Vzpomínky Karlovaráků na hokejové zápasy s Chomutovem nepatří k příjemným. Historické prameny potvrzují, že ani jeden zápas v 50. a 60. letech Karlovy Vary nevyhrály. Některé porážky byly dokonce ostudné a ponižující, zvláště ty dvouciferné. Z archivů vyplývá, že Karlovy Vary v roce 1933 prohrály s Chomutovem 3:9, v sezoně 1950-51 4:13, 3:7 a 3:8, o rok později 2:13, 3:5 a v sezoně 1954-55 2:9 a 4:14. Debaklem skončilo i utkání v následném roce - 1:10.
Byl jsem jako hokejový fanda na utkání Dynamo Karlovy Vary - Baník Chomutov, které se odehrálo 4. ledna 1953, tj. před 63 lety (je to vůbec možné?). Na otevřeném zimním stadionu ve Varšavské ulici se tehdy tísnilo tisíc diváků.
Fandové
Na karlovarské nádraží přisupěl se zpožděním zvláštní osobní vlak z Chomutova. Podle informací se z něj vyrojilo 4 000 hokejových fandů, kteří se okamžitě řadí a vydávají se na pochod městem. Sněžilo a v 19 hodin na zimním stadionu u tržnice začínal mistrovský hokejový zápas naší nejvyšší hokejové soutěže mezi dvěma tradičními rivaly. Do lázeňského města se sjížděli fandové z širokého okolí. Osvětlený kotel uprostřed města zářil do tmy. Sníh tiše padá a zvukové vlny zanášejí až k nádraží dobové šlágry nazpívané Rudolfem Cortésem a Standou Procházkou.
Prostory kolem stadionu jsou policejně uzavřeny. Projít do Varšavské s vysvětlením, že tu bydlím je nemožné. V těch pěti domech, co z nich bylo vidět na ledovou plochu, by snad musela bydlet polovina Karlovaráků. Okna a balkony jsou obsypány, lidé vykukují dokonce z půdních okének.
Šatna v Zeyrovce
Domácí se dovídají teprve před zápasem, že už nejsou slavisté, ale že hrají za Dynamo (v té době totiž došlo k reorganizaci československého sportu). Schází se v šatně hodinu před zápasem. Převlékárna je netradičně mimo stadion v přízemí jednoho domu v Zeyerové ulici. Brankář Červený si spravuje filcovou brankařskou uniformu, v přípravě tu je i karlovarský nejúdernější útok - tvrdý Stock, rychlý Freiberg a dříč Koller. Štrupny si na podvazky připevňují obránci Jánský a Robětín, rozcvičuje se vynikající technik Šinágl, hvězdný Macelis se mazlí s hokejkou a Šafránek shání toaletní papír. Vše v té malé cimřičce má svůj řád.
Zimní stadion
Místo, kde v roce 1949 vznikl zimní stadion, bylo zvoleno takticky správně. Ve své době byl stadion pátým u nás, který měl umělou lední plochu. Poblíž bylo několik restaurací, tržnice, autobusové nádraží a zastávky MHD. Nemohlo se vybrat šikovnější místo pro sportovní stánek. Stovky diváků na trénincích „A“ družstva nebyly zvláštností. Písknutí rozhodčího či reprodukovaná hudba diváky na stadion přitahovala, a tak zápasy žáčků nebo dorostenců sledovali třeba i jen kolemjdoucí. Přivoněli k atmosféře stadionu, porozhlédli se a na hokejový mistrák za týden už přišli zcela záměrně.
Už v 17 hodin byl stadion plný. Nebylo se co divit, před pokladnou, která byla otevřena už od 13 hodin, stála ještě dlouhá fronta a tři tisíce permanentek byl rozprodáno už v létě.
Franta Váňa
Jedenáct tisíc stojících diváků se baví po svém. Zatímco sehraná šestka pořadatelů se za zvuku tehdy hodně oblíbené písně „Cestář“ prochází po svých ledovou plochu a hrábly valí před sebou hromady sněhu. Tribuny se za bouřlivého halasu a smíchu koulují. Vždy vítězí nejaktivnější diváci na tribuně poblíž hodin.
Pásová motocyklová rolba udělá tečku za úpravou ledové plochy. Z reproduktoru se pak ozývá hymna stadionu „Píseň frontového šoféra“ zpívaná rusky. Refrén „Ech puť darožka frontovája...“ si stadion překládá jako Franta Váňa a zpívá ji společně celý stadion. Píseň se líbí a hraje se pro naprostý úspěch třikrát.
Do brány stadionu se cpou poslední opozdilci s nezvyklými rekvizitami. Židle, vědra, žebříky, prkna, zahlédl jsem i štafle, vše se tu hodí. Rekordní návštěva dává pořadatelům, ale i policistům zabrat.
Jdeme na ně!
Václav Dragoun, rekvizitář družstva, připravil červenomodré dresy. Dovedl se postarat o brusle, o dyftýnové kalhoty, o nárameníky, uměl zašít potrhaná trika - zkrátka holka na všechno. Helmu si nasazují jen Šinágl a Freiberg. K nejoblíbenějším hokejkám patřily Liberty - star, samorostlé, nelepené a každý borec jich měl deset na sezonu.
Jak se mi hráči i po letech přiznali, moc jich nelámali, po sezoně i nějaké zbyly. Porada před zápasem končí, poslední slovo má trenér Kocúm. „Jdem - hr, na ně!“ Hráči si oblékají dřeváky, přes záda přehazují deky a brusle drží v podpaží. Ke kluzišti je to ze šatny dobrých 200 metrů. Malá šatnička na stadionu je jen na vydechnutí mezi třetinami.
Porážka
Hra začala, vysoké tempo vyhovovalo spíše hostům. Domácí prohráli 1. třetinu 1:2. Ve druhé části výkon zlepšili a vyrovnali. Závěr se ale nepovedl a brankář Zlatko Červený třikrát lovil puk ze své svatyně. Baník Chomutov tak znovu potvrdil svou suverenitu a vyhrál tentokrát pro domácí přijatelným poměrem 3:5.
Domácí diváci jsou zklamaní, obsazují blízké hospůdky, ale i mnohé vinárny, například Moravskou nebo Kakadu v Národním domě, kde se pak hlasitě diskutuje, pije a nadává. Jak známo - každý divák je trenérem.
Nadšení chomutovští fandové opět zpívají své chorály a pochodují kolem benzinové pumpy na Chebský most vzhůru k nádraží. Znavení domácí hokejisté podstupují v šatničce očistu u dvou sprch a tradičně se pošťuchují.
„Proboha, co se to stalo, že jsme se v 50. minutě podělali a dostali tři mizerné góly.“ Společná večeře v restauraci Evropský dvůr ve Vítězné ulici otáčí téma už někam jinam - k dalšímu mistrovskému utkání. Za týden se jede na Spartu.
Po 63 letech - porážka
Střihem se posuneme o 63 let, do roku 2016. Do lázeňského města přijel exkluzivní autobus s hráči a realizačním týmem Chomutova, aby v Karlových Varech odehráli mistrovské ligové utkání s místní Energií. Přijela i stovka fanoušku, kteří v KV Aréně hlasitě svůj tým povzbuzovali.
Tři tisíce šest set sedících diváků bylo nadšeno první třetinu, kdy domácí vedli 3:1. V poslední části došly domácím síly, prohráli třetinu, ale přeci jen se ještě 8 sekund před koncem dostali do vedení 4:3. Komplex Chomutov se však ozval znovu, soupeř ve zbývajících sekundách vyrovnal, uhrál prodloužení a v závěru zvítězil na nájezdy. Chomutov si tak z Karlových Varů odvezl důležité dva body. Karlovy Vary získaly bod jediný, ale posledního místa je to nezbavilo.
V pátek čeká na Karlovy Vary pro změnu zápas v Chomutově. Jeden letošní komplex už překonaly - v tabulce konečně nejsou poslední. A co ten druhý v podobě Chomutova? To se dozvíme v pátek, hraje se v 17.30 hodin.
