Čtyřicetiletý veterán toho v hokejovém životě zažil hodně. Ovšem tak nahuštěný program jako v letošním přípravném kempu a navíc nutnost přizpůsobit se v novém prostředí a v krátkém čase také stylu hry a spoluhráčům, které vůbec nezná - to je výzva i pro Jágra, jenž v sobotu vstoupí do své 19. sezony v NHL. "Je to hodně zvláštní," přemítal po skončení přípravného kempu ve Friscu slavný veterán v rozhovoru pro MF DNES .
Na běžných kempech se hrají přípravné zápasy, tým má čtrnáct dní na to, aby se sehrál. Letos jste stihli pouze trénovat, navíc sotva týden. Jak jste se adaptoval?
Je to těžké. Nejhorší je, že si ani člověk nemá na co zvykat, protože jsem své spoluhráče ani neviděl hrát zápas. Při tréninku nelze tak dobře pochopit jejich pojetí hry. A při takhle krátkém kempu se nejde sehrát ani na tréninku, protože tam se učíme spíš herní systém. Na spoluhráče v lajně tak není čas si přivyknout.
Jak se cítíte vy osobně?
Mám toho dost. Je to tady těžký, co si budeme povídat. V Česku to celkově byla větší pohoda. Hra, tréninky, všechno okolo. Tělo si odvykne, člověk se rychle přizpůsobí těm jednodušším věcem. Tady zase dostává pořádně zabrat.
Stihl jste vůbec při zběsilém programu své pověstné noční individuální tréninky?
Jo, párkrát jsem byl. Zatím chodím sám, uvidím, jestli se někdo přidá. A jestli na ně v sezoně bude vůbec někdy čas.
Co vás ve srovnání s předchozím ročníkem v kempu nejvíc "vyšťavilo"?
Největší rozdíl byl, že se muselo všechno stihnout během jednoho týdne. Tréninky, zdravotní prohlídky, marketingové akce, rozhovory, natáčení pro televize... To všechno se zhustilo do pár dnů. I když to tu není v takovém množství, jako to bylo třeba ve Philadelphii.
Cítíte, že zájem médií i fanoušků je v Dallasu o hodně menší?
Myslím si, že jo. To bylo vidět i ve čtvrtek, kdy měly všechny kluby otevřený trénink ve velké hale pro diváky. Mluvil jsem s Vorasem (Jakubem Voráčkem) a ten říkal, že ve Philadelphii měli vyprodáno. U nás na tréninku byly dvě nebo tři tisícovky lidí a oni jich tam měli devatenáct tisíc. Je vidět, že tam má hokej jinou roli.
Nemáte obavy, že po výluce bude v městech na jihu USA, jako Dallas, mnohem těžší přilákat diváky zpátky?
V oblastech, kde je hokej populární, to určitě nehrozí. Jakmile tam bude někdo NHL bojkotovat, zabere mu místo jiný a už ho tam nepustí. Tam lidi dlouhá léta čekají na to, aby vůbec dostali permanentku. Ale tady v Dallasu nebo v jiných městech Ameriky, kde není hokej tak populární, to majitele může poznamenat.
Poprvé vás čekají soupeři v Západní konferenci, o níž se léta tradovalo, že hrát v ní je těžší než ve východní. Co od toho očekáváte?
Západní konference je hodně vyrovnaná, ale to je podobné i na Východě. Rozdíl bude spíš v cestování, které je tady delší. Navíc jde i o časové posuny. Ve Východní konferenci bylo jedno časové pásmo, tady jsou tři.
Na to jste ovšem z Ruska zvyklý, ne?
Je pravda, že tam byly časové posuny ještě větší, Jenže tam nemusel člověk hned druhý den hrát.
V prvním zápase vás v sobotu čeká Phoenix se čtyřmi Čechy (Vrbatou, Hanzalem, Z. Michálkem a Kleslou) v sestavě. Co se od toho souboje dá očekávat?
Premiérový zápas bývá většinou zajímavější než ty další. Ale letos se na to nedá dívat takhle. V tak krátké sezoně bude strašně moc záležet na každém utkání. My hrajeme v prvních jedenácti dnech snad sedm zápasů. Takže na ten první budeme muset rychle zapomenout. Hned další den hrajeme znovu.
V Dallasu se hodně hovoří o tom, že mužstvo pozvednete, že budete tahounem. Před minulou sezonou ve Philadelphii jste se přitom vracel z Ruska a experti v zámoří od vás nečekali, že byste měl být největší hvězdou. Uvědomujete si, že pro Stars máte hrát jinou, důležitější roli?
Já nevím, jestli se ode mě něco čeká, nebo ne. Ani to neřeším. Já hlavně myslím,že ze začátku budu muset hrát hlavně jednoduše, daleko víc než jindy. Až do doby, než si na své spoluhráče zvyknu. Snažit se hrát svůj hokej, ale nějakým způsobem se přizpůsobit. Abych přežil.
