Jak vymýtit vulgární nadávky z hokejových stadionů? Josef Řezníček, ředitel extraligy, otevřeně přiznává: "Momentálně vám nedokážu říct, jaký instrument na to najdeme."
Jak to?
Brno je neustále vyprodané, je to tam náročné a taky slyšitelné. Klub ale v semifinálových zápasech udělal to, co měl – moderátor vyzýval lidi, aby s vulgárními pokřiky přestali. Jenže tím davem jsme omezeni. Navíc nadávky jsou určitý společenský jev. Přesto musíme ve spolupráci s kluby najít cestu, jak lidi na vše upozornit. Nemůžeme zakrývat oči před slušností.
Volíte tedy spíše prevenci?
Ano, já si totiž nedovedu představit, jak lidi na povel přinutit nekřičet sprostě. Dav je nebezpečný, protože se umí skrýt a vy nechytíte jednotlivého viníka.
Nepomohly by pokuty pro klub?
Represe se může vyvíjet jen v souladu s řády. A v nich se nemáme čeho chytit a podle čeho trestat. Řešilo by se, až kdyby – nedejbože – došlo k nějaké agresi. Ale pokud při křičení nejde o rasismus, tak se to dá těžko trestat.
Není to časovaná bomba? Na hokej chodí rodiny a nebyly v něm podobné excesy jako ve fotbale.
Ale pokud je v Brně sedm tisíc lidí a mezi nimi několik procent dětí, které skandují totéž, a ještě se svými rodiči, pak je asi něco špatně. Klub však dělá spoustu akcí pro rodiny a já si nemyslím, že by Brno šlo, co se týče fandění, nějakým brutálním směrem. V dramatických situacích se však fanoušek bohužel vyjadřuje vulgárně.
Podobné je to i v Plzni, že?
Ano, taky to tak vnímám. Vždy jsem říkal, že plzeňský divák je hodně specifický. Umí pomoct týmu, ale v době, kdy se mu zdá, že se utkání nevyvíjí, jak by si přál, tak se tam objevují stejné věci jako v Brně.
Není tedy čas na změnu řádů, abyste přece jen měli podle čeho trestat?
Kluby mají dnes samy velký prostor. Mají PR manažery, tiskové mluvčí, mají Twitter i další sociální sítě, a je tedy na nich, aby udělaly mravenčí osvětu. Rozesely komunikaci mezi lidi.
Na druhou stranu je však play-off i plné gest fair play. Sparťan Pech odvolal faul na sebe, teď ho následoval i zlínský Kašík. Nepřemýšlíte o nějaké ceně pro ně?
Ano, to jsou ti hrdinové a gladiátoři, kteří jdou příkladem. U nich to začíná. Když to dovede udělat hráč v nejvypjatější chvíli, měl by to umět ve vypjaté chvíli překousnout i divák. Ano, sport je velký byznys, na druhou stranu je to jenom sport. Ty činy oceňuji a mám v hlavě myšlenku na cenu, jak hráčům poděkovat.