Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sklenička po MS juniorů: Finové by se v naší extralize neztratili

David Sklenička v dresu Plzně | foto: Ladislav Němec, MAFRA

7 2016
Když v úterý večer u televize sledoval finálový zápas mistrovství světa hokejistů do 20 let mezi domácím Finskem a Ruskem, blesklo plzeňskému obránci Davidu Skleničkovi hlavou, že s těmito soupeři český tým odehrál v základní skupině šampionátu vyrovnané bitvy.

A Sklenička byl u toho, Finům dokonce vstřelil gól. Jenže Češi v klíčovém čtvrtfinále „vyfičeli“ s Američany po drsném debaklu 0:7, turnaj pro ně skončil a mladý bek Škody zůstal po návratu pokorný. „Samozřejmě vás na chvíli zamrzí, že o medaile nehrajete vy, když s Rusy i Finy jsme sehráli hodně dobrá utkání. Ale také si musíme přiznat, že oni hrají jiný hokej než my. To finále mělo super úroveň,“ mínil 19letý Sklenička.

Před sezonou tenhle mladík tvrdě bojoval o místo v extraligovém týmu Škody, nakonec však berounský odchovanec svůj povedený podzim korunoval premiérovým startem na světovém šampionátu dvacetiletých. A ve Finsku nebyl do počtu, celý turnaj odehrál v první formaci po boku kapitána Mašína.

Překvapila vás důvěra, kterou jste od trenérů dostal?
Popravdě, až tolik ne. Už od prvního přípravného zápasu nás trenéři nechali ve dvojici s Dominikem (Mašínem), snad to nebylo špatné. Myslím, že jsme si vyhověli dobře.

Kde s odstupem času vidíte příčiny debaklu s USA ve čtvrtfinále? Byl soupeř prostě o tolik lepší?
Je jasné, že dostat sedm gólů, to se prostě v takovém zápase nesmí stát... Oni se dostali do pohody, pak se jen těžko zastavují. Jejich třetí, možná čtvrtý gól to zlomil, pak už bylo hotovo.

Hodně vám to utkání zkalilo pocity z celého šampionátu?
Pro mě to bylo první a poslední mistrovství dvacítek. Takže velké zklamání necítím, byla to úžasná zkušenost. Na zápasy chodilo víc než deset tisíc lidí, atmosféra byla úžasná. Já si ten turnaj užil na sto procent. A i přes tu vysokou porážku s Američany ve čtvrtfinále musím říct, že jsem spokojený.

Je to i velká motivace, když člověk pozná výkonnostní rozdíly v téhle věkové kategorii?
Tak to rozhodně. Dobře vím, že pokud se chci zlepšovat, bez tvrdé dřiny to nepůjde.

Vnímal jste i desítky skautů a hokejových agentů, kteří k šampionátu téhle kategorie neodmyslitelně patří?
To ne, s nikým jsem nebyl v kontaktu, tohle mě vůbec nerozptylovalo. Já mám svého agenta Michala Sivka a víc zatím neřeším.

Kdybyste měl porovnat, jak by se třeba vítězní Finové uplatnili v české extralize?
Celkově byla hra na mistrovství o něco rychlejší než naše extraliga. Myslím, že Finové by se tady rozhodně neztratili. Na druhou stranu, těžko to soudit, pokud by šlo o dlouhodobější soutěž.

Na severu Evropy jste strávil také Štědrý den i Silvestr. Jaké to pro vás bylo?
Je to určitě o něčem jiném, než být doma s rodinou. Na Štědrý den jsme si každý v týmu vylosovali jednoho spoluhráče, kterému jsme pak koupili dárek, Ježíšek jsme prožili společně. Na Silvestra, to bylo po zápase s Finy, jsme si jen o půlnoci přiťukli šampaňským a popřáli vše nejlepší. A pak už šli na pokoj.

Co jste si tedy z Finska na památku přivezl vy sám?
No skleničku přece, to byl právě ten dárek pro mě... (úsměv) Ale koho jsem si vylosoval já a co mu koupil, to si nechám pro sebe.

Kvůli mistrovství světa jste přišel o výjimečný ligový zápas v Brně za Lužánkami, kde se hrálo pod širým nebem před více než 18 tisíci diváky...
...a přiznávám, že tohle mě mrzelo. Tolik lidí, parádní atmosféra, to se nestane každý den. Ale tak to vyšlo a teď už se musím starat hlavně o to, abych se vrátil do sestavy Plzně.

Autor:




Hledáte maminku s dítětem a podobnými zájmy?
Hledáte maminku s dítětem a podobnými zájmy?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze