Jako jediný má během tréninku olomouckých hokejistů na sobě výstražný zelený dres: kluci, vyhýbejte se mi! Staněk se musí vyvarovat jakémukoliv kontaktu se spoluhráči. Zatím jen bruslí, ale i to je skvělá zpráva.
Od vážné nehody, kdy ho na kole srazil nepozorný řidič auta, který mu nedal přednost v jízdě, uplynul teprve měsíc a deset dní.
"Už můžu trochu vést i puk, ale střílet nebo nahrávat nejde vůbec. V rameni mi ještě píchá. Nemám ho úplně rozhýbané," líčí jednadvacetiletý zadák, jenž na konci června zůstal bezvládně ležet na silnici s otřesem mozku, zlomenou paží a porušeným ramenním kloubem.
Je neuvěřitelné, jak rychle jste se postavil na brusle.
To jo, ale ze začátku jsem měl problémy s bruslením, protože mě píchalo v rameni i při pohybu. Musel jsem si dávat pozor,
abych neupadnul a něco jsem s tím neudělal.
Vybavujete si tu nehodu?
Vybavuji si, že jsme jeli na kole. Podíval jsem, že jede auto do protivky. Nevěnoval jsem tomu nějakou pozornost a z ničeho nic kluci začali řvát: Bacha! Bacha! Všichni jsme zabrzdili. Auto do mě narazilo a já měl pak zatmění. Probudil jsem se na silnici. Kluci ke mně doběhli a zjišťovali, co se mnou je.
Všichni o vás museli mít velký strach.
Už v záchrance při cestě do nemocnice jsem byl při vědomí. Věděl jsem, žemi snad nic vážného není. Zavolal jsem rodině, že mě srazilo auto, ale že jsem v pohodě. Aby se omě nikdo nemusel bát.
Jde na to vůbec zapomenout?
Tehdy to bylo hrozné. Z ničeho nic jsem se probral na silnici v šoku, nemohl jsem dýchat. Nakonec jsme to rozdýchali a bylo to dobré. Snažím se na tomoc nemyslet.
Ve vteřině jste mohl přijít nejen o hokej, ale hlavně o život. Robine, změnila vám ta událost žebříček hodnot?
To ani ne. Já se hrozně těším, až budu moci zase hrát. Pohled na život mi to tolik nezměnilo, ale jsem opatrnější. Dívám se po autech a víc všechno vnímám.
Sednete si ještě na kolo?
Sednu. Etapy, které jsme jezdili, mě hodně baví. Budu si dávat větší pozor.
A kdy budete připraven nastoupit k zápasu?
Nevím. Když to půjde dobře, mohl bych za měsíc hrát. Po třech týdnech jsem sundal ortézu a rehabilitace šla celkem rychle. Uvidíme, jakmi to srostlo.
V Olomouci získáváte stále pevnější místo v sestavě. Nezbortí vám zranění pozici, kterou jste si vypracoval?
Je škoda, že se zraním, zrovna když se skládá tým na novou sezonu. Budu se snažit do něj znovu probojovat. Začátek v Olomouci byl těžký, musel jsem zvyknout na mužský hokej. Teď je to tady úplně v pohodě. Vedení, trenéři i spoluhráči jsou super.
Dáte si před startem sezony nějaký osobní cíl?
Vše se bude odvíjet od toho, jak se dám dohromady. Měl jsem zlomenou paži. Jak mě operovali, tak mi ochabl triceps, lopatkový sval a celé rameno. Před havárií jsem vážil 86 kilo, teď mám jen 80. Musím nabrat zpátky sílu.
