Žádné auto zatím nemá, i když už se po něm letmo shání. "Ale rozhodně nechci nic rychlého, to nemám rád. Když pojede tak sto šedesát, to stačí," usměje se. Ale nejdřív musí získat řidičský průkaz. Ve středu oželel trénink, šel na písemné testy. A v pondělí ho čekají jízdy. "Budu se muset znovu uvolnit z přípravy, snad mi pan trenér pustí," doufá. Je vidět, jak ho to mrzí, nerad se omlouvá. Je to velký dříč, v tréninku nic neodflákne.
"Opravdu hodně na sobě pracuje, dávám mu velké šance," tvrdí Vladimír Růžička, kouč Slavie. "Je navíc velmi skromný."
Před juniorských šampionátem se zřídka prodral do základní sestavy, většinou se krčil ve čtvrté formaci. Nebo vypomáhal Berounu v první lize. Poslední zápasy ho trenér nasazuje do první formace na levé křídlo vedle centra Brandy a Ujčíka. "A jsem s ním velice spokojený, předvádí výborné výkony," netají Růžička. Tomicovi post "levasa" vyhovuje, hodně toho nabruslí, nebojí se osobních soubojů. "Hra u mantinelu mi vůbec nevadí, to je moje parketa." A dovede se i vracet, vypomáhá obraně.
Uvědomuje si, že v první řadě není navždy. "Kdyby nebyli Radek Matějovský s Michalem Supem zraněni, tak bych asi znovu byl ve čtvrté. Ale stejně je to skvělé, že můžu hrát," sálá z něj nadšení. Se čtvrtou formací si naopak není jistý Růžička, rád by ho viděl výš. "Moc si nedovedu představit, že by nebyl mezi prvními třemi. A to i když se všichni uzdraví. Posledními výkony opravdu přesvědčil."
Krásné okamžiky prožil hlavně v derby se Spartou. Slavia rivala převálcovala 7:2, Tomica se blýskl třemi body. Uplatnil skvělý přehled a cit pro přihrávku, hlavně při posledním gólu mazácky našel Brandu před brankou. "To byla opravdu parádní atmosféra."
Na juniorské šampionátu měl trochu smůlu. Ve finální fázi ho skolila chřipka, spanilou jízdu k primátu sledoval už jenom ze střídačky. "Je to ale velmi houževnatý kluk, maká. Dává do toho opravdu všechno," chválí ho Michal Sivek, kapitán mistrů světa. "Pokaždé by se na ledě úplně vyždímal." Doma se občas podívá na vítěznou fotografii ze šatny, kde se zlatou medialí chlubí spolu se slávistickým spoluhráčem Davidem Pojkarem. "Dodává mi to sebedůvěru."
A v čem mu titul mistra světa nejvíce pomohl? "Určitě v sebevědomí. Víc si věřím, více si toho dovolím." A NHL? "Zatím vůbec nic. Žádný kontakt. Jsem rád, že jsem ve Slavii a teď s ní navíc boujeme o play off. To by bylo opravdu perfektní."
Ví, na co se musí ještě pořádně zaměřit. "Bruslení a střelba," nadhazuje Tomica. "To ano, ale nejvíc by měl pilovat koncovku, nedává moc góly, hodně se na ně nadře," doplňuje ho Růžička. V dosavadním průběhu extraligy nastoupil k 29 zápasům, nastřádal devět bodů za tři góly a šest asistencí. Osmkrát naskočil na led za Beroun, to vydoloval dva body.
Občas zajede domů do Jihlavy, jinak ale bydlí v Záběhlicích kousek od Prahy. V půjčeném bytě od prezidenta Slavie Miroslava Tvrdého.
 Slávisté Marek Tomica a David Pojkar ukazují medaile těsně po skončení finálového boje s Finskem. |
