Přestože draftem prošli jen tři čeští hokejisté a ani jeden z nich se nevešel do první stovky, Lener podobný vývoj očekával. Obrat k lepšímu je podle něho během na dlouhou trať, při němž musí všichni zúčastnění naplno pracovat, aby za několik let byly vidět výsledky a český hokej opět srovnal krok se světem.
"Čekali jsme, že draft letos bude slabší, ne-li vůbec nejslabší vzhledem k výsledkům mládežnických kategorií i individualit," přiznal Lener. Nepočítaje jediného draftovaného Čecha Ladislava Svozila v roce 1978, jsou tři vybraní hráči vyrovnáním historického minima. Jen trio českých hráčů zaujalo kluby NHL potřetí za posledních šest let.
"Je to v intencích poslední doby, z které vyčníval výjimečný ročník 1993," uvedl Lener. Před dvěma lety si Edmonton vybral beka Davida Musila sice až jako 31. v pořadí, ale draftem prošla desítka českých mladíků.
"Ten počet celkově klesl. V minulosti byly roky, kdy bylo draftováno více než 20 hráčů, dokonce až kolem 30, ale to bylo i více kol," připomněl Lener. "Pro nás je důležité, pokud se hráči dostanou do těch úvodních kol draftu a pak se uchytí v NHL. V současnosti je pro nás cílem vychovat jedince. Postupem času bychom rádi, aby se zase jednalo o větší množství hráčů," doplnil Lener.
Za přirozené považuje výkyvy v síle jednotlivých ročníků. "Je to i v zahraničí, ve Švédsku, v Kanadě. Jde o určité vlny, kdy se sejde kvalitní skupina hráčů, jiný rok to třeba není takové."
Ve snaze o zlepšení sáhlo vedení českého hokeje k různým opatřením, z nichž tím nejdiskutovanějším z poslední doby je povinnost extraligových klubů zařadit na soupisku juniory a další mladé hráče.
"Hráči odcházejí ve věku 16, 17 let a jsou draftovaní ve věku, kdy už hrají pod CHL (organizace zastřešující tři hlavní juniorské ligy v zámoří WHL, OHL a QMJHL). Proto ta opatření, která se zavedla. Jde o to udělat hráčům prostor, aby viděli, že tady mají šanci hrát dospělý hokej a patřit k platným hráčům týmu," konstatoval Lener.
Brzké odchody mladých hráčů mu vadí. Je přesvědčený, že hokejově mohou růst i v tuzemsku. "Vůbec není pravda, co tvrdí agenti - že hráči v CHL jsou více na očích. Je tady rozhodně dost skautů na to, aby jim ten talent neunikl. Nejlepším důkazem je trojice Švédů v prvním kole letošního draftu - šli všichni ze švédských soutěží," podotkl.
Asistent Ivana Hlinky při triumfu na olympijském turnaji v Naganu v této souvislosti zároveň připomněl, že do roku 2003 právě Švédsko na draftu pouze paběrkovalo. "My tam měli tehdy spoustu hráčů. Pak to začalo klesat, tady se na výchovu hráčů přestal klást takový důraz. Švédsku to trvalo 10 let, aby se dostalo na ty pozice, které jsme měli my. Ale už před časem nastartovali své programy, kde se mládeži velice intenzivně věnují. A není to jen tam. Tímto směrem se ubírá světový hokej. Tady u nás to všechno běží teprve třetím rokem," uvedl Lener.
Odhadovat, kdy přijde zlepšení a zavedená opatření přinesou ovoce, není podle něho jednoduché. "Nastartovaly se akademie, mezinárodní programy a další věci. Je to běh na dlouhou trať. Je důležité, aby hráči měli kvalitní programy v sedmi letech, zrovna tak v 10 letech. Nejvíce 'přitlačit' pak musíme na hráče, jimž je 15, 16 let. Do té doby držíme krok, ale právě tady nejvíce zaostáváme za světem," tvrdí Lener.
Počítá proto s horizontem sedmi až deseti let. "A to bez jakéhokoliv alibi. Měl jsem možnost vidět ročníky 1997 a 1998, je tam spousta šikovných hráčů. Všichni na tom ale musí pracovat a všechno do sebe musí zapadat," zdůraznil. Věří, že slabší roky na draftu neovlivní reprezentační A-tým.
"Ten se skládá z hráčů rozmezí zhruba 15 ročníků, tam je stále jak doplňovat. Pokud budou vždy dva hráči z ročníku, kteří zakotví v NHL nebo budou mít hlavní role ve svých týmech v Evropě, ta budoucnost je v tomto ohledu pořád ještě světlá," míní Lener.
