Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Proč u nás cizinci seženou angažmá snáz než Češi? diví se kouč Rulík

radim Rulík | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

14 2016
Tabulkové částky za přestupy dál dusí české hokejisty. Svaz by měl dát dohromady jasné osnovy výchovy talentů. Trenéři musí umět nadchnout děti... Litvínovský kouč Radim Rulík není typ kverulanta, který zkritizuje cokoliv na požádání. Mrzí ho však, že domácí „zimáky“ stále zamořují nešvary, které sabotují snahu o návrat do světové špičky.

Osvědčil se coby Holíkův asistent u zlaté dvacítky, sloužil jako Hlinkův pobočník v Omsku, pomáhal Růžičkovi u reprezentace dospělých. Sám vedl popradského Lva v KHL a loni to s Litvínovem dotáhl k průlomovému titulu.

Radim Rulík (51) poznal český hokej z mnoha pohledů. Má o něm jasnou představu. Zblízka třeba vidí, jak překáží tabulkové odstupné a chybí metodika výchovy mládeže. „Jde mi o to, aby naši hráči neměli horší podmínky pro vyjednávání smlouvy než cizinci,“ říká. „A svazové akademie jsou nedotažené.“

Donedávna mohly kluby žádat za přestup desetitisíce za žáčka a až přes milion za veterána beze smlouvy. Svaz pod tlakem veřejnosti a hráčské asociace CAIHP úpravu zmírnil, ale vás situace dál dráždí. Proč?
První krůček je fajn. Ale je třeba jít dál. U dětí i u profesionálů. Českému hokeji by to určitě prospělo.

Jak byste ochránil majitele týmů před útěky jejich talentů?
Klub se nejvíc podílí na rozvoji hráče v dorosteneckém věku. Má nárok na odstupné či výchovné, když ho získá konkurence. U dětí a u profesionálů ale tabulky nemají místo. Současný řád s dílčí úpravou trvá řadu let, zaslouží nové myšlenky.

Zpráva o stavu českého hokeje

Seriál MF DNES a iDNES.cz

V čem vám vadí? S jakými případy se setkáváte v praxi?
Sháněli jsme v Litvínově náhradu za brankáře Francouze, který odešel do Ruska. Líbil se nám Kantor z Hradce, ale z ekonomických důvodů jsme radši vzali Slováka Januse. Kantor by nás vyšel mnohonásobně dráž, protože za cizince se neplatí tabulky. Podobně se rozhodují i jiní. Podívejte se, kolik posil ze zahraničí vzaly Pardubice. Chápu majitele. Dají do hokeje peníze, chtějí je zpátky.Ale připadá mi nepřirozené, když Slovák a Kanaďan má v extralize ke kontraktu blíž než Čech.

Co ta situace ještě znamená pro skromné kluby jako Litvínov?
Nutí nás, ať vychováváme své hráče a pracujeme s nimi, což má být automatické. Pokud má kluk předpoklady a správný přístup, dám mu šanci, ať jsme první nebo poslední v lize. A můžu k němu, aspoň zpočátku, být tolerantnější. Když mám na stejné úrovni svého a zahraničního hráče, nechám si domácího. Ve Švýcarsku najímají cizince jedině jako hvězdy a lídry. Pokud neplní svou roli, smlouvu jim vypovědí.

Podmínky tlačí mladé hokejisty, aby předčasně končili kariéry, neboť se jim těžko přestupuje a ocitají se v pasti. Souhlasíte?
Určitě. Uvolnění trhu by pomohlo. Otevřel by se prostor pro kluka, kterému to v jednom klubu nesedí, aby se pokusil prosadit v jiném. Aby si nemusel hledat angažmá ve druhé německé lize nebo ve Francii, kde není blokovaný tabulkou.

Litvínovský kouč Radim Rulík

Ještě v něčem odstupné škodí?
Četl jsem, že ve druhé lize působí přes čtyřicet cizinců. Přitom my ji potřebujeme omladit, aby v ní nejlepší junioři soupeřili s dospělými, sbírali zkušenosti. Pro jejich vzestup musíme dělat maximum. Zaostáváme i proto, že ve druhé lize máme moc veteránů a cizinců.

Mrzí vás, že český hokej ztrácí?
Jistě. Naši hráči dozrávají ve 23 až 24 letech. Konkurenční země jsou o čtyři roky rychlejší. Ti nejlepší jim odejdou do NHL, ale zato je pak reprezentují na olympiádách a jiných velkých turnajích. My máme na draftu čím dál míň hráčů, což se bude čím dál víc projevovat.

Se synem jste v Karlových Varech prošel systémem zdejší výchovy hokejistů. Co jste zjistil?
Jsem stoprocentně přesvědčený, že je překonaný. Zavedli jsme sportovní třídy, což mělo obrovský účinek. Kluci mohli kombinovat trénink se školou. Jiné země ten nápad upravily a přesunuly ho do středoškolského věku, ve kterém jde za pět let udělat neskutečný výkonnostní vzestup. Vytvářejí hráčům skvělé podmínky a tím nás předběhli.

Není pozdě zabrat u teenagerů?
My jsme hráli asi v páté třídě o mistra republiky a rodiče to brali jako mistrovství světa. Nenapadlo je, že to dětem může víc ublížit než pomoct. V téhle době má převládat radost ze hry, nadšení. Ne dodržování pokynů a tlak na výsledky. Kluci by v dorosteneckém věku měli dát hokeji nejvíc. Jenže už jsou vyhaslí. Nejsou schopni dalšího rozvoje.

Co s tím?
Podle mě by se klidně mohl ubrat jeden trénink týdně.

To říká přísný a zásadový muž. Neměli by hoši dřít odmalička, chtějí-li jednou válet v NHL?
Nejsem zastánce vytváření konkurenčního prostředí mezi šesťáky. V té době má každý dostat prostor. Ať všichni hrají zápasy. Ať se baví. Když to v klubu zařídí, nemusí mít strach, že jim někdo uteče.

Radim Rulík

A tabulky budou zbytečné?
Ano! Rodiče musí pochopit, že hlavní je domácí zázemí. Dojíždět sto kilometrů do jiného týmu je harakiri. To se nemůže vyplatit. Drtivá většina kluků dřív nebo později vyhoří.

Jak jste tedy byl ve Varech jako táta spokojený?
V žákovském věku jsem měl připomínky. Ale do ničeho jsem nevstupoval, k dětem se nechovali špatně. Od dorostu to bylo v pořádku. Individuální tréninky bruslení, střelby a dalších dovedností. To v Litvínově není.

Jen pomalu se k dětem dostávají kvalitní trenéři, což?
Často u nich teprve získávají zkušenosti. Přitom by to mělo být naopak. Aby ti nejlepší vedli ty nejmenší. Málokdo si uvědomí, že trenér svým přístupem ovlivňuje psychiku dítěte. Nejhorší je dril, řev a tresty.

Co je tedy u dětí hlavní?
Zaujmout je. Nadchnout pro hru. Vždyť je krásná. My, co ji děláme, ji milujeme. Musíme zařídit, aby se jejich plamínek zájmu rozhořel v obrovskou vatru. Nesmíme je otrávit.

Kdy byste se tedy naplno opřel do přípravy těch nejnadějnějších na profesionální kariéru?
V sedmé a osmé třídě má začít příprava na vstup do mladšího dorostu, co se týče úrovně dovedností. Bruslení, technika, zakončení. Odstraňování špatných návyků.

Jakých?
Je jich moře. Hráč třeba při napadání drží hůl ve dvou rukou. Najíždí si na přihrávku a čepel nemá na ledě. Je potřeba kluky opravovat, učit, aby chyby nepřenášeli na další stupeň. V tom máme obří rezervy.

Radim Rulík

Jsme v dorostu. Je to podle vás klíčové období?
Ano. Ale nesmíme v něm zapomenout na školu. Studium se musí skloubit s hokejovým rozvojem. V tom máme velkou díru, když se porovnáme s Finy nebo Švédy.

Vždyť právě proto svaz zavedl akademie. Copak nefungují?
Myšlenka je dobrá, ale není dotažená. Chybí jasně daná posloupnost přípravy, abychom v osmnácti, nejpozději ve dvaceti měli silově zdatného a technicky i takticky vybaveného hráče. V juniorské lize máme 18 týmů, nějakých 350 hráčů. A naposled nám draftovali čtyři kluky! To je šílené. Něco děláme blbě.

Takže postrádáte propracovanou metodiku, podle níž by trenéři postupovali?
Ano. Každý klub si to dělá po svém. Svaz s tím musí pomoct. Sedí na něm lidé, kteří viděli, co se osvědčilo v cizině. Můžeme si od každého vzít něco, sestavit si vlastní plán. Jenže chybí nám jasná vize. Ať nějaká kapacita udělá analýzu práce s dorostem. Ať se o ní debatuje s trenéry dospělých. Tahle odborná diskuse mi u nás chybí.

Jakou máte představu o koncepci rozvoje teenagerů?
Je to alchymie. Tým lidí na ní může pracovat rok. Ale aspoň by se začalo něco dít. Já bych oddělil fyzickou a hokejovou přípravu. Kluci kolikrát neumějí správně technicky provádět cvik. Měli by se jim věnovat odborníci, kteří rozumějí tělu a znají úskalí posilování.

Takže kvalifikovaní kondiční trenéři?
Ano. Základem je správné pohybové provedení. Pak záleží na míře zátěže. Cílem je, aby hráč byl v osmnácti fyzicky připravený na seniorský hokej. Aby byl zdravý a odolný.

A teď ty hokejové dovednosti...
Je spousta detailů, na kterých je potřeba pracovat. U mladšího dorostu aktivní napadání, předvídání, práce ve všech pásmech... Postupně to do nich musíme dostat, aby byli připraveni po všech stránkách.

Šikla by se jakási hokejová obdoba školních osnov?
Tak! Bavím se s lidmi, kteří byli na stážích v cizině. A jen valím oči. Osmnáctiletí Švédové jsou při cvičení tak technicky zdatní, že naši chlapi by měli obrovský problém stejné cviky zvládnout. Podobné je to bruslením, oni se v porovnání s námi nenadřou. U nás má jeden ladný skluz a druhý kozí nohy. Finové a Švédové bruslí všichni stejně, protože s nimi někdo pracoval. To se u nás ve všech klubech neděje, pouze v některých, a to nestačí.

Autor:


Témata: Verva Litvínov


Celková tabulka k 23. 4. 2017

Klub Z V VP PP P SKÓRE BODY
1. HC Dynamo Pardubice 12 5 1 3 3 36:31 20
2. HC Dukla Jihlava 12 3 5 1 3 32:29 20
3. HC Energie Karlovy Vary 12 4 2 3 3 30:29 19
4. HC Motor České Budějovice 12 3 1 2 6 20:29 13

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze