Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Soupeře jsme udolali srdcem, říká řecký hokejista

20 2008
Choceň - Poslal puk do prázdné arménské branky. A podtrhl senzaci. "Můj gól byl už jen třešničkou na dortu," usmál se Nikolas Papadopulos. Triumfální návrat na světový led si prožili řečtí hokejisté. A dvacetiletý obránce, který hraje krajskou ligu za Choceň, byl při tom.

Reprezentační výběr země, v níž už delší dobu neexistuje ani jeden zimní stadion, po devíti letech startoval v mistrovství světa.

A v kvalifikaci o účast do třetí divize si vedl skvěle. Na turnaji v Sarajevu porazil domácí Bosnu 10:1 a favorizovanou Arménii 8:5. A slavil postup.

„Tohle nikdo nečekal,“ přiznal odchovanec pardubického hokeje. „Všichni jsme odevzdali maximum. Nebo spíše ještě víc. A srdcem jsme udolali soupeře.“

Opravdu jste postup nečekali? Vždyť před turnajem jste na soustředění v Pardubicích hýřili sebevědomím.
Směje se.

Takže to bylo jinak?
Všichni jsme doufali. Jenže každý věděl, že to bude hodně těžké. Většina z nás trénuje jednou za čas. A proti nám hrály země, kde jsou zimní stadiony. Navíc jsme mistrovství světa hráli po devíti letech. Pořádně jsme nevěděli, co nás čeká.

A před turnajem přišla ještě jedna svízel. Soutěž byla přelosována.
Původní los byl nádherný. Podívali bychom se na soupeře, pak jsme měli mít Bosnu a na konec Arménii, z níž jsme měli strach. Jenže mezinárodní federace změnila los, protože Arméni přiletěli pozdě. Zpozdili se kvůli menší letecké nehodě, která se stala v Arménii. O změně jsme se dozvěděli až v podvečer před prvním hracím dnem. Ale nenechali jsme se tím ovlivnit a soustředili jsme se na první zápas.

Nakonec byl asi hodně lehký, že? Bosnu jste deklasovali 10:1.
Bylo to lehčí, než jsme čekali. I když na začátku jsme byli zakřiknutí. A také si kluci zvykali na styl rozhodčího. Měli jsme zpočátku dost vyloučení za fauly hokejkou. Ale od druhé třetiny už byl zápas v naší režii.

Zato Arménie byla asi soupeřem jiného kalibru. Prý vás hodně vylekal její trénink. Je to pravda?
Pár kluků ho vidělo a radši o tom ani nechtěli mluvit. Prý ať si počkáme až na zápas (úsměv). Arméni měli mladé nabruslené hráče, kteří byli technicky vyspělí.

Utkání mělo předehru. Podali jste protest proti startu některých arménských hráčů.
Arméni nepředložili pasy při registraci. Zjistili jsme, že čtyři hráči nejsou registrováni na arménském svazu, ale v Americe. Tudíž neměli hrát. Mezinárodní federace však nechtěla přijmout náš protest. A po druhé třetině jsme podali ještě jeden protest. Arménský brankář měl starou výzbroj, která absolutně neodpovídala současným pravidlům. Měl obrovskou lapačku i betony.

A co na to rozhodčí?
Uznal, že máme pravdu. Jenže prohlásil, že Arméni neměli dost času a dost financí na to, aby si pořídili novou výzbroj. A dvouminutový trest jsme dostali my.

Vidím, že se proti vám opravdu vše spiklo. Hodně vás to nahecovalo?
Vše hrálo proti nám. Ale všechno zlé je pro něco dobré. Nakoplo nás to. Řekli jsme si, že se do soupeře, i když byl herně vyspělejší, opřeme hokejově. A povedlo se.

Ale výhra se nerodila lehce. Po dvou třetinách jste sice vedli 6:2, jenže po necelých dvou minutách třetí části už byl stav jen 6:5. Jak vám bylo v tu chvíli?
Říkal jsem si, že jestli tam spadne ještě jedna brambora, bude to náš konec. Nejsme ještě tak zkušení. Nechali jsme se vším i trošku unést a napadaly nám tam hloupé góly. Jeden z nich neměl ani platit, protože byla posunutá branka. Pak jsme si ale vzali oddechový čas a po něm jsme se vrátili k naší hře. Už to byl zase vyrovnaný zápas a pět minut před koncem jsme věřili, že to ukopeme.

A když kapitán Kalyvas v předposlední minutě zvýšil na 7:5...
...propukly velké oslavy (úsměv).

O ně byste nepřišli ani v případě porážky, protože kvůli neoprávněnému startu několika hráčů byly oba zápasy Arménie po turnaji zkontumovány.
I kdybychom prohráli, stejně bychom postoupili. Nemělo by to takovou váhu. Když porazíte kluky, kteří jsou denně na ledě a hrají soutěže v Americe, hrozně moc to pomůže vaší psychice. A nám se to povedlo! Bylo úplně jedno, kdo z nás vstřelil góly nebo je naopak zachránil. Všichni jsme byli jeden tým. A jako tým jsme uspěli.

Na konci března budete hrát třetí divizi mistrovství světa v Lucembursku. Bude mít váš tým před turnajem opět soustředění v Česku?
Není to možné, mnoho kluků by nemohlo z pracovních důvodů. Předseda svazu ale slíbil, že se v Aténách postaví menší hřiště. Mělo by mít poloviční rozměry, ale bude možné aspoň někde trénovat. Před turnajem bychom se tam měli připravovat. A do Lucemburska vyrazíme o pár dnů dříve, abychom si ještě zatrénovali.

Účastníky třetí divize jsou Lucembursko, Korea, Turecko, Jihoafrická republika a Mongolsko. Na co si troufáte v této konkurenci?
Znovu na to samé (úsměv).

Tedy na vítězství?
Budeme se držet při zemi. Pojedeme pro medaili. A nemusíme ani skončit do druhého místa a postoupit dál. I bronz by byl fantastickým zázrakem.

Autor:


Témata: nehody, Pardubice, Choceň




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze