"Je jasné, že mě to těší, nechtěl bych to ale moc přeceňovat. Statistiky jsou někdy zavádějící," říká pětadvacetiletý gólman.
Proč? Není to po jednom zápase, na Spartě jste odchytal už svůj čtrnáctý.
Od začátku jsem ale chytal desetkrát nebo jedenáctkrát a za sebou jsem v posledních zápasech chytal sedmkrát. Když to přirovnám, je to, jako bych byl ve dvou třetinách utkání. Kdybych odchytal všech sedmadvacet kol, včetně těch porážek, čísla bych určitě taková neměl. Někteří gólmani chytají líp než já, dostanou ale víc gólů. Kluci teď skvěle brání, hodně mi pomáhají. Z toho těžím, hned několikrát za sebou se nám podařilo nedostat moc gólů. Až do statistik přidám dalších patnáct zápasů, můžete se mě zeptat znovu, jak jsem spokojený, to už bude mít nějakou vypovídací hodnotu.
Když jste zmínil dvě třetiny, hned mě napadly ty první dvě na Kladně, kdy jste si připsal snad třiačtyřicet zákroků a nebyly to žádné nastřelené puky.
Na Kladně to byl pro nás z pohledu posledních kol výjimečný zápas. V jiných zápasech jsme odehráli skvěle celých šedesát minut, tady se nám ale nepodařilo chytit začátek, Kladno na nás strašlivě vletělo a my se z toho nedokázali vzpamatovat. Domácí si tak vytvořili dost šancí a mně se některé zákroky celkem povedly. Bylo to i o štěstí, dvakrát mi puk skončil v lapačce a já ani nevěděl, jak se tam dostal. Třeba zrovna ta střela od Jaromíra Jágra. Štěstí k chytání patří a já ho na Kladně měl, takže jsem si zápas mohl užít. Se svým výkonem jsem byl spokojený, na body to ale bohužel stejně nestačilo.
Pochválí vás Jágr a rázem jsou Tomáše Závorky plné noviny. Jak si užíváte zvýšenou pozornost?
Abych pravdu řekl, tak to ani moc nesleduju. Ne, že bych nechtěl, ale není čas, zápasy jdou rychle za sebou. Samozřejmě jsem zaregistroval, že se o mně trochu teď mluví, ale moc to nevnímám. Snažím se dělat všechno, co jsem dělal doteď.
Tomáš Závorka184 centimetrů vysoký a 80 kilogramů vážící gólman je k subtilnějšímu a nesmírně pohyblivému Lukáši Mensatorovi pro Karlovy Vary skvělým doplňkem, podobně jako to bylo ještě nedávno s Lukášem Sáblíkem. Ve svých pětadvaceti letech už Závorka také není vyjukaný zelenáč. Brankářskou výstroj ve Varech oblékl sokolovský odchovanec poprvé v sezoně 2003-04 a v dorostenecké extralize už tehdy patřil mezi absolutní špičku, možná právě proto takřka vynechal juniorku. Na nějaký čas se vrátil do Sokolova, kde okusil druhou ligu, tu první pak vyzkoušel v Mostu, Kadani nebo Chomutově. Extraligovou premiéru za Energii si vystřihl v lednu 2011 proti Pardubicím a vyhrál 4:1. |
Taková pochvala od Jaromíra Jágra se ale v hokejovém památníčku dobře vyjímá, ne?
Je to pro mě velká čest, když mě pochválí takový hráč. Přiznávám, že mě to hodně potěšilo.
Z první ligy k exhibici proti Jágrovi, Plekancovi nebo Židlickému, za jediný rok to je velký skok. Neměl ale přijít už loni?
Loni jsem k tomu přišel jako slepý k houslím. Vystupoval jsem jako trojka, jenže během dvou zápasů se zranili oba gólmani a já měl začít najednou chytat. Moc se nám nedařilo, byli jsme pořád poslední nebo předposlední a já v brance vydržel asi pět zápasů, než přišel Dušan Salfický. Letos byl můj cíl hlavně se probojovat do mužstva jako druhý gólman. A to se mi povedlo.
Taky jste dal o sobě v létě hodně vědět.
Příprava mi sedla. Asi proto mi trenér Kýhos řekl, že v brance začnu já. Nečekal jsem to, před sezonou to bylo nastavené tak, že jedničkou bude Lukáš Mensator a my se s Markem Bendou popereme o dvojku a pak se budeme spolu střídat v Mostě. Abychom byli schopní naskočit, až si bude potřebovat Lukáš odpočinout.
V brance jste vydržel tři zápasy. Všechny jste prohráli.
Právě. Udělali jsme jediný bod, trenéři museli něco změnit. Moje výkony nebyly špatné, ale potřebovali jsme bodovat. V první čtvrtině jsem si pak až na zápas s Libercem už nezachytal.
To musí být zvláštní pocit, jít z branky, přestože za nic nemůžete.
Byl jsem na to zvyklý už z předchozích sezon. V Kadani se taky točili dva až tři gólmani, a neměl jsem s tím problém. Člověk se pořád musí připravovat stejně, jako by chytal. Málokdy se stane, aby gólman zůstal v brance úplně celou sezonu. Věděl jsem, že se do branky znovu dostanu. Ne, že bych tušil, že nebudeme vyhrávat. Jediný brankář ale celou sezonu odchytat nemůže. A když už se to stane, je to spíš rarita. Věděl jsem, že další šance přijde a já se snažil na ni celou dobu co nejlíp připravit. Odchytal jsem několik zápasů v Mostě, to mi pomohlo udržet se v zápasovém rytmu. Abych nebyl vyjukaný, až zase vlezu do branky ve Varech.
Vlezl jste do ní při výměně trenérů, kdy po vás sáhl nový kouč Žemlička.
Když mi řekl, že budu chytat proti Pardubicím, překvapilo mě to asi stejně jako na začátku sezony od trenéra Kýhose. Pro nové trenéry to byl jejich druhý zápas. Když už bych se měl vrátit do branky, tak bych to čekal až tak v pátém nebo šestém utkání.
To by Energie nesměla na úvod prohrát v Brně 0:4.
Nepodali jsme tam špatný výkon a Lukáš zachytal dobře. Měl jen trochu smůlu, dvakrát dostal gól po teči. Že budu příště chytat já, s tím jsem taky po zápase v Brně ani nepočítal.
Jste za polovinou základní části a zatím jste toho odchytal víc než Lukáš Mensator. Před lety on vytlačil z branky Romana Čechmánka, nastává teď pro změnu doba Tomáše Závorky?
Tak na tohle jsem upřímně ani nepomyslel. Nedá se to srovnávat, Lukášovi bylo tehdy o několik let míň, než je mně, a byla to celkově jiná situace. V týmu jsou dva a někdy i tři gólmani a pro tým je jen dobře, když spolu dokážou pracovat. Komu to zrovna jde, ten chytá.
V tom mají Karlovy Vary v extralize výhodu už léta. Všichni ví, jakou tady mají ve svých gólmanech oporu.
Hodně k tomu přispěl svými výkony Lukáš Mensator, v mistrovské i vicemistrovské sezoně podával fantastické výkony. A když naskočil Lukáš Sáblík, zachytal taky parádně. Možná to souviselo s tím, že ve staré plechárně se moc gólů nedostávalo a to pak bylo vidět i na jejich statistikách.
Teď tvoříte dvojici s Lukášem Mensatorem vy. Jaké jsou vůbec vaše vztahy?
Na to jsem odpovídal už několikrát. Známe se pět nebo šest let a myslím si, že mezi námi není absolutně žádný problém. Spolu s Pavlem Kněžickým (trenér brankářů v Karlových Varech, pozn. red.) vždycky rozvineme debatní kroužek. Bavíme se o chytání, používání různých technik, co je v jaké situaci vhodné... Spolupráce s nimi je tady parádní, to si musím pochválit.
Trenéři brankářů začleňují do předzápasové přípravy také soupeřovy brankáře. Povídají o jejich slabinách a doporučují kam pálit. Teď se to kromě Lukáše Mensatora bude týkat zřejmě i vás.
Nemám to sice statisticky nijak podložené, ale nevybavuju si, že bych dostával góly do určitého místa. Samozřejmě netvrdím, že mám všechno dobré, vždycky se dá něco zlepšit. Slabiny má každý gólman. Dokud ale nebudu dostávat polovinu gólů mezi nohy, tak o nich nemá moc smysl přemýšlet.
Tak alespoň naznačte.
Dřív jsem měl problém, že jsem chytal docela dost pasivně. Jen si klekal a měl mrtvé ruce, až mi pár trenérů říkalo, že je vůbec nezapojuju. Poslední dva nebo tři roky jsem víc aktivní, snažím se číst hru, a nejen klekat.
