Remíza s Havířovem, klubem odsouzeným k baráži, není žádná sláva. Ale získal jste první bod za asistenci. Jak hodnotíte svůj první zápas ve Spartě?
První zápas je pokaždé těžký. Určitě jsem si to představoval jinak. Navíc Havířov je hodně urputný soupeř. Hned po příjezdu do Prahy jsem se ně informoval a kluci říkali, že jim to v poslední době docela šlo. Navíc na Spartu umí zahrát a dneska to bylo vidět.
Byl jste před zápasem nervózní?
Nervozita je zdravá. Kdybych byl v klidu, nebylo by to dobře. Začátek je za mnou a teď věřím, že jak můj výkon, tak výkon celého týmu půjde nahoru. Dnes to nebylo ono. Přesun byl hodně rychlý. Neměl jsem moc času se adaptovat na nové prostředí, ani jsem toho moc nenaspal. Ale na to se nechci vymlouvat.
Do Sparty jste přišel v době, kdy byl z klubu vyměněn dlouholetý kapitán Richard Žemlička. Máte jej v týmu nahradit?
Nevěděl jsem, že Richard odešel pryč. Přečetl jsem si to až v novinách v letadle. Nepřemýšlel jsem nad tím, jakou roli bych měl v mužstvu hrát. Chci hlavně podávat co nejlepší výkony a být týmu prospěšný.
Ve Spartě jsou s vámi čtyři kvalitní centři. Nemáte trochu strach z velké konkurence na tomto postu?
Konkurence je v každém kvalitním týmu. To je všude stejné a je to dobře. Jsem na to zvyklý jak ze zámoří, tak z Finska. Tam navíc vždycky protěžovali domácí hráče. Ve Finsku Finy, za mořem zase Američany.
Proti Havířovu jste hrál s Kubinčákem a s Tomíkem. Jak se vám hrálo s novými spoluhráči? Vydrží tento útok?
Na to, že jsme ani jeden nebyli dlouho na ledě, to myslím nebylo špatné. Jestli takhle zůstaneme záleží na trenérech, ale rozhodně bych nebyl proti.
Hodně se před Vaším příchodem spekulovalo o vašem zdravotním stavu. Jak na tom jste?
Jsem v pořádku. Poslední zranění nebylo vážné, měl jsem jenom naraženou kost a po týdnu jsem byl na ledě. Jenom jsme měli delší pauzu, takže jsem nehrál.
Jak velký podíl měl na vašem příchodu trenér Alois Hadamczik?
Je pravda, že pana Hadamczika znám dlouho a jeho přítomnost ve Spartě měla na můj příchod určitě vliv. Ale také jsem chtěl oživit svou výkonnost a zahrát si zase českou extraligu.
Extraligu jste nehrál pět let. Sledoval jste ji? Jak se za tu dobu změnila?
Ligu jsem sledoval na internetu. Takže jsem měl přehled, jak se komu daří. Ale na hodnocení její kvality je ještě brzo. Český hokej je chytřejší. V Kanadě i ve Finsku se víc nahazují puky. Těším se na jiný styl a věřím, že půjdeme do konce základní části výkonnostně nahoru a na play off budeme mít správnou formu, abychom došli co nejdál.
Váš konec ve finském IFK Helsinky byl hodně rychlý. Jak se to seběhlo?
Bylo to na můj popud. Chtěl jsem se vrátit, ale pak přišlo zranění, takže se vše oddálilo. Už jsem tomu přestával věřit, ale pak mi volal agent, jestli bych měl zájem. Vše se nakonec domluvilo ze dne na den.
Takže za sebou máte asi perný víkend…
Bylo to hektické. Balili jsme celou noc. Jsme rozvětvená rodina. Dvě děti a dva psi…
Jak to tedy máte s bydlením? Rodina je tu už s vámi?
Zatím jsem tu sám, na hotelu. Do reprezentační přestávky jsou tři zápasy a chtěl jsem se na ně soustředit. Pak se po nějakém bydlení poohlédnu.
Na Spartě byla dnes tradičně komorní atmosféra, navíc část fanoušků protestovala proti odchodu Richarda Žemličky a výkon týmu je asi moc nenadchl. Překvapila vás atmosféra v hale?
Oproti Finsku, kde je na hokeji úplně komorní atmosféra, to bylo dneska bouřlivé. Žádné vřelé přijetí od fanoušků jsem ani neočekával - teprve si je musím získat svojí hrou. To spíš, až přijedu do Vítkovic, očekávám bučení.
Už jste si stačil popovídat s trenérem Hadamczikem o vašem začlenění do týmu?
Na to zatím nebyl čas. V pondělí mám oficiální schůzku s panem Hadamczikem a s vedením Sparty. Pak budu moudřejší.
