"Škoda je hlavně toho, že jsme ve druhé třetině dali jediný gól, protože jsme měli obrovský tlak."
Z neproměněných šancí na vás musela už padat hodně velká bezmoc. Neříkal jste si, že byste se nejradši sám postavil před branku a dal gól sám?
Někdy to takhle prostě v hokeji bývá. Před měsícem jsme dali gól ze všeho, teď se v koncovce bohužel trápíme. Navíc curyšský brankář Sulander chytal úžasně.
Kdy vám bylo v zápase nejhůř?
Když jsme dostali gól na 1:3, jinak se zápas vyvíjel dobře. Po skvělé druhé třetině jsem se ale bál, že něco takového může přijít. Když jsme dostali ten třetí gól, tak už jsem řekl i obráncům, aby chodili dopředu. Bylo to vabank.
Jednu velkou šanci měl v utkání i váš syn, ale neuspěl. Vy jste se pak na střídačce držel za hlavu...
...Láďa říkal, že puk neviděl, dokud mu nebouchl do hokejky. Zkušenější hráč by to třeba jenom hodil nahoru, protože brankář klečel. Ale jinak hráčům nemám co vytknout. Poděkoval jsem jim za výkony v celé Lize mistrů po zápase a i den poté. Všechna mužstva, která vyhrála třikrát v normální hrací době, postoupila. Bohužel my v Curychu uspěli až po nájezdech.
Po třetím inkasovaném gólu jste litoval hlavně ztraceného postupu do semifinále, nebo se vám vybavilo, že jste během 38 vteřin přišli o šest a čtvrt milionu korun, které jste měli v případě výhry získat?
Pořád se píše o penězích, ale na střídačce nepřemýšlíte, jestli jde o miliony. Na ně začnete myslet, až když pak sedíte v kabině po zápase. Ale to už je jedno. Teď se budeme soustředit na extraligu.
Brankář Svoboda seděl po utkání v kabině a byl ze svého výkonu hodně zklamaný. Vyčítal si hlavně druhou branku, která se ukázala jako rozhodující.
To bych nerozebíral. Je nešťastný, ale jsme jedno mužstvo. Vypadli jsme všichni. On je zkušený brankář, teď potřebuje chvíli klid.
Nebojíte, co s vámi vyřazení z Ligy mistrů udělá v domácí soutěži?
V extralize se nám teď nedaří. Takže i kdybychom postoupili, tak bych se toho bál. Samozřejmě by to bylo veselejší, byly by tam další zápasy i finanční odměny pro klub. Mohli jsme jít totiž ještě dál než do semifinále, s finským Espoo by se určitě dalo hrát. Proto mě ta porážka mrzí ještě dvakrát tolik.
Vypadáte nezvykle klidný. Jindy, když se nedaří, saháte k razantním řešením. Ničeho takového se hráči bát nemusí?
S Curychem i předtím v Pardubicích jsme odehráli skvělé zápasy, i když jsme prohráli. Máme zkušené i mladé hráče, musíme je dostat do klidu a uhrát zápasy třeba o gól, tak jak ze začátku sezony.
To už ale říkáte nějakou dobu. A pořád se to nedaří.
A budu to říkat pořád dál. Neznamená to, že budeme měnit půl mužstva. Nemá cenu měnit hráče ze čtvrté lajny. Když už chcete něco udělat, tak to musí být nějaké bum.
Čeká vás schůzka s obráncem Janem Novákem, o jehož odchodu z klubu se mluví.
Schůzku máme, ale nic víc k tomu v tuhle chvíli říkat nebudu.
Dá se zklamání z vyřazení v Lize mistrů přirovnat třeba k tomu, kdybyste prohráli ve finále extraligy?
Zklamání to je. Když prohrajete ve finále extraligy, tak je konec a máte měsíc volno. Nás teď ale čekají další zápasy, nejdřív ještě čtyři utkání venku, pak se to zase přelije k nám.
Postupem do finále jste mohli Slavii jako klub posunout zase o krůček výš. Myslel jste i na to?
Samozřejmě. Už postupem do semifinále bychom se dostali mezi čtyři nejlepší týmy v Evropě. Liga mistrů byla něco nového, jsem rád, že jsme si to vyzkoušeli. A chceme si to v dalších letech vyzkoušet znovu.
