České reprezentaci vzal Lecavalier v sobotním semifinále naději na triumf ve Světovém poháru. Ve čtvrté minutě prodloužení z těžkého úhlu „pověsil“ puk do horního rohu branky. Pro svou zemi se stal čtyřiadvacetiletý centr hrdinou.
V kabině torontské haly Air Canada Center plné hvězd jej v pondělí obléhali reportéři z Montrealu, Ottawy i Edmontonu. Vysoký mladík klukovské tváře snad půl hodiny trpělivě odpovídal anglicky i francouzsky. Pro MF DNES promluvil také o případném angažmá ve Spartě.
Donedávna jste v dotaznících uváděl jako největší hokejový zážitek draft do NHL. To se zřejmě v posledních měsících změnilo, že?
Jednoznačně. Draft je úžasná událost, ocenění práce v juniorské lize. Ale s vítězstvím na ledě se to nedá srovnat. Na jaře jsem s Tampou vyhrál Stanley Cup a teď můžu bojovat o Světový pohár. Prožívám neskutečné období.
Vaším hokejovým vzorem byl Steve Yzerman, že?
Odmalička ho obdivuju.
Na jaře při Stanley Cupu se však zranil a na kanadské soupisce pro Světový pohár jste ho nahradil právě vy. Jak vám bylo, když jste se to dozvěděl?
Jenom se dostat mezi tyhle hráče je úžasná věc. Je škoda, že zrovna člověk jako Steve tady chybí. Zrovna s ním bych si moc rád zahrál. Ale po čtvrtfinále proti Slovensku se za mnou stavil a popřál mi hodně štěstí. To mi hodně pomohlo. Moc to pro mě znamenalo.
Vedle vás v kabině sedí jiný váš oblíbenec, Mario Lemieux. To je asi další výjimečný zážitek, že?
Určitě. Ze začátku jsem se styděl ho oslovit. Ale už je to lepší, občas prohodíme pár vtípků. (úsměv)
Jak jste přišel ke čtyřce, kterou nosíte na dresu? Útočníci si obvykle vybírají vyšší číslo, Yzerman devatenáctku, Lemieux dokonce šestašedesátku.
Děda měl rád Jeana Beliveaua, táta zase miloval Bobbyho Orra. Oba měli čtyřku. Já jsem jako kluk nosil čtyřiačtyřicítku, asi v devíti letech jsem dostal čtyřku a od té doby už mi ji nikdo nevzal.
Ani žádný z obránců? Ti bývají docela urostlí a drsní.
(smích) Ne. Vždycky jsem si ji uhájil.
Světový pohár končí, NHL kvůli sporům o kolektivní smlouvu nejspíš nezačne. Pavel Kubina, váš spoluhráč z Tampy, tvrdil, že jste projevil zájem o působení v klubu Sparta Praha.
Párkrát jsme jednali. Ale já zatím nevím, co budu dělat po Světovém poháru. Určitě nejdřív poletím domů do Montrealu. Uvidím, jak dopadne situace v NHL.
Proč vás láká zrovna Praha?
Podle toho, co vím, je česká liga ofenzivní a tvrdá. Trochu se podobá NHL.
Třeba ji jednou opravdu poznáte. Už jste někdy v Praze byl?
Ano, v osmnácti na juniorském turnaji. Nádherné město, jedno z nejhezčích na světě. Připomíná mi starý Montreal, odkud pocházím. Nebo Paříž.
Sparta má svůj rozpočet a pro případ výluky v NHL si zavázala několik českých hráčů. Urazíte se, kdyby angažmá nevyšlo?
Fakt nevím, co bude. Soustředil jsem se v poslední době výhradně na Světový pohár. Ale kdyby mě v Praze nevzali, určitě se nenaštvu.
Když se NHL nespustí, můžete se třeba věnovat golfu. Ví se o vás, že jste jím posedlý.
Hrál jsem ho už jako kluk.V průběhu sezony není tolik času, ale v létě si golfu dopřeju požehnaně. Dobře se u něj relaxuje.
Živil byste se golfem, kdyby vám nevyšla hokejová kariéra?
Asi by mi to nevadilo... (smích) I když je to taky dřina. Golfisty hodně uznávám.
A nejvíc asi TigeraWoodse, že?
Ano, moc mu fandím.
Jenže zrovna vám po pěti letech spadl na druhé místo žebříčku.
Já myslím, že se vrátí nahoru. Tiger je famózní. Ale žádný sportovec nevydrží na vrcholu celý život.
 Odražený kotouč se dostal k Vincentu Lecavalierovi a Kanada porazila v prodloužení český tým 4:3. |
