Ač hrál teprve svůj pátý zápas v národním týmu, už se dočkal výjimečné pocty, která na nedávné olympiádě připadla právě Plekancovi. I proto si ho kamarád teď na dálku dobíral.
Asi to byl pro vás výjimečný zápas, že?
No - když mi to ráno řekli, tak jsem se těšil, až zavolám Plekymu (Plekancovi) a řeknu mu, že už tady bohužel nemá místo. Chtěl jsem si z něj udělat srandu. Koho by céčko netěšilo? Takže i mě těšilo. Navíc jsme vyhráli, byl to dobrý zápas, jen škoda toho inkasovaného gólu na závěr. Ale každá výhra se počítá.
Dres si teď dáte na čestné místo?
Oni mi ale to céčko hned seberou, takže zůstane jen ta fotka pro Plekyho.
Není ale příliš obvyklé, aby hráč hned v pátém reprezentačním zápase dělal kapitána.
To ne. Ale je to čest pro každého. Ovšem vím, že tady pár těch nejzkušenějších není a pár starších dostalo volno. I tak mi to udělalo radost. Ale snažil jsem se to brát jako další zápas a hrát to, co normálně hraju.
Včetně závěrečné bitky?
To nebylo moc kapitánské řešení, co? Já byl trošku otrávený, jak nás Norové před brankou oba zápasy osekávali. Tak jsme do sebe vlétli. Ale to se občas stane, je to součást hry.
Kdo byl vítězem bitky?
Párkrát jsem ho trefil, ale to je vcelku jedno. Hlavní je, že jsem se já ani on nezranil.
Zatím jste pod trenérem Růžičkou odehráli čtyři zápasy a máte skóre 17:3. Jak duely hodnotíte?
Je vidět, že jsme hladoví, že každý hraje pro tým i sám za sebe. Všichni jsme natěšení, že tady můžeme být. Snažíme si vychutnat každý trénink, zápas i střídání. A to je taky důvod, proč jsme tady: abychom si to užili a odevzdali na ledě 120 procent. A ukázali, že jsme tady právem a tu šanci si zasloužíme.
Je ten tým příslibem do budoucna?
Ano. Každý, kdo je tady, tak maká. Chyby tam jsou, ale ty dělá kdekdo a kolikrát je to z přemíry snahy. Když se každý z nás bude snažit dál, tak není důvod, proč by někdo nemohl dostat šanci i v dalších zápasech a nebo příští rok. Jde o to se jenom ukázat.