Nemělo by vás to spíš štvát, když vaši podřízení nedokázali zabrat?
Ale jo. (úsměv) Jasně, nemůžeme v zápase proti Finům vystřelit jenom desetkrát na bránu. Byli jsme ve všem horší. Ale hlavní je zápas číslo čtyři. Čtvrtfinále. To chceme hrát s optimální sestavou.
Proč jste ve Finsku nepostavil Tomáše Kaberleho a Hamrlíka? V NHL jsou klíčovými beky svých týmů.
Prostě jsme to tak udělali. Proti Švédům bude sedět někdo jiný, kdo hraje v NHL taky hodně. Zatím vytížení dělíme. Až ve čtvrtfinále stáhneme sestavu na dvě lajny.
Takže pořád zkoušíte?
Na soupisce je víc lidí, než můžu nasadit do zápasu. Vždycky pět hráčů musí sedět. Proti Švédům třeba Milan Hejduk. Ten odehrál čtyři utkání v osmi dnech a já ho potřebuju mít v pohodě na čtvrtfinále.
Změnil jste útoky. Co ještě provedete s týmem, aby proti Švédům opět nepropadl?
Máme nový den. Už se v pondělku nechceme hrabat. Při tréninku bylo vidět, že mančaft chce.
Napadlo vás, co by po takové porážce udělal Ivan Hlinka?
Co by udělal? Určitě by prohlásil: Hlavně se z toho nepodělejte! Ale já teď přemýšlím o tom, co udělám já. Do večera si musím rozmyslet sestavu.
Tvrdil jste, že potřebujete být na střídačce šéf. Jste teď spokojenější než jako asistent Slavomíra Lenera?
To ne. (žertovně) Lepší bylo, když s vámi takhle po tréninku mluvil Sláva Lener a já už se mohl dávno v klidu převlíkat.
Zdá se mi, že se na lavičce národního mužstva chováte klidněji než v extralize, když koučujete Slavii. To pořád pobíháte, skáčete, křičíte, máváte rukama.
Vystupování v reprezentaci je jinačí. Tady se neřve na rozhodčí. V lize je to normální, tak řvu taky. (smích)
Musíte se v reprezentaci hlídat?
To vyplyne samo. I jako hráč jsem se v lize hádal. V nároďáku jsem se choval jinak, tam máte větší zodpovědnost.
Když vás před dvěma týdny jmenovali hlavním koučem, vzpíral jste se. Už vás ta práce chytila? Baví vás?
Cítil jsem to jako povinnost. Šel jsem do toho, tak se s tím musím vypořádat. Ale když něco začnu, tak to chci dělat pořádně.
Spousta trenérů o tomhle zaměstnání sní. Dirigovat národní tým...
Já vím. Reprezentace je pro mě samozřejmě srdeční věc. Ale na druhou stranu mám práce opravdu dost.
Když jste přišel domů, žena vám vyčinila, že jste si přibral další šichtu. Má starost, abyste se neuštval?
Ví, že jsem do hokeje blázen. Musel jsem jí to vysvětlit, však víte, jak to chodí s ženskou. Ale má pravdu, občas toho mám hodně.
Posledních čtrnáct dnů mi dalo zabrat.
Jste zároveň koučem a manažerem ve Slavii. Staráte se o klub i teď, když jste s reprezentací?
Pořád se pohybuju mezi reprezentací a Slavií. Neustále jsem na telefonu. Přes den vyřizuju záležitosti pro Slavii. Teď jsme třeba dotahovali přestup Stümpela a Pálffyho.
Je těžší řídit reprezentaci než ligové hráče ve Slavii?
Určitě. Kluci jsou zvyklí hrát v NHL okolo dvaceti minut za zápas. A já je tady musím nechat sedět.
Tvrdil jste, že se ujmete reprezentace jen pro Světový pohár. Vážně po něm u týmu skončíte?
Nejhorší je, že na svazu mám teď trenéry u všech reprezentačních výběrů na starosti já. Sehnat trenéra není legrace, všichni mají smlouvu. Ještě se musíme poradit, jak dál.
Takže po Světovém poháru u národního týmu nezůstanete?
Určitě ne. Nemůžu, protože prezident Slavie mě uvolnil jen na tuhle akci.
 Kouč české reprezentace Vladimír Růžička při tréninku před zápasem se Švédskem. |
