S sebou si bere i DVD, na nichž má nahrané závody na ploché dráze. Ty ho dokážou nabudit. Zrovna jako včera. Pustil si je před utkáním s Litvínovem. Dal pak dva góly a na vítězný nahrál Weissmannovi. Vítkovice vyhrály 4:3 v prodloužení.
Byl to na závěr váš nejlepší zápas?
Myslím, že ne. Na statistiky se nedívám, rekordy už žádné neprolomím. Lépe jsem hrál například ve Znojmě i s Budějovicemi, i když jsem nedal gól.
Čím vás tak nabudí plochá dráha?
Atmosférou, napětím. Jednou za čas si pustím jednu dvě jízdy, než jdu na zápas. Při kávičce, potichu. Někdo si pouští muziku, já si dám dvě jízdy, to mě nastartuje. Hlavně z Polska, tam je to skoro sport číslo jedna.
Neuvažujete o tom, že budete plochou dráhu jezdit?
Už jezdím. Ještě ale ne závodně, to se ještě musím naučit. S Matějem Vaculíkem, což je letošní sedmnáctiletý mistr České republiky, jsem si koupil novou motorku. Hlavně na ní bude jezdit on.
Letos jste už plochou dráhu jel?
Dvakrát, ale přece jen se ještě bojím. Mám jinou kariéru, motorku si chci jen tak osahat.
Takže začnete více jezdit až skončíte s hokejem?
Nevím, jestli mi to dovolí děti a manželka. Je to opravdu velmi nebezpečné. Motorka nemá brzdy, je to pětistovka. Má to obrovské koně, něco úžasného.
Kolem dráhy jsou také mantinely.
Na ty jsem zvyklý, ale potřeboval bych spíš vzduchový. Po nějaké drze se poohlédnu i ve Švédsku.
 Róbert Petrovický v dresu slovenské reprezentace. |
