"Hodně mě to překvapilo, ale opravdu se chovají úplně normálně. Nejsou vůbec nafoukaní. Také Ručinský je v pohodě a přitom je taková hvězda," souhlasí hotelová kuchařka Milena Fojtů.
"Vzpomínám si ještě, jak hrávali Holíci a ti byli namyšlení," srovnává a vzápětí servíruje Radimu Tesaříkovi na talířek bramborovou kaši.
Vsetínský obránce se sice opatrně zeptal, jestli není kaše náhodu vyrobená z prášku, ale jinak prý nejsou hokejisté ve stravě příliš vybíraví. Ze dvou nabízených jídel si dokážou vybrat to pravé. Samozřejmě v něm nesmí scházet maso.
"Nejraději mají kuře," říká Milena Fojtů. "Rádi by si dali i svíčkovou, ale to jim doktor před tréninkem nebo zápasem nedovolí," vypráví, když se k servírovacímu stolku blíží útočník Slavie Praha Viktor Ujčík. Většina jeho spoluhráčů už je po jídle. Nemusí však mít strach, že by na něj nezbylo.
"Můžu ti klidně udělat biftečky," říká mu přátelsky mladý kuchař. "To by bylo dobré, díky," přijímá s povděkem Ujčík a odchází si sednout do salonku. Za deset minut má propečené plátky masa na talíři.
"Nemůžeme si na nic stěžovat. Všechno je v naprostém pořádku," oceňuje stravu i celkové hotelové zázemí plzeňský brankář Dušan Salfický, jemuž trošičku vadí, že kvůli tréninkovému rytmu nemá čas posoudit krásu zlínských holek. "Myslím si ale, že i tady budou moc hezké," podotýká s úsměvem.
To, že reprezentanti netropí po nocích vylomeniny, potvrzuje i Martin Ručinský. "Na to pivo po večeři je čas, ale jinak je tady vše podřízeno hokeji. Na velkou zábavu to tady opravdu není," říká.
Volný čas mezi tréninky a stravováním hokejisté vyplňují buď spánkem nebo sledováním televize. Čtou se pouze časopisy. "Knihu tady nemám. Čtu totiž málo a pouze časopisy. Ty jsou pro mě tak akorát," přiznává obránce Chicaga Blackhawks Jaroslav Špaček.
Poklidné soustředění, které není provázeno žádnými výstřelky, stojí podle asistenta trenéra Vladimíra Martince především na profesionálním přístupu hráčů. "Jsou už natolik vyspělí, že vědí co jim prospívá a co jim nevyhovuje. A podle toho se řídí."
