Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rozhodčí chtějí být dobří, ale co to znamená?

8 2003
Praha - Podobně jako mají sudí v NHL svoji respektovanou asociaci rozhodčích NHLOA, nabývá na významu i obdobná organizace v českém hokeji – Asociace rozhodčích ledního hokeje. Poprvé na sebe výrazně upozornila během play-off v sezoně 2001/2002, kdy po výpadech na sudí, zejména v sérii Pardubice – Vítkovice, pohrozili arbitři kolektivním bojkotem. „Odmala slyší hokejisté jenom nadávky na rozhodčí. Jak se pak mají chovat, když hrají hokej profesionálně? Je třeba pracovat na tom, aby vznikla z rozhodčího autorita, která bude obecně akceptována,“ tvrdí člen ARLH Jan Výborný.

Ten se výraznou měrou zasloužil o vznik a fungování asociace. Jan Výborný je hokejový sudí, který externě přednáší na olomoucké univerzitě a je rovněž v současném výboru ARLH.

Mohl byste popsat začátky Asociace rozhodčích ledního hokeje? Proč tato organizace vznikla a jaký význam měla v prvních letech svého působení?
Asociace vznikla už v roce 1991, ale podle mého názoru začala slušně fungovat až v sezoně 1999/2000. O rok později sehrála významnou úlohu během stávky rozhodčích. Tehdy stížnosti na arbitry ze strany hráčů a trenérů převyšovaly rámec slušnosti. Během play-off mnozí rozhodčím sprostě nadávali a nikdo se jich oficiálně nezastal. Nejvíc vyhecovanou sérií bylo čtvrtfinále Pardubice - Vítkovice a takovou poslední kapkou bylo prohlášení Otakara Janeckého v televizi. Tehdy se asociace rozhodčích začala zabývat tím, jaké postavení má rozhodčí, co může a co naopak nemůže. Vedení ARLH tehdy rozhodlo, že se situace musí změnit. Neexistovala jiná páka, než ta, že se rozhodčí dají dohromady a pohrozí kolektivně bojkotem. Trochu to celé souvisí se stavem společnosti u nás. Po revoluci přišla demokratická vlna a lidé si začali myslet, že si můžou dělat, co chtějí. Podobných výpadů, jakými se prezentoval například Janecký, by se měli zdržet, protože jsou vychovaní lidé. V tomhle neuznávám emoce, ty se mají na ledě projevovat jiným způsobem. Hokejista je profesionál a musí se umět krotit.

Popisujete zde bouřlivou sérii Vítkovic s Pardubicemi. Do jaké míry se liší vztah veřejnosti k rozhodčím v jiných soutěžích, než je extraliga?
Vztah okolí k rozhodčím není zdaleka problémem pouze extraligy. Už v přípravkách se dějí nepřístojné věci. Hrubá kritika ze strany rodičů, trenérů... Nedávno vylétla při hokejovém utkání ze střídačky hokejka přes půl hřiště. Mladý kluk ze všech stran patnáct let slyší, co je rozhodčí zač. Jaký má potom tenhle člověk mít ve dvaceti názor na rozhodčí? Co se týká kritiky sudích, je třeba rozlišovat kritiku pravidel a kritiku rozhodčích. To se bohužel často neděje. Rozhodčí si pravidla nevymýšlejí, oni podle nich pískají. Občas se jim také nějaké pravidlo nelíbí, ale musí ho dodržovat. Například, kapitán týmu nemá právo diskutovat s rozhodčím, kdy se mu zachce, ale pouze na vyzvání rozhodčího. Je to do jisté míry také problém neznalosti pravidel ze strany hráčů a trenérů.

Jak jste se dostal do ARLH a v čem v té době spočívala Vaše práce?
Do vedení jsem byl kooptován v sezóně 1999/00. Studoval jsem na vysoké škole a dělal jsem diplomovou práci na téma Reklama na výstroji a výzbroji rozhodčích a její využití pro účely ARLH. Obrátil jsem se na vedení ARLH a nabídl jim svoji vizi. To ji přijalo, stal jsem se členem vedení a posléze se mi podařilo přivést hlavního sponzora, kterého máme dosud - jedu z nejstabilnějších firem na českém trhu - automobilku Škoda.

Jaký je hlavní smysl asociace? Došlo zde k nějakým posunům od okamžiku, kdy ARLH vznikla?
Asociace má zájem aktivně se podílet na zlepšení podmínek rozhodčích jak po materiální tak po odborné stránce, stejně tak jako má hájit zájmy rozhodčích. Cílem je pořádání vzdělávacích seminářů nad rámec ČSLH. Naší snahou je výrazné rozšíření činnosti asociace. Do roku 2000 byla asociace zaměřena převážně na materiální zabezpečování a převážně se týkala extraligových rozhodčích. Snažíme se rozšířit i mimo extraligu, investovat do systému a zlepšení podmínek.

Jakým způsobem se může ARLH podílet na hokejové dění a ovlivňovat ho?
Pro ARLH je velmi důležitá dobrá spolupráce s řídícími orgány soutěže, tj. APK, která řídí extraligu, a ČSLH, který řídí ostatní soutěže. Zatímco s APK se nám spolupracuje dobře, situace s ČSLH byla mnohem horší. APK uznalo, že rozhodčí mají nárok na finance z ploch, které jsou na jejich výstroji a výzbroji, protože ARLH respektuje APK jako řídící orgán soutěže. Dohodli jsme se na jisté spravedlivé dělbě finančních prostředků z pronájmu reklamních ploch. Dobře spolupracujeme i v dalších oblastech. Příkladem zlepšující se spolupráce s APK bylo Utkání hvězd v Pardubicích. Toto ovšem dosud úplně nefungovalo ve vztahu s ČSLH. Naším cílem je, aby byla podepsána rámcová smlouva, která by specifikovala jak práva tak povinnosti rozhodčího na jedné straně, tak práva a povinnosti hokejových klubů a funkcionářů. Součástí smlouvy by měla být dohoda o využívání reklamních ploch na výstroji a výzbroji.

Z jakého důvodu nefungovala spolupráce s ČSLH? Do jaké míry jde pouze o problémy v komunikaci a do jaké míry jde o zásadní názorové neshody?
My respektujeme ČSLH jako řídící orgán soutěží, chápeme, že svaz má s rozhodčími výdaje. Na druhou stranu si rozhodčí kupuje ze svého brusle, kalhoty, veškerou výzbroj a výstroj, platí si cestovné na předsezónní semináře. Rozhodčí nejsou členy ČSLH, nemají žádné hlasovací právo a zatím neexistuje žádný způsob, jak by rozhodčí mohli pozitivně ovlivnit činnost ČSLH. Domnívám se, že by se rozhodčí měli podílet například na volbě předsedy komise rozhodčích. Ten by neměl být závislý na klubech, poněvadž předseda komise rozhodčí má být nestranný a měl by odolávat tlaku ze strany klubů. Komise rozhodčích totiž nekontroluje rozhodčího kvůli kvalitě rozhodčích ale kvůli klubům. V první řadě by mělo jít podle mého názoru o kvalitu rozhodčího, to by se samozřejmě nakonec vyplatilo i samotným klubům. ARLH by měla být pro rozhodčí především servisní organizací, která by měla hájit jejich zájmy, zastupovat je, poskytovat jim materiální servis a nadstandardní vzdělávání.

Kde vidíte hlavní problémy rozhodcovské komunity? V čem podle Vás spočívají?
Problémy rozhodčích vyplývají ze systému. Rozhodčí totiž nemá zastání. Když hráč hraje špatně, dostane pokutu. Případně ho trenér nepostaví a pak hráč dostane novou šanci. Když ji nevyužije, pošle ho trenér do nižší soutěže. Je-li hráč dobrý, po roce se vrátí. Jsem pro to, aby se rozhodčí trestali. Když někdo špatně píská, měl by nést následky, to znamená měl by dostat pokutu nebo by mu měla být zastavena činnost. Co když však hraje špatně celé mužstvo? Pak se odvolá trenér. Tady je názor lidí z odborné veřejnosti, že rozhodčí jsou nejslabším článkem hokeje. Je třeba se ptát, kdo za to může? Za to přece nemůže rozhodčí, který na led vleze. Za to může ten, kdo je vybírá, školí a nenaučí je to.

Můžete být konkrétnější?
U nás je velký problém v koncepční práci s rozhodčími. V komisi rozhodčích se pohybují stále stejní lidé, troufám si tvrdit, že někteří i několik desítek let. Kritika se nese na jednotlivá jména, ale rozhodčí si neřekl: “Já tam sám půjdu pískat.” Neexistují jasná pravidla pro výběr rozhodčích (ta, co existují, jsou nedostatečná), pro jejich postup a sestup. Situace je nejhorší hlavně u postupů z juniorských soutěží výše a ve 2. lize. Největším problémem je, že nejsou stabilně pod dohledem delegátů, nedostává se jim hodnocení, co dělají dobře a co špatně. Postoupit z těchto kategorií do vyšší soutěže je největší problém. Dnes tohle funguje na základě výsledků kontrolního semináře – tj. zaběhnout, zabruslit, prokázat obratnost a napsat správně test týkající se teoretické znalosti pravidel. To se oboduje, vyjdou nějaké body a podle toho rozhodčí buď postoupí nebo ne. Nevím, jaký je rozdíl, když někdo třeba skočí o šest centimetrů dál do dálky… Vůbec se nehledí na psychologické faktory, prácí ve stresu, způsob komunikace a vystupování rozhodčího na ledě. Podstatnou roli při výběru hrají takové věci jako jeho bydliště a další nejasná pravidla na úkor kvality rozhodčích. Neexistují jasně definovaná pravidla, což rozhodčí samo o sobě demotivuje. Každý rozhodčí chce být dobrý, ale neví, co to znamená…

Kritizujete činnost komise rozhodčích, kde vidíte hlavní nedostatky její činnosti?
Důkazem nekvalitní činnosti komise rozhodčích je i třeba systém vzdělávání. Podívejte se, kolik existuje metodických příruček, jak vychovat hokejistu, metodické příručky pro rozhodčí v posledních desetiletích nevznikly žádné. Když se rozhodčí chce vzdělávat například v oblasti psychologie, nemá si ani co koupit. Určitou možností tak zůstává pouze cizojazyčná literatura a internet. Samozřejmě, že se toto nezmění během roku, ale časem by se to mělo projevit. Tady se něco řeší, až když je oheň na střeše. Do role odborníků se tu naopak pasovali trenéři a funkcionáři. To jsou ovšem v podstatě fanoušci. Fandí svému klubu, ale rozhodcovské problematice prakticky nerozumí. Je důležité, aby kandidát na šéfa komise rozhodčích předložil kompletně zpracovanou koncepci, kde se bude detailně zabývat uvedenými problémy.

Kritika je jedna věc, ale nepříznivou situaci je třeba také nějak řešit. Máte nějaký recept, jak zvýšit vážnost arbitrů?
Je třeba pracovat na tom, aby vznikla z rozhodčího autorita, která bude obecně akceptována. Když je někdo autoritou, je totiž jeho názor akceptován. U nás se to bohužel dělá tak, že někdo někoho za odborníka prohlásí a pak tam často chybí autorita.

Ale problém je i v tom, že sami rozhodčí nejsou jednotní. Vidíte nějaký způsob, jak je sjednotit a tím posílit jejich šanci prosadit své názory?
Že rozhodčí nejsou jednotní lze usoudit už ze složení nově zvoleného výboru. Do výboru ARLH byl zvolen člověk, který je současně členem komise rozhodčích. Je podepsán pod současným stavem, který, a to říkám zcela otevřeně, není uspokojivý. Dle mého názoru jde o poněkud schizofrenní situaci. Pozice člena komise rozhodčích a zároveň člena výboru ARLH se dle mého názoru vylučuje. Nemělo by jeho působení v asociaci více vadit komisi rozhodčích? Měl by se nad svým dalším působením v asociaci zamyslet. Určitě by měl zcela jasně formulovat své cíle v ARLH.

 

Autor:




Tabulka ligy

Klub Z V VP PP P SKÓRE BODY
1. Plzeň 0 0 0 0 0 0:0 0
2. Pardubice 0 0 0 0 0 0:0 0
3. Olomouc 0 0 0 0 0 0:0 0
4. Sparta 0 0 0 0 0 0:0 0
5. Zlín 0 0 0 0 0 0:0 0
6. Vítkovice 0 0 0 0 0 0:0 0
7. Třinec 0 0 0 0 0 0:0 0
8. Jihlava 0 0 0 0 0 0:0 0
9. Chomutov 0 0 0 0 0 0:0 0
10. Hr. Králové 0 0 0 0 0 0:0 0
11. Kometa 0 0 0 0 0 0:0 0
12. Ml. Boleslav 0 0 0 0 0 0:0 0
13. Litvínov 0 0 0 0 0 0:0 0
14. Liberec 0 0 0 0 0 0:0 0

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze