Jde o náhodu, která nemá nic společného s nějakým úmyslným počínáním. Přesto si v případě slovenského hokejového útočníka Romana Kukumberga tohoto údaje nejde nevšimnout.
S výjimkou ročního působení v Torontu na farmě tamního týmu NHL, kde je trochu problematické, na kterou světovou stranu se vydal, totiž tento střední útočník z Bratislavy ve svých čtyřiatřiceti letech poprvé za hokejovým angažmá zamířil od svého rodného města na západ. Předtím to bylo vždy na východ, ať už do slovenských, či ruských klubů.
„Prostě to tak přišlo, ale když jsem jel tento týden poprvé do Hradce, napadlo mě to také,“ přiznala nová posila hradeckého Mountfieldu, která by měla naplnit touhu trenérů a vedení po kvalitním středním útočníkovi.
Ještě nedávno jste se ale netajil tím, že byste rád pokračoval v KHL, což by bylo zase na východ. Kdy se to změnilo?
Vcelku nedávno a příčin bylo víc. Důležitou roli ale hrálo to, že mě přijali na vysokou školu.
Roman KukumbergČtyřiatřicetiletý střední útočník, slovenský reprezentant. Bratislavský rodák s hokejem začínal v Ružinové, ve slovenské extralize debutoval v sezoně 2000/2001 v Dukle Trenčín. S ní také získal v roce 2004 svůj první titul mistra Slovenska, další přidal v letech 2006 a 2012 v bratislavském Slovanu, mezitím vyhrál v roce 2010 s Kazaní KHL. Pro NHL ho draftovalo Toronto Meaple Leafs, nikdy si v tamní soutěži nezahrál, ale sezonu 2005/2006 odehrál za jeho farmu. Vystřídal řadu ruských klubů, začal v Nižněkamsku, prošel Togliatti, Kazaní, Čeljabinskem a Chabarovskem. Minulé tři sezony hrál za Slovan, z toho dvě poslední v KHL. Ve slovenské reprezentaci odehrál 110 zápasů, byl čtyřikrát na MS. |
Počkejte, vy začínáte při své úspěšné kariéře profesionálního hokejisty studovat?
Je to tak. V Bratislavě na FTVS zkusím trenérství, proto jsem chtěl být co nejblíž právě k Bratislavě.
Jak se profesionmální sportovec ve vašem věku k něčemu podobnému dostane?
Se svým spoluhráčem ze Slovanu Michelem Miklíkem jsme spolu seděli a bavili se o tom, že bychom měli zkusit trenéřinu. Podali jsme si přihlášky a ono nám přišlo, že nás vzali. Tak to chci zkusit.
Proto místo KHL letos česká extraliga?
Jeden z důvodů. Poté, co jsem skončil ve Slovanu, se nějaké nabídky objevily, ale bylo tam třeba Finsko, a to by nešlo. Navíc jednání Mountfieldu a manažera Kmoníčka bylo seriózní. Přes svého manažera jsme byli v kontaktu už předtím, než bylo jasno o mých studiích, poté i pan Kmoníček volal, nebylo co řešit.
Jdete ale z KHL do české extraligy, není to přece jen krůček níž?
Neřekl bych. Český hokej sleduju a soutěž to je kvalitní, české kluby by mohly hrát vyrovnané zápasy s kýmkoliv z KHL.
Česká extraliga se vám až dosud vyhýbala. Proč?
Těžko říct, ale až na jediný kontakt přes agenta jsem nikdy s nikým z českých klubů nejednal.
Neříkejte ale, že o vašem rozhodnutí nyní rozhodla jen blízkost Bratislavy.
Určitě ne. V týmu je několik slovenských spoluhráčů, bavil jsem se o tom hlavně s Peterem Frühaufem a ten klub, město a podmínky jen chválil, neměl jsem nad čím váhat. Navíc vedení má ambice, aby se tým dostal alespoň do semifinále.
Vy jste poslední tři sezony strávil ve Slovanu Bratislava, ale ta minulá byla z vaší strany jasně nejslabší. Proč?
Souhlasím. Byl jsem ale dost dlouho zraněný a odehrál jsem toho poměrně málo. Navíc po předcházející skvělé sezoně bylo ve Slovanu všechno špatně. Nechci se k tomu vracet, ale byl jsem znechucený a na zimák jsem chodil vyloženě jako do práce. Na Slovan budu vždycky vzpomínat v dobrém, ale z tohohle jsem byl znechucený.
Takže ani nehrozilo, že byste tam pokračoval?
Žádný kontakt nebyl a snad ani být nemohl. Těším se na změnu.
Do Hradce přicházíte jako trojnásobný mistr Slovenska, navíc jste s Kazaní vyhrál KHL. Na co nejraději vzpomínáte?
Na všechny tyhle sezony. Když jsme s Trenčínem před deseti lety udělali titul poprvé, člověk si říkal, že by bylo hezké to zažít ještě aspoň jednou. Povedlo se to a nejen na Slovensku.
Co v Česku?
Byl by to hezký hattrick, navíc bych konečně měl šanci ho slavit doma.
Jak to myslíte?
Mám sice čtyři tituly, ale všechny jsem po posledním zápase slavil na hřišti finálového soupeře, ani jednou před vlastními fanoušky. Třeba to teď vyjde v Hradci. Je to odvážné, ale tým je hodně dobrý.
