Jenže pak dostal tři góly během devíti minut, pro brankáře pořádná rána. Zvlášť, když jeden gól padá na něj. Nejdřív ho rozhýbal v brance Lehtera: a zasunul mu puk mezi nohy, to však nebyla chyba. Třetí trefa v oslabení také nejde na jeho vrub. Ale ten třetí...Tarvainen, který mu pomohl k prvnímu zákroku, vypálil od kruhů a Salfickému proletěl puk nad lapačkou. Ten gól si okamžitě začal vyčítat. Smutně se opřel o branku a klopil zrak k zemi. Přijel Jiří Dopita, dlouze mu domlouval, plácal ho po helmě a klepal do betonů. "Kluci mě drželi nad vodou, hrozně moc. Výkonem, i psychicky," řekl brankář. "Ale bál jsem se toho zápasu víc, než by bylo zdrávo. Ten druhý gól jsem neměl dostat. Čekal jsem, že Fin nastřelí po mantinelu a byl jsem zalezlý v brance. Jenže on vypálil na bránu..."
Brankáře podpořil i trenér Ivan Hlinka. "Podal dobrý výkon, není mu co vytknout."
Gólman ovšem neměl dobrý pocit. "Jsem zklamaný, samozřejmě," prohlásil po zápase vyhaslým hlasem, ačkoli obyčejně je plný energie a humoru. "Zklamaný z výsledku i osobního výkonu."