Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Petružálek před Litvínovem: Některé jsem zklamal. Kdo ale ví, tak mě chápe

Jakub Petružálek zápasy proti mateřskému Litvínovu bere hodně osobně | foto: Profimedia.cz

28 2016
Po titulu s Litvínovem si jej těžko někdo dokázal představit v Čechách v jiném než černožlutém dresu. Útočník Jakub Petružálek se ale v létě nedohodl v mateřském klubu na podmínkách smlouvy a zamířil do silného Třince, kde zatím září. „Nejhorší bylo, že jsem něco slíbil a pak to nemohl dodržet,“ mrzí zpětně jedenatřicetiletého útočníka.

„Když přijde zajímavá nabídka z jiného města klidně v jiném oboru, tak by člověk by byl sám proti sobě, kdyby tam nešel,“ vysvětluje Petružálek, který proti Severočechům už první utkání odehrál v září. V pátek měla přijít jeho premiéra v třineckém dresu na ledě Litvínova, ale kvůli změně v rozpise si na ni bude muset počkat až do prosince.

„O to víc to v tom hrnci emocí bude vřít. Strach nemám, těším se tam,“ prozrazuje vítěz extraligy s Litvínovem.

Proti svým bývalým spoluhráčům nastoupíte letos už podruhé. Neštve vás trochu, že se zápas v Litvínově tak oddaluje?
Nepříjemně se to čekání natahuje. V tom pomyslném hrnci emocí to bude jen víc vřít. Nevím pořádně, co očekávat od fanoušků. Ale nic jim nebudu mít za zlé, cokoliv by křičeli.

Asi jsou pro vás zápasy s Litvínovem hodně osobní. Máte třeba strach z atmosféry na stadionu Ivana Hlinky?
Strach ani obavy nemám. Spíš zvědavost, jak zápas bude probíhat. Budu se snažit na to moc nemyslet. My tam pojedeme vyhrát, budu se snažit si to užít. Mám respekt, jak vůči klukům, tak k litvínovským fanouškům. Co tam předvedli během mistrovské sezony, bylo neskutečné. Ohromně emotivní. Něco podobného jsme zažil snad jen v Rusku, když jsem se vrátil z Dynama zpět Chabarovsku, tam mě taky lidi přivítali hrozně hezky. Tohle byl nezapomenutelný zážitek.

O případných reakcí fanoušků

„I kdyby na mě řvali vulgárně, tak to mě jenom nakopne. Kdyby nikdo na mě nereagoval, tak spíš by to bylo zklamání, že jsem tam nic kloudného nepředvedl.“

S řadou fanoušků se znáte osobně. Snažil jste se jim to vysvětlit?
Já těžko někomu můžu říkat, aby to respektoval. Hodně jsem jich asi zklamal. To si uvědomuji. Na druhou stranu velká většina z nich nevidí, co je za těmi zavřenými dveřmi. Co všechno se při jednání děje. Kdo ví, tak mě chápe. Nechci jim brát iluze. Ať chodí dál na hokej, fandí svému týmu a klukům, co tam hrají. Je to jen trochu jiné v tom, že česká mentalita je někde trochu jinde. Lidé tady žijí srdcařstvím. Já jsem z Litvínova, mám to tam rád. Teď to beru jako svoji profesi. Když přijde zajímavá nabídka z jiného města, klidně v jiném oboru, tak by člověk byl sám proti sobě, kdyby tam nešel.

Byl byste zklamaný, kdyby to někteří jedinci nevzali a pískali na vás?Zklamání bych necítil. Bude to znít divně, ale spíš bych při takové reakci cítil radost. I negativní reakce totiž znamená, že jim nejsem lhostejný a že jsem tam pro ně něco zanechal. I kdyby na mě řvali vulgárně, tak mě to jenom nakopne. Kdyby na mě nikdo nereagoval, tak by to bylo spíš zklamání, že jsem tam nic kloudného nepředvedl.

Jaký velký vliv na váš podpis z Třincem měla osoba trenéra Kýhose, se kterým jste se znal z Litvínova?
On mě trénoval jen před lety v žácích. Pak už jsem s ním osobní zkušenost neměl. Nechci poškozovat trenéry, co byli tady v Třinci před panem Kýhosem, ale on umí dát tým opravdu dohromady. Měl jsem velké očekávání a to se také naplnilo. On už měl skvělé výsledky s Kometou. Tam dokázal opravdu hodně. Hradec také po svém příchodu nastartoval. Pro mě to byl jeden z faktorů mého příchodu do Třince.

Co bylo nejtěžší na tom rozhodnutí odejít do Třince? Probíral jste to s někým?
Probíral jsem to samozřejmě s hodně lidmi. S Martinem Ručinským jsme se o tom také bavili. Zajímal mě jeho názor. Pro mě bylo asi nejtěžší, že jsem po mistrovské sezoně řekl nějaké věci. Na druhou stranu jsem profesionál. Pokoušeli jsme se s Litvínovem dohodnout. Nenašli jsme stejnou cestu, a tak jsem se začal poohlížet někde jinde. Chtěl jsem jít do prestižního klubu, kde je perfektní zázemí. Nejtěžší na té věci tedy bylo, že jsem něco řekl, co jsem pak nemohl dodržet. To mě mrzí. Uvědomuji si, že jsem tím zklamal asi hodně lidí, ale rozhodl jsem se pak pro Třinec. Beru to profesionálně. Zápasy proti litvínovským klukům jsou pro mě hodně osobní, protože tam mám hodně kamarádů.

Jste překvapený, jak se Litvínovu momentálně daří?
Překvapený vůbec ne. Spíš mě mrzelo, jak hráli minulý rok. Kluci se vrátili na vítěznou vlnu, co tam byla v mistrovské sezoně. Perfektně se chytli za lano. Udělali šňůru vítězných utkání. Já jsem rád, jaký předvádějí hokej. Rychlý, agresivní, jednoduchý. V prvním utkání v Třinci bylo hrozně těžké proti nim hrát. Je to celé o hlavě.

Předešlé zkušenosti mě posílily, tlak si neberu

Třinec je na papíře hodně silný, přesto... Čekal jste takový vstup do soutěže?
Nějaké očekávání jsem už před sezonou určitě měl, ale až samotný start teprve ukáže, jak to s námi vlastně bude. Nám se začátek povedl, dokonce bych řekl: na výbornou. Všichni jsme rychle pochopili, co po nás trenér chce. Když každý přinese to, co má, tak to můžeme dotáhnout hodně daleko. Panuje tady velká pohoda a z ní naše výkony zatím vyplývají.

U Třince vždy bylo nejtěžší skloubit hvězdy dohromady. Letos ale působíte jako tým.
To je zatím naše velká deviza. Všechny čtyři lajny našlapané kvalitními hráči. Trenér nás dokázal dát dohromady. Nikdo si na nic nehraje. Já jsem rád, že se v každém zápase na úspěchu podílíme všichni. Někdy se trefí kluci ze čtvrté řady, někdy z těch dalších. V tomhle je naše velká síla.

V minulosti jste několikrát dokázal, že se v play-off ve vypjaté chvíli nepoložíte. Navíc v osobním životě jste se musel popasovat s velmi těžkou situací. Myslíte, že i to byl jeden důvodů, proč po vás Třinec sáhl, když v minulosti jeho hráči tlak často neunesli?
Já doufám, že je to jeden z faktorů. Netajím se, že miluju ty zápasy, kdy dojde na lámání chleba. To mě neskutečně pohltí a jsem v tom až po uši. Základní část má 52 utkání a to je dlouhý, ale třeba zápas s Kometou už k tomu měl blízko. Na jaře mi bude 32 let. Troufám si říct, že už něco mám za sebou. Všechny zkušenosti mě posílily a tolik si ten pomyslný tlak neberu.

Petružálek o zranění zad

„Bohužel pak jsem šel do Švédska a tam jsou zvyklí trénovat úplně jinak než tady. Je to hodně založené na síle a těžkých vahách. Nebylo pro mě vůbec jednoduché něco měnit. Brzy jsem zjistil, že to nebude to pravé. Roky jsem zvyklý na nějakou svoji přípravu. Nabral jsem i nějaká kila. Myslel jsem si, že to byl tuk, ale byly to fakt svaly. Najednou jsem byl o pět kilo těžší a hned jsem byl pomalejší. Ještě, že se to stalo někdy v prosinci.“

Pocházíte ze Severu Čech. Je pro vás velkou nevýhodou, že to máte domů daleko. Jak často jezdíte zpátky do Litvínova?
Naopak. Já v tom vidím velkou výhodu, protože nemusím řešit to, jestli během volna pojedu domů, nebo ne. Já jsem vždycky rád, když jsem dál od domova. O to víc si to užívám po sezoně, kdy tam mohu strávit dva až tři měsíce a se všemi se potěšit. Tady je výhoda, že se mi daleko lépe soustředí jenom na hokej, na regeneraci, mentální přípravu a na další zápasy. V Třinci navíc máme ideální podmínky.

V minulé sezoně jste měl vleklé zdravotní problémy se zády. Je to už všechno naprosto v pořádku?
V mistrovské sezoně jsem neměl ani jeden problém. Bohužel pak jsem šel do Švédska a tam jsou zvyklí trénovat úplně jinak než tady. Je to hodně založené na síle a těžkých vahách. Nebylo pro mě vůbec jednoduché něco měnit. Brzy jsem zjistil, že to nebude to pravé. Roky jsem zvyklý na nějakou svoji přípravu. Nabral jsem i nějaká kila. Myslel jsem si, že to byl tuk, ale byly to fakt svaly. Najednou jsem byl o pět kilo těžší a hned jsem byl pomalejší. Ještě, že se to stalo někdy v prosinci. Nastal tedy čas si od hokeje na chvíli odfrknout a dát si zdraví dohromady. V létě jsme udělali zdravotní testy a výsledky vyšly výborně, zdraví se mi vrátilo do původního stavu.

Neměl jste strach, že by to mohlo znamenat i konec s hokejem?
29. prosince mi úplně vypnuly nohy a já pak dva a půl měsíce nemohl vůbec chodit. Přesto hned první myšlenky byly, kdy se budu moci vrátit zpátky na led. Nepřipouštěl jsem si konec. Pak jsem i přivítal, že jsem si mohl odpočinout od hokeje. Celé jaro jsem se soustředil na to, abychom to vrátili do původního stavu. Kamarád a skvělý fyzioterapeut Milan Javanský z Mělníka mě dal zase dohromady. Já jsem i teď šťastný, že začal spolupracovat s Třincem. Jsem přesvědčený, že zdraví nám bude držet všem.

Autor:


Tabulka ligy

Klub Z V VP PP P SKÓRE BODY
1. Liberec 49 30 2 5 12 130:97 99
2. Třinec 49 23 8 8 10 150:117 93
3. Sparta 49 25 5 5 14 158:110 90
4. Hr. Králové 49 23 5 7 14 154:117 86
5. Litvínov 49 20 12 1 16 122:118 85
6. Kometa 49 20 4 9 16 151:134 77
7. Chomutov 49 17 10 6 16 144:147 77
8. Vítkovice 49 18 8 2 21 114:120 72
9. Ml. Boleslav 49 20 2 6 21 125:140 70
10. Zlín 49 16 7 4 22 120:149 66
11. Plzeň 49 17 4 6 22 123:132 65
12. Olomouc 49 15 6 5 23 115:125 62
13. K. Vary 49 11 1 10 27 100:152 45
14. Pardubice 49 9 5 5 30 121:169 42

Bodování

48

Lukáš Pech

Sparta

47

Petr Vrána

Sparta

47

Jaroslav Bednář

H. Králové

Góly

27

Dominik Kubalík

Plzeň

23

Michal Vondrka

Chomutov

21

Petr Vrána

Sparta

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze