Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slovo medaile v kabině nepadlo, říká reprezentační kapitán Plekanec

11 2016
Moskva (Od našeho zpravodaje) - Mluví potichu a vyhýbá se velkohubým prohlášením. Tomáš Plekanec je zkrátka kapitán, který přesně pasuje k současnému projevu hokejové reprezentace.

V úterý stál před recepcí hotelu Crowne Plaza, kde kromě domácích Rusů bydlí všechny hokejové týmy z moskevské skupiny. A jen pár metrů od Tomáše Plekance zrovna procházeli Švédové.

A zatímco on měl ve tváři úsměv, v těch jejich se zračila pondělní porážka 2:4.

„Když člověk vyhraje - a je jedno s kým - tak je nálada samozřejmě dobrá. Když pak soupeře potkáte, jste hrdý, ale že bychom se jim posmívali, to ne.“

Už potřetí je 33letý útočník na velkém turnaji kapitánem. Například na olympiádě v Soči velel třeba Jaromíru Jágrovi, teď má pod sebou partu „bezejmenných“.

Což je asi zásadní rozdíl, že?
Ani ne. Já jako kapitán jsem tam od toho, abych si podal ruku s rozhodčími, předal soupeři vlaječku. V kabině jsou přece další zkušení kluci - Červus (Červenka), kluci z Liberce, kteří letos vyhráli extraligu a jedou na vítězné vlně. A že je tu hodně nováčků? Vůbec jsem to nepoznal. Spíš jsem se v tom prvním zápase cítil nejvíc nervózní ze všech. Ti kluci jsou velcí profíci a já dlouho neviděl hráče, kteří tak makají, soustředí se na zápas, na každou třetinu a střídání. Zatím jsem jako kapitán nemusel nic řešit.

Takže za dosavadním úspěchem stojí pokora?
Asi ano. Všichni víme, co zatím stojí za našimi výsledky. Že to prostě bylo o tvrdé práci. A hráli jsme pro tým a hráli to, co jsme si řekli. Kluci v kabině samozřejmě cítí a vidí, jaký je náš tým. Že nemáme žádné hvězdy, že prostě musí hrát všechny čtyři lajny, které dřou. A že se vydařil vstup? Tak to zatím neznamená nic. Máme za sebou tři zápasy, ve skupině jich je sedm, takže nemá cenu dělat nějaké závěry. Ano, jsme rádi za ten start, ale teď se musíme soustředit jen na první třetinu dalšího zápasu.

Lidé v Česku už v euforii vyhlížejí medaili. A nedivím se.
Slovo medaile v kabině nepadlo, ani ji nemá cenu teď řešit. Ještě jsme nic nedokázali. Máme zprávy z domova, že se lidem líbí, jak hrajeme. Což nás motivuje. Proto musíme takhle pokračovat.

Řekněte, v čem je hlavní síla týmu?
V bruslení. Bylo vidět, že Rusové nestíhali, Švédové i Lotyši nestíhali. My jsme bruslili, pomáhali si, hráli jeden pro druhého. Není to o nějakém extra systému, protože když nebruslíte, tak je vám úplně jedno, jaký hrajete systém. My bruslíme a makáme, to jsou naše zbraně.

Že soka předčíte v bruslení, je o fyzičce?
Je. A je to tím, že hráči jsou profíci. Kluci z Liberce (Birner a Řepík) šli teď cvičit. Ale ta pochvala platí i pro všechny. Oni vědí co dělat.

Je výhodou, že kostra týmu byla dlouho pohromadě?
Zdá se, že ano. Ale teď se daří, tak se bude říkat, jak všechno funguje, jak si to sedlo. Když se nedaří, je to přesně naopak. Zatím to funguje a já bych neřekl, že by to dřív bylo jiné. Kostra vždycky byla a někdo postupně přijížděl. Proto bych z toho nedělal vědu, že jsme vyhráli tři zápasy a najednou jde všechno parádně.

Fotogalerie

Tomáš Plekanec na MS 2016

Cítíte, že je v silách týmu, aby fyzicky náročný hokej hrál celý turnaj?
Ve všech zápasech - včetně přípravy ve Znojmě - jsme se přesvědčili, že to funguje. Bruslili jsme, napadali, hráli aktivně a ty týmy s námi měly problémy. Všichni kluci to vidí a cítí, že když tak budeme hrát pořád, tak můžeme vyhrávat. Musíme to ale předvádět celý zápas, protože se silnými týmy už se nemusí povést takové obraty jako v pondělí proti Švédsku.

Bude teď složitější hrát proti soupeřům, do kterých se musíte tlačit. Kteří asi budou bránit?
Mezi soupeři neděláme žádný rozdíl, budeme hrát pořád stejně a je jedno, jestli zalezou, nebo ne. Švédi také párkrát zalezli a my museli hrát hodně přes střední pásmo. Hodit si puk dopředu a tvořit u nich ve třetině. Nebudeme nic měnit, budeme bruslit, hrát aktivně, pomáhat si a uvidíme, co z toho bude. Snad tedy další výhry.

Daří se i vaší první formaci. Jaké je mít vedle sebe mladého Davida Pastrňáka?
On je výborný. Devatenáct let a stará se v týmu o veškerou zábavu. Stačí, když promluví svou polsko-anglickou češtinou. Jakmile cokoliv řekne, tak kabina jede. (Pastrňák před pondělním zápasem pobavil i žurnalisty, když Rudé náměstí překřtil, zřejmě doslovným anglickým překladem, na Červené náměstí - pozn. red).

I z tribuny lze poznat, že má velkou chuť do hokeje.
Je mladej a ještě neví, co ho čeká. Je zatím super, ale jak říkám, nemá cenu po třech zápasech vyprávět, že je všechno skvělé. Musíme se soustředit a jít turnajem pořád dál.

Autor:




Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze