Sám předesílá, že otázek je dosud mnohem více než odpovědí: „Variant, jak to může dopadnout, je strašně moc. Jak se k tomu postaví svaz, jak ostatní kluby, kterou cestou se vše vydá... Navíc je to mimo naši vůli.“
Robert Záruba je nejen hlasem a tváří hokejových přenosů, ale také šéfkomentátorem Redakce sportu České televize. Poté, co Sparta a Liberec přecházejí se svými domácími duely od roku 2018 na placený kanál, se vysílání hokeje v zemi rázem výrazně mění.
I pro veřejnoprávní ČT, kde má hokej mimořádnou tradici.
Co tedy vše pro hokej na ČT znamená?
Tahle televize hokej vysílá od roku 1955 a ligu od roku 1956, což je asi světový unikát. A bude ho vysílat i dál. Hokejový program bude, to je jasné. Fotbal a hokej jsou dva nejpopulárnější sporty v Česku a nemůžeme rezignovat, když se do cesty postaví nějaké těžkosti.
Překvapil vás osobně tento vývoj?
Překvapivé to samozřejmě je. Mám takový pocit, že o tom dopředu moc nikdo nevěděl, že ohlášení vzniklo trochu narychlo. Věděl jsem, že je tam nějaký problém, že Sparta, Třinec a Liberec trochu zpozdily svůj souhlas s podmínkami pro BPA. Ale to je můj dojem, zákulisí podrobně neznám, mám dost práce s programem play-off, zápasy národního týmu a přípravou na mistrovství světa.
O2 se plánuje hokejové extralize věnovat jako jedné z priorit. Je to pro hokej na ČT konkurence? Respektive vítaná konkurence?
Něco jiného je vyhlásit plány, co všechno bude a jak to bude vypadat, druhou věcí to, jak všechno bude doopravdy. Už jsme se mnohokrát přesvědčili, že v tom může být velký rozdíl. Ale proč ne, je to v pořádku. Konkurence nám nevadí a je i teď; vysílají se zápasy Znojma z EBEL ligy, KHL, NHL, Liga mistrů. Vysílatelů je víc, jenom na ně zatím nebylo tolik vidět.
Takže vše ukáže až praxe?
Plány jsem četl, jsou velmi odvážné a velmi smělé. Nechci to zpochybňovat. Opravdu se to dá posoudit až ve chvíli, kdy to nastane.
HLAS NAGANA. Robert Záruba komentoval i „Turnaj století“ - samozřejmě na ČT.
Není vše součástí širšího trendu, že sport v Česku postupně mizí na placené kanály? Totéž hrozí výhledově i u olympijských her.
Ono taky prostředí a rozdělení práv u nás bylo, řekněme, zvláštní. My jsme v ČT dokázali získat práva na strašně moc událostí, ligových soutěží, velkých sportovních svátků, a to tu pořád operuje zhruba deset poskytovatelů televizního sportovního obsahu. Bylo by divné, kdyby se občas někdo k něčemu nedostal. Až to pro mě byla trochu záhada. Otázkou je, jestli tohle všechno uživí desetimilionový trh, se Slovenskem dejme tomu patnáctimilionový. To je jedna věc.
A druhá?
Jestli tohle je cesta, kterou sporty chtějí jít, cesta exkluzivního obsahu; jestli je opravdu tak exkluzivní, jak se tváří. O tom rozhodnou až diváci, jejich zájem.
Jak je to s hokejem na srovnatelných trzích Evropy?
Řekl bych, že jsou trošku před námi, že se trochu víc vrací na veřejně dostupné kanály. Třeba švédská veřejnoprávní televize se od příštího roku vrací k mistrovství světa v hokeji. V Česku před osmi lety Prima udělala ekonomicky zvláštní experiment s mistrovstvím Evropy ve fotbale, který už asi nikdo nechce opakovat. Od té doby jsou všichni opatrnější. Teď se tu rýsují pokusy generovat peníze zpoplatněním obsahu, což logicky vede ke snížení počtu diváků. Příspěvky sponzorů se zdají být na hranici únosnosti, tak se některé subjekty obracejí rovnou na diváky.
Váš názor?
Je možné tvrdit „podívejte se, ve světě to funguje“, pokud nevidíte rozdíl v počtu obyvatel a jejich kupní síle. Je to složité. Jisté je, že zlatá éra, letošní naprosto mimořádný rok, kdy ČT vysílá čtyři největší sportovní události, se asi už nikdy opakovat nebude. Nejspíš to je i celkem logické; není možné udržet tolik práv pod jednou střechou. Povedl se tu neuvěřitelný majstrštyk, ale výhledově je těžko udržitelný. Ostatní taky musí něco dělat, něco vysílat, něco se jim musí povést.
