únavou, hráli jsem spoustu zápasů. Měli jsme víc střílet, hrát jednodušeji. Chomutov to hrál účelněji a zaslouženě vyhrál.
Jak to, že je Chomutov na svém stařičkém stadionu tak úspěšný?
Je na něm zvláštní atmosféra. A mají řadu dobrých a zkušených hráčů, umí dávat góly z přesilovek. Jsou siloví, v tom je jejich zbraň.
Myslíte si, že rozhodla právě zkušenost? Chomutov má jedenáct hráčů, kterým je třicet let a více. Vy máte mladší mužstvo.
Taky si myslím, že to rozhodlo. My máme asi jen čtyři zkušené hokejisty, Chomutov jich má mnohem víc a to bylo v celé sérii zásadní. My jsme mužstvo založené na tom, že dává góly, a když se nám to nedaří, tak zápasy, kdy je skóre dlouho 0:0, 0:1, je pro nás těžší hrát, než když vedeme. Ty zápasy to i naznačovaly, ten první byl parádní, snadná výhra 7:3, druhý se nám jen nepovedlo přidat druhý klíčový gól.
S Chomutovem jste nastříleli v základní části nejvíc gólů. Proč jste je v rozhodující chvíli přestali dávat?
Soupeř začal líp bránit, víc se na to soustředil. Začali si hlídat naše střelce Koudelku, Vondráčka, zase tolik jich nemáme. A koukli se asi na video, jak zavážíme puky. V základní části se to ještě tak nesleduje, v play-off si to ale už pohlídali.
