Dva měsíce bez výhry. Co se vám honí hlavou?
Ani nevím, co k tomu ještě dodat. Psychicky je to hodně těžké. Nemyslím si, že bychom na tom byli nějak špatně fyzicky, makáme na tréninku i po něm, po zápase jezdíme na kolech. Vůbec si nemyslím, že je problém v tom. Ale hráči jsou z toho všeho psychicky hotoví, a když nevyhrajete tolik zápasů po sobě, tak i když je někdo otrlá povaha a bere to jinak než ostatní, stejně se to k němu časem dostaví. Jestli si někteří lidé myslí, že na to kašleme, tak to vůbec není pravda. Opravdu tu není nikdo, kdo by se na to chtěl vykašlat. Je to těžké pro všechny.
Piráti a baráž, to už je jistotaByť do konce základní části hokejové extraligy zbývá ještě 6 kol a dalších šest zápasů se odehraje v play-out, Piráti už mají jistou účast v širší baráži, jež čeká poslední a předposlední tým z nejvyšší soutěže a dva nejlepší prvoligové. Ve hře je sice ještě 36 bodů, ale přesně tolik Chomutov teď ztrácí na dvanácté Karlovy Vary. A protože s nimi má i horší bilanci, už je nemůže ani teoreticky předstihnout. Skupina o umístění, již si zahrají jedenáctý až čtrnáctý celek základní části extraligy, startuje 11. března a končí 21. března. Hraje se dvoukolově doma - venku. Baráž vypukne 26. března a hraje se čtyřkolově, vzejdou z ní dva účastníci příštího ročníku extraligy, kteří budou známi nejpozději do 20. dubna. |
Už to vypadá, že s vámi zacloumá každá maličkost. Třeba za stavu 2:3 naposledy proti Vítkovicím trest za špatné střídání. A soupeř bleskově dvěma góly rozhodl.
Vždy to na nás tak nějak spadne. Nastoupili jsme dobře, ale dostali jsme góly, museli to dotahovat. Pak jsme se trošku zase vyhecovali za stavu 2:3, bylo to dobré. Ale dostaneme zase dva góly a znovu jsme tam, kde jsme byli. Zase prohráváme, a co teď? Jak z toho ven? Je to těžké pro všechny. Když se podíváme na ty inkasované góly, tak takových pět jsme si dali po našich chybách. Úplně nemyslitelných. Bohužel to tak je. Když jsme to stáhli, měli hrát jsme hrát disciplinovaně. Ani nevím, jak to okomentovat dál, nemám na to slova. Nikdy jsem to nezažil, nevím, jak z toho ven. Jak pomoct.
Sám jste dal gól naposledy koncem listopadu...
Byl jsem zraněný, zhruba měsíc. Ale i tak je to dlouho, taky se musím sám nad sebou zamyslet. Možná uklidnit. Snad pomůže ta olympijská pauza, která teď bude. Musím se sám z toho dostat. Já jsem na tom ledě, já musím víc zamakat a zabrat. Abych třeba svou hrou pomohl ostatním hráčům se taky zvednout. A to by měli udělat všichni, nejen já.
V Chomutově už se vyměnili hráči, trenéři, nic nezabírá. Nezkoušíte v kabině třeba změnit nějaké předzápasové rituály?
To ne, nejsem moc pověrčivý typ. Když to má hráč v sobě a dával góly předtím, proč by neměl teď? Ale někdy jsou takové kritické chvíle, kdy se to všechno nakumuluje. A je hrozně těžké být psychicky odolný. A u typu hráče, jako jsem já, je hrozně důležitá psychická pohoda, aby ty góly dával. Ale pomoct si můžu jen sám, zvednout se můžu jen já. Prostě se musím vzchopit.
Dá se na tu nekonečnou sérii bez výhry nemyslet? Prostě to nějak vypustit z hlavy?
Já s tím nemám problém, umím to vypnout. Ale je hrozné, když pak nastoupíte na zápas a zase prohrajete. A pak tam zase všichni sedí v kabině, a co teď? To už se pak nedá jen tak kliknout a vypnout si mozek. Kdyby to šlo, byla by to nádhera, krásný život. Nebyli bychom tam, kde jsme.
"Hráči jsou z toho psychicky hotoví. Po tolika prohrách i otrlejší povahy." Jozef Balej, útočník Chomutova |
Ta pauza vám teď může asi pomoct hlavně trochu spravit si pocuchanou psychiku.
Myslím, že určitě. Bude záležet na tom, jak se k tomu kdo postaví. Každý zodpovídá sám za svoji hlavu, musí si to srovnat. Budeme mít na to čas, třeba nám to může přijít vhod, můžeme to jen zvednout. My už nemáme kam jít hlouběji v této sezoně. Všichni říkají, a já s tím souhlasím, že se musíme připravit hlavně na baráž. Tam to bude zásadní. Teď si to můžeme vyříkat, řvát na sebe, ale konec bude nejdůležitější.
Tohle už není normální, zlobí se bek LojekKdyž dají hokejisté Chomutova gól, reflektory na stadionu na chvíli zhasnou. Piráti by ale možná uvítali, kdyby se zhasínalo potom, co inkasují; tedy o dost častěji. Možná by jim tma pomohla, aby se necítili trapně jako při posledním debaklu 3:8 s Vítkovicemi, který jim zpečetil baráž o extraligu. "To, co se nám stává posledních pár zápasů, to je už k zamyšlení. To není normální!" ulevil si obránce Martin Lojek, nedávná posila. "Takové chyby, co děláme, těmi se strašně srážíme. Prohráváme si ty zápasy sami, ani to dál nemůžu komentovat." Tady jsou slova vážně k ničemu. Byť v úterý Piráti stáhli vítkovický náskok z 0:3 na 2:3, pak zase zkolabovali, místo aby načatého soupeře dorazili. "My si řekneme v kabině, co máme dělat, odkýveme to trenérovi, ale pak jdeme na led a vypadá to, jako bychom spolu hráli poprvé," nechápe Lojek. Na střely vyrovnaný zápas, na góly potupa pro Piráty. Není to poprvé, co měl zápas podobný scénář. "Šance jsme tam měli, ale ty naše chyby jsou k zamyšlení. Ty už se nesmí vyskytovat, tím se sami srážíme na kolena. Tak to dál nejde!" Zlatá slova, která ale hokejisté Chomutova za žádnou cenu nedokážou proměnit v činy. "Proti Třinci jsem pro kabinu vypisoval docela tučnou odměnu, celý zápas to vypadalo, že vyhrajeme. A pak dostaneme tři góly v poslední třetině," připomněl Lojek další nedávný chomutovský zkrat. "Přitom v kabině je pořád ještě sranda, na zápasy jsme připravení psychicky i fyzicky. Ale na ledě? Teď nám trenér říkal, že proti Vítkovicím máme v oslabení třikrát puk na hokejce, jenže nevyhodíme a dostaneme tři góly. Hrůza!" oklepe se bývalý hráč Třince, zvyklý spíše na výhry než na série porážek. "Taková šňůra proher, to je moje první zkušenost. A ne moc hezká." |
