Kdy jste byl na šampionátu nejšťastnější?
Nejvíc mě potěšilo vítězství nad Ruskem a Švédskem. To byly takové dva stěžejní zápasy, ve kterých jsme hráli proti favoritům turnaje. Ty zápasy nám vyšly výsledkově i herně. Také jsme tam ztratili hodně sil, které nám pak trochu chyběly.
Systém turnaje je neúprosný. Vše se rozhodlo v jednom utkání, navíc po nájezdech. Nemrzí vás to?
Ale tak zas je to zajímavé pro diváky. Ten systém takový je a každý se tomu musí podřídit. O úspěchu rozhoduje čtvrtfinále. A když ho člověk nezvládne, na výsledky ze skupiny se pak trošku zapomene. Ale myslím, že jsme těch sedm zápasů sehráli dobře, kluci odevzdali maximum.
Co jste si s hráči řekli po prohraném čtvrtfinále?
Řekli jsme si spíš ty příjemné věci, které jsme v Moskvě prožili. Parta byla skvělá. Myslím, že ta spolupráce byla celých čtrnáct dní vynikající. Bohužel jsme vypadli na penalty, možná i trochu nešťastně. Ale takový je sport.
Jakou jste měl noc?
Špatnou. To vám řeknu zcela otevřeně. Špatnou, protože jsem do toho semifinále chtěl postoupit, ale nemůžu klukům nic vyčítat, prostě se nám to nepovedlo.
Přemítal jste nad nějakým konkrétním momentem, nebo obecně nad celým turnajem?
Hlavou se mi honilo víc momentů... I ty nájezdy. Člověk si říká, jestli tam neměl postavit jiné hráče. Ale vždycky je to loterie a ti kluci, co ty nájezdy jeli, je umí.
Jistě vás mrzel i gól Američanů, který padl po ofsajdu...
Na mistrovství světa by se to stávat nemělo, navíc to nebyl jediný ofsajd. A asi ani nechci mluvit o dalších věcech, třeba o zranění Kováře, kdy jsme měli hrát 5 na 3. Ale nechci o tom mluvit, těžko se na tyhle věci vymlouvat.
Dočkal jste se poděkování ze strany hráčů?
Ne, to se u nás hokejistů nedělá (úsměv). Ale myslím, že tam byla skvělá parta a kluci byli spokojení s tím, jak ten turnaj probíhal. Myslím, že všichni na mistrovství rádi pojedou znovu.
Na co se teď těšíte?
Na odpočinek. Bylo to pro mě dost únavné. Snažil jsme se tomu dát maximum a stálo mě to hodně sil, takže teď budu odpočívat u tenisu. A také na zahrádce. Rád sekám a mám pár ovocných stromků.
Dokážete si představit život bez hokeje?
Nedokážu. Možná dva měsíce, to ano, ale víc ne. Proto bych taky nechtěl z hokeje úplně odejít. Platí ale, že na pozici trenéra na střídačce jsem skončil.
