Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do Brodu se jednou vrátím, slibuje Endál, nyní mířící do Polska

„REBEL“ NA ODCHODU. Hokejový útočník Lukáš Endál (vlevo) opouští havlíčkobrodskou Kotlinu a míří do zahraničí. Už ve čtvrtek by se měl hlásit na prvním tréninku. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

5 2014
Nikterak se netajil tím, že by si rád vyzkoušel zahraniční angažmá. V létě proto odjel hledat štěstí do Ruska, jenže k domluvě tehdy nedošlo a tak se hokejový útočník Lukáš Endál vrátil domů - do Havlíčkova Brodu. Po pár měsících už ale zase balí kufry...

„Je to tak, dostal jsem nabídku z polského Sanoku,“ prozradil sedmadvacetiletý odchovanec havlíčkobrodského hokeje, který má za sebou i extraligové štace ve Slavii Praha, Chomutově a Pardubicích.

Vedení havlíčkobrodských Rebelů vám problémy s odchodem nedělalo?
Ne, vůbec ne. Od začátku jsme byli domluveni, že pokud se v průběhu sezony objeví nějaká pro mě zajímavá nabídka, tak mě pustí. A to taky dodrželi. Jsem vedení Brodu opravdu moc vděčný za to, jak se ke mně zachovalo.

Co o svém budoucím působišti víte?
Sanok je jedním z nejlepších týmů nejvyšší polské ligy. Působí v něm český trenér, pan Fryčer, a mužstvo má ty nejvyšší ambice. Chce vyhrát ligu.

Budete mít i nějaké české spoluhráče?
Ano, za tým hrají Petr Šinágl, Martin Vozdecký, Martin Richter a David Turoň.

Fotogalerie

Lukáš Endál

Takže problémy s komunikací byste mít neměl...
(usmívá se) To určitě ne. Já to beru hlavně jako zkušenost, kterou jsem chtěl poznat. A když nevyšlo Rusko, tak doufám, že vyjde aspoň tohle angažmá. Přestože všichni říkají: jé, vždyť je to jen Polsko. Já se prostě těším.

Je pravda, že polská hokejová liga nemá v Česku zrovna nejlepší vizitku. Zjišťoval jste si o ní něco?
Samozřejmě, že ano. Není to úplně extraligová úroveň, ale zhruba polovina týmů by prý mohla bez problémů hrát v horních patrech první ligy.

Na polštinu jste se už taky podíval?
Jejda, to zatím vůbec. Já se teď hlavně potřebuju sbalit, abych doma něco důležitého nezapomněl. Všechno ostatní budu řešit až později. (usmívá se)

Kolik času na balení vám zbývá?
Už ve čtvrtek bych se měl hlásit na místě, takže ho moc není. Ani nevím, kdy budu poprvé hrát. Oni tam teď mají na programu nějaké pohárové zápasy, takže uvidím.

Odjíždíte z Brodu, který je v prvoligové tabulce aktuálně úplně poslední. Nemáte tak trochu špatné svědomí?
Takhle zněla dohoda. Samozřejmě mě mrzí, jak se zatím sezona vyvíjí, ale pořád věřím, že se kluci zvednou. I výsledky napovídají, že už se to musí co nevidět zlomit. Jako Broďák si to strašně moc přeju.

Takže budete výsledky Rebelů sledovat i v Polsku?
Jasně že jo. Já sleduju dění v hokeji denně a určitě z toho nevyjdu ani v Polsku.

V čem je podle vás zatím největší problém Havlíčkova Brodu v letošní sezoně? Je to psychika?
Chci hlavně říct to, že se dělá maximum pro to, aby výsledky byly lepší. Kluci pracují a já opravdu věřím, že se zvednou. Co jsem viděl nebo měl možnost v těch zápasech i hrát, tak jsme nebyli horší, ale vždycky prostě přišly dvě tři chybičky, které soupeř využil a my jejich zaváhání potrestat nedokázali. Máte pravdu, je to o psychice. Nejdřív to musí zvládnout hlava, pak to půjde.

Zatím to ale vypadá, že Rebelové míří do druhé ligy...
Ne, já si to nemyslím. Oni to zvládnou. Teď jsou tady hráči jako Jirka Kuchler, který je podle mě obrovským přínosem pro tým. Výborný je i Rousíno (Tomáš Rousek - pozn. red.) a taky další. Potáhnou tým nahoru, uvidíte. Ale budou potřebovat i podporu fanoušků.

Lukáš Endál

  • hokejový útočník, narozený 8. 12. 1986 v Havlíčkově Brodě
  • v první lize oblékal dres Havlíčkova Brodu a Chomutova
  • v extralize nastupoval za Slavii Praha, Chomutov a Pardubice

Jenže ti letos nechodí...
Ano a je to špatně. Rád bych jim vzkázal, aby se na hokej v Brodě nedívali tak negativně. Je potřeba se semknout, držet spolu. Když hokejista slyší, že ho lidi podporují, tak to hrozně pomáhá.

Odchodem do Polska uzavíráte svoji brodskou kapitolu?
Jejda, to bych moc předbíhal. Samozřejmě si moc přeju, aby mi tohle angažmá vyšlo a já nebyl za pár dnů doma, jako v létě z Ruska (směje se), ale do Brodu se jednou vrátím. Sice nevím kdy, ale určitě se v Kotlině zase objevím.

Takže jste položil ruku na dres se svým číslem 11, aby vám ho nikdo nevzal?
(směje se) Ne, až takhle jsem o tom nepřemýšlel. Pokud někomu přinese štěstí tak jako mně, tak ať s ním klidně hraje. Budu jenom rád.

Berete s sebou do Polska i rodinu?
Zatím ne. Nejprve to tam oťukám a pak za mnou moje holky určitě budou jezdit.

Zřejmě vás tedy zpočátku čeká dost vysoký účet za telefon. Jste na to připravený?
(usmívá se) To si myslím, že nebude potřeba. V dnešní době Skypu to jde i jinak. Každopádně s nimi budu mluvit určitě dost často. A taky si s sebou beru fotky a od každé holky něco, aby se mi pak na hotelu líp usínalo.

Kolik už je vašim dcerám?
Táničce 11 let, to už je velká slečna, a Aličce dva roky. Ony dvě a moje přítelkyně Lucka jsou pro mě obrovskou podporou. Díky nim je pro mě vždycky všechno jednodušší.

Říkal jste, že se máte ve svém novém působišti hlásit ve čtvrtek, znamená to, že ještě stihnete středeční domácí zápas Rebelů s Chomutovem? Myslím aspoň jako divák...
To asi ne, mám se totiž v Polsku hlásit ve čtvrtek ráno. A jelikož se tam prý jede sedm hodin, tak budu muset vyrazit už někdy navečer nebo odpoledne. Každopádně budu klukům fandit na dálku a výsledek mi pak Lucka určitě hned pošle.





Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze