Obřad začal ve tři hodiny odpoledne. Už dlouho před tím ale ke hřbitovu přicházeli lidé. Půl hodiny před začátkem policisté korigovali dopravu, auta stála i na místech, kde je to jinak zakázáno, aby se vůbec někam vešla.
V síni zatím ležela světle hnědá rakev. Vedle ní byl velký černobílý hráčův portrét. Na stěně nad rakví visely dresy z Vašíčkových životních působišť: Caroliny Hurricanes a Lokomotivu Jaroslavl. Nad tím vším dres české reprezentace jako vzpomínka na zisk titulu mistra světa a fotografie Vašíčka se Stanley cupem. A všude kolem desítky květin a věnců.
Rodina, nejbližší přátelé a spoluhráči přišli v Havlíčkově Brodě vyprovodit na poslední cestu tragicky zesnulého hokejistu Josefa Vašíčka.
Vladimír Růžička a Slavomír Lener na pohřbu Josefa Vašíčka v Havlíčkově Brodě.
Smuteční shromáždění zahájil tklivý song Bonie Tyler Turn Around. Obřad trval přibližně hodinu a s tragicky zesnulým hokejistou se přišla rozloučit vedle jeho rodiny a blízkých přátel také řada fanoušků.
Uctít Vašíčkovu památku ale do Havlíčkova Brodu přijeli i trenér hokejové reprezentace Alois Hadamczik, legenda ledního hokeje Vladimír Růžička, Tomáš Vokoun, Tomáš Rolinek a další hokejisté, trenéři a zástupci klubů.
"Myslel jsem, že se neprosadí, ale překvapil mě"
Smuteční řeč na pohřbu pronesli havlíčkobrodský starosta Jan Tecl a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek. Tecl ve svém projevu vzpomínal na rok 2006, kdy hokejista přijel do rodného města ukázat Stanley Cup. Shodně s hejtmanem pak Vašíčka označil za jednu z nejvýznamnějších osobností města i kraje.
Jen v dobrém se o Josefu Vašíčkovi vyjadřovali také dva další řečníci, nejlepší kamarád Vojtěch Tauber a jeho spoluhráč z kanadsko-americké NHL Marek Malík. Jejich projevy už ale byly značně osobnějšího rázu.
Tauber, který se s Vašíčkem znal od čtvrté třídy, vzpomínal například na to, jak se jako malí kluci scházeli pod lampou na tajné porady, jak spolu v ulici hráli hokej střílejíce na bránu, kterou sami stloukli dohromady, nebo kolik rozbili jako chlapci oken.
"Některé věci nelze zapomenout. Třeba když jsme se s Pepou jako kluci dívali v televizi na Beverly Hills a představovali si, že jsme borci jako Brandon a jeho kamarádi. Nebo když jsme v garáži vyráběli branky, ve kterých bylo víc hřebíků než dřeva a Pepa nádherně trefoval vingly," vykládal Vojtěch Tauber.
Na o poznání pozdější dobu zase vzpomínal hokejista Malík. Vašíčkův spoluhráč, který by se dal v uvozovkách označit za jeho staršího bráchu, připomněl, jak se spolu poprvé potkali. O Vašíčkovi si nejprve myslel, že se v NHL neprosadí, mladý hokejista jej ale, tak jako mnohé další, překvapil.
"Před dvanácti lety to byl vrabčák. Drobný kluk ale všem ve fyzických testech vytřel zrak a na ledě si z lidí dělal hlupáky. Vypracoval se v jednoho z nejvyhledávanějších hokejistů současnosti," vyprávěl o něm.
Poctu zesnulému pak položil zpěvák a skladatel Michal David, který se pohřbu osobně účastnil. V černých brýlích zasedl za klávesy a zahrál a zazpíval pět svých pomalých hitů.
Závěr obřadu obstaral farář. Smuteční průvod, v jehož čele šly desítky mužů s věnci, pak vyrazil na hřbitov. Vašíčkovu rakev na svých ramenou nesli například František Kaberle, Tomáš Vokoun nebo Marek Malík. Po krátkém pomodlení za zvuku pohřební dechovky pak hokejisté spustili rakev do hrobu.
Stanleyův pohár i zlato z mistrovství světa
Havlíčkobrodský rodák dosáhl na vrchol v roce 2006, kdy s Carolinou Hurricanes vybojoval slavný Stanley Cup. Pak se však překvapivě začal z NHL vytrácet, až po sezoně v New York Islanders přestoupil do Jaroslavle.
Vašíček byl i členem zlatého výběru z mistrovství světa 2005 ve Vídni, kde v době výluky NHL hrály největší světové hvězdy. Ve finále s Kanadou v závěru utkání pečetil výsledek 3:0 gólem do prázdné branky. Zúčastnil se i úspěšného Světového poháru 2004, v němž český tým vypadl v úžasném semifinále s Kanadou. Zlato slavil i dvacítkou v roce 2000.
Vašíček by v pondělí oslavil jednatřicáté narozeniny, přesto už pomalu přemýšlel o konci kariéry. "Už jsem z toho všeho zničený, trápí mě třeba bolesti zad," přiznával. I když byl vyhlášený svým důrazem a tvrdou hrou, dokázal se v Rusku prosadit i bodově.
