Ten s ním pojede nejspíš do Ústí nad Labem a Pardubic. Se svým kamarádem prohodí i pár slov. "Jsme jediní dva Češi v týmu, spíme spolu na pokoji, když jsme na zápasovém turné. Vycházíme spolu skvěle, rozumíme si, jsme stejná mentalita. Hodně věcí děláme spolu," přibližuje litoměřický rodák něco ze svého zámořského života.
Když se rval o pohár, přiletěla za ním i maminka Jaroslava. "Byla to nervová záležitost," vzpomíná na finále s New Jersey Devils. "A ten pocit, když vyhráli, je nepopsatelný. Možná člověku až později historicky dojde, co dokázal a čeho se účastnil. Vždyť takový obránce Ray Bourque na tuhle chvíli čekal 22 let." Když se vrátila domů, lidé i jí gratulovali. "To bylo super."
Úspěšná sezona v zámoří se odrazila i ve Škoulově nominaci na olympijské hry do Salt Lake City. Zatím je v širším výběru. "Nemůžu porovnat Stanley cup a olympiádu, na ní jsem ještě nehrál," pověděl Škoula, avšak přece jen si myslí, že obě soutěže jsou hodně odlišné: "Jsou to trochu jiné kategorie. Jen o samotný Stanley cup se v play off bojuje dva měsíce, předtím je ještě náročná sezona. A olympijské hry jsou o čtrnácti dnech," míní hráč, který se v základní části NHL stal s osmi brankami nejpřesněji střílejícím obráncem klubu.
Na exhibici Jágr teamu, který v úterý nastoupí v Litvínově, se zřejmě Martin Škoula neukáže. "Nikdo mi nic neřekl, ale rád bych si v Litvínově ještě zahrál," netají se.
