Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Snad jsem si řekl v Carolině o lepší smlouvu, věří Jordán po šampionátu

Michal Jordán se raduje z gólu. | foto: ČTK

21 2015
Michal Jordán má za sebou průlomovou sezonu. Hokejový odchovanec Zlína konečně dostal pořádnou šanci v NHL a na mistrovství světa v Praze byl nejlepším obráncem české reprezentace.

Spousta jiných by to už vzdala. Michalu Jordánovi se ale bezmezná trpělivost vyplatila. U Hurricanes v Carolině si vyčekal místo v NHL, pohodu ze zámoří si pak přivezl do Prahy, kde byl fanoušky i odborníky nejlépe hodnoceným bekem národního týmu.

„Tím bych se nezaobíral. Média jsem se snažil nevnímat, ale co jsem měl odezvu od rodiny a známých, tak mě chválili. Ze své hry jsem měl dobrý pocit. I tím, že jsem začal jako sedmý obránce, posouval se výše a dostával více prostoru, tak to bylo příjemné,“ přiznává 24letý rodák ze Zlína.

Vaše manželka prohlásila, že tak dobře vás ještě hrát nikdy neviděla.
(úsměv) Viděla hodně zápasů, ale hru moc nesleduje. Víceméně, jen když jsem na ledě. Reprezentace je něco jiného než NHL. Zápasy jsou náročnější tím, jak jdou rychle za sebou. Přijde mi, že hraju pořád stejně, ale jiní to vidí asi jinak.

Kde se vzala vaše forma?
Souvisí to s tím, že jsem strávil více času v NHL. Zápasy i tréninky jsou na výborné úrovni, a ať už to člověk vnímá, nebo ne, tak se zlepšuje každým dnem. Jsem rád, že jsem se tam konečně dostal. Zvedlo mi to hodně sebevědomí a ještě narostlo po přípravě, která se mi docela povedla. Věděl jsem, že hraju NHL, že je to nejlepší liga na světě, že musím být dobrý hráč. Na mistrovství si to sedlo a hrálo se mi dobře.

Jaromír Jágr (vlevo) slaví, vpravo je bek Michal Jordán.

Jaromír Jágr (vlevo) slaví, vpravo je bek Michal Jordán.

Může vám šampionát vylepšit pozici v NHL, která není úplně jistá?
V Carolině mi skončila smlouva. Bohužel podle nových pravidel na mě mají Hurricanes práva do 27 let. Dříve bych si teď mohl vybrat kterýkoliv klub, což by bylo pro mě lepší. Ale věřím, že po téhle sezoně si vybojuju lepší smlouvu. Na mistrovství byli různí pozorovatelé i náš trenér z Caroliny, takže měli možnost vidět, jestli jsem se posunul zase dál. Je to na nich, jak se v klubu domluví, jestli se mnou budou dál počítat.

Máte nějaké náznaky?
S trenérem jsme se moc neviděli. Akorát bych chtěl vědět co nejdříve, na čem jsem, ať se podle toho můžu zařídit. Ať už v NHL, nebo v Evropě.

„Dvoucestnou smlouvu v Carolině bych odmítl. Jsem na ni už dost starý.“

Která soutěž by vás tady lákala?
Zatím to neřeším. Ale když už se vracet, tak do KHL. Dříve na mě měl práva Petrohrad, pak je vyměnil se Lvem Praha, ale ten zanikl, takže můžu jít kamkoliv. Preferuji ambiciózní tým a pěkné město, abychom tam mohli být jako rodina. A pokud by to nevyšlo v Rusku, volil bych Švýcarsko nebo Skandinávii.

Jak se vám žije v Carolině?
Je to super místo na žití. Město je rozlehlejší, není tam tak velký stres jako v New Yorku nebo Torontu, žádné zácpy. Samozřejmě hokej není v Carolině tak populární jako třeba univerzitní basketbal nebo americký fotbal, ale podmínky pro hokej jsou tam výborné.

Jenže návštěvnost v hale Hurricanes je jedna z nejnižších v NHL.
Carolina se posledních šest let nedostala do play-off a lidé chodí, když se vyhrává. Výsledky neodpovídají tomu, kolik vynaložili peněz, aby přitáhli dobré hráče. To nevyšlo a fanoušci to vnímají. Ani prodej permanentek není na vysoké úrovni.

Mluví se o průvanu v kabině Hurricanes.
Slyšel jsem, že změny by měly být velké. Nevím, jestli se mnou počítají. Myslím, že čtyři nebo pět obránců jsou pod smlouvou, ale to nic neznamená. Můžou přijít trejdy, draft s tím může zamávat.

Vy jste si musel svoje místo doslova vysedět. Neměl jste chuť s tím v Carolině seknout?
V prosinci jsem už skoro byl v Rusku. Volal jsem do Caroliny, že odcházím, a zničehonic mě za dvě hodiny povolali do prvního týmu. Okamžiků, kdy jsem se obrazně řečeno balil, bylo celkem dost, navíc když jsem měl výborný kemp. Říkali mi, že se z kempu může dostat do NHL, ale samozřejmě mě poslali dolů. Bohužel jsem měl dvoucestnou smlouvu a zase jsem to odskákal. To bylo frustrující. Další dva měsíce jsme to hodně řešili, ale nakonec to dopadlo dobře.

Dvoucestnou smlouvu byste už odmítl?
Nevzal bych ji. Jsem na ni už dost starý. A zvláště po minulé sezoně, kdy jsem lítal nahoru a dolů mezi farmou a NHL. Jsem rád, že jsem tam odehrál 40 zápasů, ale neustálé přejíždění není dobré ani pro rodinu.

Fotogalerie

Michal Jordán

Čeští obránci se v NHL těžko prosazují. Máte vysvětlení proč?
Když to vezmu z pohledu Caroliny, tak mají vizi, že obránci se vyvíjí déle. Do 24, 25 let by měli být na farmě, ohrát se a pak jít do NHL. U útočníků je to jiné. Pokud mají rychlost a jsou šikovní, tak se dokážou prosadit. U obránců je to hodně o trpělivosti, a ne každý má vůli tam zůstat jako já. A ani se jim po svých zkušenostech nedivím. Jenže NHL byl můj sen a řekl jsem si, že tomu rok dám, a najednou je z toho pět let.

Zpátky k šampionátu. Díky němu jste se stal veřejně známou osobou. Poznávají vás lidé více?
Občas nás zastavili, když jsme šli po Praze. Za ty dva dny, co jsem zpátky ve Zlíně, se nic neprojevilo. Ale musím říct, že fanoušci byli v základní skupině parádní a ve čtvrtfinále s Finskem to ještě překonali. Na tenhle zápas nikdy nezapomenu. Pak šla atmosféra dolů. Víme, jak to bylo s lístky. Svaz chtěl vydělat peníze, takže se bohužel nedostalo na opravdové fanoušky. Také nám to trochu ubralo na podpoře v play-off. Lidí nebylo tolik, aby nás dokázali strhnout. Ale jinak to bylo neuvěřitelné. Hodinu po půlnoci jsme přijeli na hotel a bylo tam snad padesát lidí. Vyprovázeli nás i na zápasy. Všichni jsme jejich podporu vnímali.

Měl jste v hledišti své blízké. Je pro vás jejich přítomnost důležitá?
S manželkou a synem jsem na to zvyklý. A tím, že jsem dlouho v Americe, tak jsme se všichni blízcí i já snažili, aby mohli být v hale co nejvíce. Kdo ví, kdy se zase bude hrát mistrovství v Česku.

Dostal jste se i do hledáčku bulváru. Prý jste pro dámy „výtečná partie“. Proti článku jste se pak ostře ohradil na Twitteru.
Nevadí mi, když o mně někdo něco napíše, ale musí to být v mezích únosnosti. A věci, které o mně v úterý vyšly, tak to nemělo s realitou nic společného a nebyly pravdivé.

„Trenér má pravdu, ale myslím, že kritika obrany byla někdy až neoprávněná.“

Informace, že jste si vydělal v zámoří 100 milionů korun, vás asi dopálila nejvíce, že?
To jsem si říkal, že kdybych je měl na účtu, tak už možná nehraju. (úsměv) Máme jít na večeři se Zámkem (obránce Zámorský) a hned mi vzkazoval, že když jsem tak bohatý, že platím. Jde o to, že lidé to čtou a věří tomu, i když to není pravda. Pak z toho vznikají různá nedopatření. Přišel jsem do školy a hned mě zdraví: „Ahoj, milionáři.“

Děje se to v Americe?
O hráčích se ví, kolik vydělávají. To není žádné tajemství. Ale že by tam někdo řešil takové věci jako tady, s tím jsem se nesetkal. Leda když udělá nějakou blbost.

V šatně jste dostal flek vedle Jágra. Jak jste k němu přišel?
Místo vedle něho měl rezervované Martin Ručinský. Když jsem dorazil, tak se nevědělo, jestli bude hrát. Seděli jsme čtyři hráči na dvou palandách a říkali si, že to bude asi dlouhé mistrovství. Pak přišel trenér Růžička, že Růča nebude a posadil mě vedle Džegra.

Michal Jordán

Vizitka

Do zámoří odešel z rodného Zlína (17. července 1990) ještě před dovršením plnoletosti v sedmnácti letech. O rok později byl draftován jako 105. celkově týmem Carolina Hurricanes. Na svůj první start v NHL si však musel počkat až do sezony 2012/13, výrazněji se však prosadil až v minulém ročníku, kdy také zaznamenal svoji první trefu v NHL. Mezitím odehrál více než 300 utkání za Charlotte Checkers na farmě v AHL, kde ho loni v říjnu v jeho páté sezoně zvolili kapitánem mužstva. Mládežnický reprezentant si zahrál na dvou dospělých světových šampionátech, loni v Bělorusku i letos v Praze byl členem poraženého týmu v zápase o bronz.

Neznervózněl jste?
Má svoje rituály a věci, jak se připravuje na zápasy. Ze začátku jsem se toho trochu bál, ale jinak to bylo fajn. Možná nás to trochu sblížilo. Bavili jsme se více, než kdybychom seděli každý na opačném konci. Vedle nás byl ještě Radek Smoleňák, který přiléval olej do kotle svými hláškami.

Nachytal vás Jágr nějakým fórkem?
To ne, ale první zápas měl hokejky na půlce mojí palandy. V duchu jsem si říkal, to bude teda dobré, ale nic jsem nahlas nepovídal. Nechám to tak. Ale druhý zápas – nevím, co se stalo – už je měl na svojí straně. (směje se)

Trenéři neustále kritizovali hru obrany, podobně jako na předchozím šampionátu v Bělorusku. Jak jste to vnímal?
Týkalo se to defenzivy celého týmu. Chtěli po nás obráncích, abychom dávali rychle puky, aby je měli útočníci na hokejkách a hráli před soupeřovou brankou. Trenér má samozřejmě pravdu, ale na druhou stranu si myslím, že kritika byla někdy až neoprávněná. Po základní skupině jsme měli stejně inkasovaných branek jako Švédsko a jen o čtyři více než Kanada. Turnaj se vyvíjel tak, že padalo hodně gólů, a my jsme dva nejlepší týmy ve skupině dostali hned na začátek. I jim jsme dali dost branek. Pak jsem někde četl, že na naše gólmany šlo snad nejméně střel, takže defenziva nebyla tak špatná.

Michal Jordán (vpravo) z Caroliny odehrává puk před Arťjomem Anisimovem z Columbusu.

Michal Jordán (vpravo) z Caroliny odehrává puk před Arťjomem Anisimovem z Columbusu.

Michal Jordán z Caroliny u mantinelu pořádně skřípl Kaela Mouillierata z NY Islanders. Souboji přihlíží Jay McClement.

Michal Jordán z Caroliny u mantinelu pořádně skřípl Kaela Mouillierata z NY Islanders. Souboji přihlíží Jay McClement.

Mužstvu chyběl konstruktivní bek jako Židlický, že?
V týmu by měli být dva, co hrají hodně do ofenzivy, a Marek by se svými zkušenostmi pomohl, jenže situaci v NHL nikdy neodhadnete a nemohl přijet. Škoda že nehrál Zámek. Během sezony jsme se bavili, že bychom mohli být stejně jako na předchozím šampionátu v Minsku spolu na pokoji. Těšili jsme se na sebe, ale bohužel to nevyšlo. Věřím, že toho má Zámek hodně před sebou a do příštích let bude pro nároďák hodně důležitým hráčem.

Další velkou akcí bude Světový pohár příští rok. Tam byste měl být oporou obrany. Těšíte se?
Nad tím nepřemýšlím. Kdyby se mě někdo před minulou sezonou zeptal, jestli budu na mistrovství světa v Bělorusku, tak tím, že jsem byl na farmě, bych si zaťukal na čelo. O mistrovství světa v Praze jsem si říkal, že bych se tam mohl dostat, leda kdybych dohrál druhou půlku v NHL, což se naštěstí stalo. Ani nevím, kdy přesně Světový pohár je.

Jak dlouho vás bude štvát čtvrté místo?
Vždycky, když se hraje semifinále, tak by to nějakou medaili chtělo odnést. Je to zklamání, zvláště když se to stalo podruhé za sebou.

„Zpěvák“ Jordán: Přemluvily nás manželky

Po emotivní vítězné čtvrtfinálové bitvě s Finskem dorazil obránce Michal Jordán na hotel a společně se svým spolubydlícím, brankářem Alexandrem Salákem, oslavil postup mezi nejlepší čtyři celky na domácím mistrovství světa hodně originálně – nadšeným zpěvem písničky Cesta v podání kapely Kryštof a Tomáše Kluse.

Jejich téměř čtyřicetivteřinový pěvecký výkon, který si natočili na mobil, pak členové kapely Kryštof zveřejnili na svém Facebooku. A mezi fanoušky se stal hitem.

„Byl to velký zápas, ve kterém byl ohromný stres, abychom vyhráli. Po zápase to z nás úplně spadlo a se Sašou jsme byli v euforii,“ směje se Jordán.

„Chtěli jsme to poslat jen manželkám, ale ty nás přemluvily, ať to pošleme i skupině Kryštof. A dopadlo to takhle,“ dodal.

„Říkali jsme si, jestli si o nás kluci ze skupiny nebudou myslet, že jsme nějací magoři, když jim něco takového přijde. Ale zasmáli se tomu a s tím, že bychom to dali na internet, přišli oni. Prý by se to mohlo lidem líbit. V tom asi měli pravdu.“

Samotného ho zaskočilo, jak rychle se jejich video šíří. „Reakce jsou pozitivní, ale najdou se samozřejmě i negativní. Rozmýšleli jsme se, jestli to vůbec poslat, protože víme, jací dokážou lidé být. Mohlo se to otočit proti nám. Ale ohlasy jsou zatím dobré,“ těší jej.

Zlínský odchovanec, který nastupuje v NHL za Carolinu Hurricanes, přiznává, že právě Kryštof jsou jednou z jeho nejoblíbenějších hudebních skupin.

„Rád je poslouchám, je to výborná česká kapela. Moc jich na takové úrovni nemáme, hrají příjemnou muziku,“ chválí Jordán, který se loni v létě vypravil i na hudební festival KryštofKemp, který pořádá lídr skupiny Richard Krajčo.

„Uvidíme, jestli si s nimi ještě někdy zazpíváme,“ usmívá se.

Během uplynulého hokejového šampionátu si ovšem svoji oblíbenou muziku na seznam písniček, které hrály českému týmu v kabině, moc často neprosadil.

„Tam zněly jiné bomby – Zagorová, Gott... Mně to ale nevadí, celý rok poslouchám v Americe v kabině country. Je příjemné, že zase můžu slyšet českou hudbu. Starší písničky jsou fajn,“ říká Jordán.

Podívejte se, jak Michal Jordán a Alexandr Salák zpívají hit Tomáše Kluse a skupiny Kryštof „Cesta“:





Play-off

Semifinále CAN - CZE
1.zápas Kanada Česko 2:0
Semifinále USA - RUS
1.zápas USA Rusko 0:4
zobrazit kompletní rozpis

Video

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze