„Zatím jsem za Žďár odehrál dva zápasy a cítil se dobře. Je tam výborná parta, kluci mě přijali v naprosté pohodě,“ pochvaloval si dvaadvacetiletý hokejista souboje s Jabloncem nad Nisou (2:3) a Kláštercem nad Ohří (4:1).
Navíc jste hned v prvním zápase vstřelil gól. To je pro sebevědomí vždycky velká vzpruha, souhlasíte?
Ano, to je pravda. Doufám, že nezůstane jen u něj, ale že ještě nějaký přidám. Chci pomoct Žďáru v tabulce co nejvýš.
Takže přesun z prvoligové Jihlavy do druholigového Žďáru nad Sázavou neberete jako určitou degradaci?
To rozhodně ne. Aspoň nevypadnu z herní praxe. Každý zápas je dobrý. Já jsem naopak moc rád, že můžu být ve Žďáru, když za Jihlavu teď nehraju.
A víte, proč vás trenéři v Dukle nestaví?
Bližší informace nemám. Lhal bych, kdybych cokoliv uvedl jako důvod. Prostě jsem se nevešel do sestavy.
Takže vám nikdo neřekl, že by byl nespokojený s vašimi výkony?
To ne. Jenom mě nezařadili do sestavy. Ale já pořád věřím, že si za Jihlavu zase brzy zahraju. Musím čekat a doufat.
Neříkejte, že vás současný stav nemrzí...
Samozřejmě, že mě mrzí, že nemůžu v Jihlavě hrát. Rád bych se do sestavy pro zápasy znovu vrátil. A jak už jsem řekl, pořád věřím, že na to taky dojde co nejdřív. Nic jiného mi ani nezbývá.
Zatím se tedy chodíte na zápasy Dukly doma aspoň dívat?
Jasně. A taky s týmem dál trénuju, takže kontakt mám pořád dost těsný.
Je rozdíl mezi první a druhou ligou velký? Teď můžete porovnávat, máte čerstvé zkušenosti...
Hodně záleží na soupeři. Třeba já hrál proti Jablonci a proti Klášterci a ani jeden z těch dvou zápasů nebyl vůbec špatný. Zvlášť ten první byl podle mě srovnatelný s některým prvoligovým.
