Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Špaček zažil šok, teď je ale náramně spokojený

20 2001
Z l í n - V černém dresu se po ledě prohání urostlá postava. Občas do někoho šťouchne, žádný útočník ji před brankou nepřetlačí. Vypadá sebejistě, málokdy chybuje. Tak se na světový šampionát připravuje obránce Jaroslav Špaček z Chicago Blackhawks. Spolu se stejně statným Pavlem Kubinou z Tampa Bay Lightning by měli tvořit elitní obrannou dvojici. "Snad se nám zase bude dařit," vzpomíná Špaček na perfektní tažení týmu při zisku titulu před dvěma lety v Lillehammeru. To také nastupoval s Kubinou. "Známe se, víme, co od sebe očekávat," říká světový šampion a olympijský šampion z Nagana.

S aklimatizací nemá žádné potíže, na podobné časové přesuny je ze zámoří zvyklý. Zápasy se střídají po celé Americe, nějaká hodina navíc ho nerozhodí. Horší to je se širším kluzištěm, musí se stále pekelně soustředit. "Bez té červené čáry je to nezvyk, člověk si musí dávat pozor," říká bek.

"Chce to hodně zůstávat vzadu, nehrnout se moc dopředu. Dostat se zpátky pak není žádná sranda." Hodně se domlouvají se spoluhráčem Kubinou, zaskakují za sebe. "Ale na mistrovství to bude jiné, i útočníci snad budou hrát zodpovědněji a budou se vracet," věří Špaček.

Právě obrana nejvíce trápila národní tým v průběhu sezony, hráčům z extraligy se příliš nedařilo. Teď dorazili čtyři beci z NHL, ve hře je ještě Michal Sýkora z Philadelphia Flyers. Necítí tedy nějakou zvláštní odpovědnost? Nervozitu? "Těžko říct. Zvláště po uplynulé sezoně hodně zadáků odešlo do zámoří, trenéři tedy museli sáhnout po někom zvenku," říká někdejší hráč Plzně.

"Doufáme, že budeme hrát dobře a všechno zvládneme." Hodně jim pomáhá dlouhé přípravné soustředění, mohou si na užší plochu zvyknout.

Těžko by se na mistrovství dostal nebýt události na konci roku. Z Floridy ho vyměnili do Chicaga, to byl zpočátku pořádný šok. "Byl to můj první trejd, přišlo to opravdu bleskově. A byl jsem z toho trochu rozpačitý," vzpomíná Špaček. Výměna mu však nakonec pomohla, ostřílený obránce dostal nový náboj.

"Najednou se začalo dařit, naplnilo se to, co jsem chtěl. Teď jsem opravdu velmi spokojený." Chodil na led na rozhodující momenty, strávil tam až 28 minut. "Oproti Floridě něco nesrovnatelného," raduje se.

Konečně mohl předvádět svoji hru, náramně ožil. Skvěle šlapal i tým, byl pár bodů od play off. Jenže pak udeřila zranění, ze sestavy vypadli Žamnov a Mironov. A sen o boji o Stanley Cup se rozplynul. "To nás hodně srazilo," netají Špaček.

Přesto je však za přestup rád, za velký prostor vděčí i finskému kouči Suhonenovi. A právě on v Chicagu skončil, skolila ho srdčení choroba. "Musí docházet na profouknutí cév. Má to nějaké dědičné, těžko už se k týmu vrátí," předvídá Špaček.

Snad jen sluníčko mu schází v novém působišti. "Mohlo by být více teplo. Jinak je to ale daleko hokejovější město, na zápasy chodí spoustu lidí," říká obránce. Občas zajde ke kamarádovi do české restaurace, je v pohodě. "Ale hlavně že už konečně hraju hokej. Chicago mi dalo druhou šanci v NHL..."           

Autor:


Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze