Jak na turnaj v Minsku budete vzpomínat s odstupem?
Jeli jsme sem pro medaili, ale domů ji nevezeme. Zklamaný jsem a asi i budu. Postoupilo se do semifinále, ale nejhorší je, když z toho nic nevytěžíte.
Vítězné čtvrtfinále s Amerikou přitom vypadalo nadějně.
Na turnaji jsme nezačali špatně, i když jsme prohráli se Švédy a Kanadou. Tam byla ofenziva dobrá, ale pak se horšila. Navíc jsme dostávali dost gólů. Cítil jsem od hráčů obrovskou vůli, ale nestačilo to. Musíme si na rovinu říct, že jsme z velkých mužstev porazili akorát Ameriku. To je realita.
Čím to?
Asi tím, že se nám nepodařilo vstřelit gól, který by hráče mohl nastartovat. Mužstvo se nemělo od čeho odrazit. Vždyť jsme na konci nedali branku sedm třetin! Nejtěžší bude odnaučit kluky hrát složitě, a ne na jednu nahrávku. Vždyť my jsme se v šancích dobrovolně natlačili do strany a stříleli z rohu.
O zjednodušení hry přitom mluvíte celý turnaj. To v sobě mají hráči takové automatismy?
Bude to tak. Někteří kluci – třeba i z KHL – jsou zvyklí hrát jinak. A za pět týdnů před mistrovstvím to do nich těžko dostanete. Navíc když někteří hrají play-off až do finále, je času ještě míň. Nemají to zkrátka zažité. Takže mým úkolem před šampionátem v Praze bude dát tým lépe dohromady.
Cítil jste, že někteří hráči mužstvu nepomohli tolik, jak se od nich očekávalo? Mluví se například o Hudlerovi a Kovářem?
Víte co, tyhle hráče jsem vybral a beru to jako kolektiv. Takže k tomu řeknu, že mistrovství světa je krátký turnaj a musím přiznat, že se mi nepovedlo sladit mužstvo. Jsem trenér a beru to na sebe. Snažil jsem se tým pořád obměňovat, ale pořád to nebylo ono.
Co říkáte na ohlášený konec Jaromíra Jágra v českém národním týmu?
Že je to obrovská škoda, protože Jarda je jednoznačně výjimečný hráč. Líbilo se mi, jak dřel pro mužstvo. Klobouk dolů.
Budete ho přemlouvat, aby přijel příští rok do Prahy?
To je těžké. Sezona je dlouhá a on říká, že evropské hřiště je moc veliké. Také bude záležet, kdy skončí v Jersey – třeba bude hrát o Stanley Cup. Je pravda, že mistrovství začíná už 1. května. Je to však jeho rozhodnutí, on sám to musí vědět. Je výjimečný, ale roky jsou trošku znát. Člověk by ho chtěl dávat pořád na led, ale musí hledět na věk, aby to vydržel. Už to není takové, jako když mu bylo 25 nebo 30.
Ještě jedna věc: ovlivnily výkony týmu zdravotní problémy, kterými hráči procházeli?
To nevím. Ale chyběl nám Roman Polák a byla škoda, že nepřijel Marek Židlický, který by nám hrozně pomohl. Třeba v přesilovkách. My tam neměli klid. Jenže se nedá nic dělat, mladí kluci se učí. Já vím, že nemáme čas čekat, ale asi už ta doba přišla. Zámorský bude třeba za rok lepší.
Lidi možná čekali, že když jde k reprezentaci Růžička, bude zlato. Nezkreslovalo to trochu realitu?
Já vím. Moc mě to těší, proto mě i tolik mrzí, že medaili nemáme.
Máte o to větší chuť dosáhnout na úspěch za rok v Praze?
Doma budeme na šampionátu pod strašným tlakem. To si někteří hráči ani nedovedou představit, co nás tam čeká. To bude obrovský tlak. Tady v Minsku žádný nebyl.
