Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stavjaňa má dostat Budějovice do extraligy. Je to výzva, těší se

Antonín Stavjaňa | foto: Václav Šlauf, MAFRA

26 2016
Když končil před startem play-off na střídačce hokejového Motoru Petr Rosol, střídal mistra světa z roku 1985 jiný zlatý šampion. Radek Bělohlav se totiž radoval ve Vídni v roce 1996. Teď přichází kouč, který má jako hráč zlaté medaile z obou zmíněných šampionátů. Zatímco na prvním Antonín Stavjaňa s reprezentací začínal, na druhém v ní končil.

Tým převezme 2. května a začne s ním letní přípravu. Jen deset dní poté, co ve slovenské extralize získal titul s Nitrou. Svůj první jako trenér. „Je těžké říct, jestli to byl největší úspěch mojí kariéry. Vždycky záleží na tom, jaký má člověk tým, jaké má cíle. Okolnosti jsou vždycky jiné,“ říká Antonín Stavjaňa, který bude mít na jihu Čech úkol jasný. Postoupit do extraligy.

Jako první vás oslovil s nabídkou trénování v Motoru jeho výkonný ředitel Petr Sailer. Čím vás nakonec Budějovice zlákaly?
S Petrem Sailerem jsem se poznal během svého působení v Karlových Varech. Oslovil mě s nabídkou spolupráce, popsal mi, že po určitém období, kdy klub přišel o licenci, se rozbíhá a má velký zájem postoupit do extraligy. Už vzhledem k divácké podpoře, která v Budějovicích funguje a je na vysoké úrovni. Klub je ambiciózní, má výborné zázemí. Po těch čtyřech letech na Slovensku je to výzva. Potřebuji trošku změnu a tahle nabídka se mi líbila.

Antonín Stavjaňa

Narodil se 10. února 1963 v Gottwaldově, dnešním Zlíně. Tehdejší československou nejvyšší soutěž začal hrát na začátku 80. let. Těsně po revoluci pak vyrazil do Finska, dále hrál ve Švédsku a v roce 1994 se vracel do Vsetína, se kterým čtyřikrát vyhrál českou nejvyšší soutěž.

S reprezentací dvakrát vyhrál mistrovství světa (1985 a 1996), čtyřikrát byl bronzový, zúčastnil se dvou olympijských her i dvou Kanadských pohárů.

Jako trenér začal v sezoně 1998/99 ve Zlíně, kde dovedl tým do finále a skončil druhý. Vyzkoušel si v Česku i angažmá v Třinci nebo v Karlových Varech. Na Slovensku vedl Trenčín, Slovan Bratislava a Nitru. S těmito třemi celky získal dva bronzy, tři stříbra a letos i titul s Nitrou. Teď si poprvé vyzkouší trénování v české první lize.

Ale není to extraliga. Řešil jste, jestli jít do první ligy?
Líbí se mi na tom právě to, že klub chce postoupit. Nechci vykládat nic o tom, že chceme hrát hezký hokej a podobně. Cíl je jednoznačný. Bude to postup a my budeme chtít hrát tak, abychom postoupili.

První ligu jste ve své kariéře ještě netrénoval. Sledoval jste ji nějak podrobněji?
Tohle je pro mě dost velká neznámá. Hodně jsem samozřejmě sledoval extraligu. První ligu jsem vnímal na úrovni výsledků, ale nic podrobnějšího. Takže při setkáních s Petrem Sailerem a pak i s širším vedením klubu jsem dostal maximum informací. Spoléhám na to, že jsou do toho zažraní a je tady obrovská chuť pracovat a poprat se o postup.

Když jste se scházel s vedením klubu, prohlédl jste si i zázemí, do kterého půjdete?
Zimní stadion v novém jsem zažil ještě jako trenér v extralize. Jinak jsem hodně komunikoval s dalšími lidmi z klubu a všechno jsme konzultovali. Fotili mi různé věci a myslím si, že jsem v obraze. Doufal jsem, že se do Českých Budějovic dostanu ještě před oficiálním zahájením přípravy na novou sezony, ale vzhledem k tomu, že jsme byli v Nitře až do pátku hodně vytížení, tak jsem se sem nedostal.

Takže do Budějovic dorazíte na její start?
Stěhovat se budu v sobotu. A v pondělí začínáme trénovat.

Máte už představu o tom, jak obměnit kádr?
Jména jsme procházeli s vedením klubu a resumé bylo, že kádr v tento moment není potřeba nějak zásadně měnit. Určitě tam padla jména na doplnění, ale teprve každodenní provoz ukáže, jestli je potřeba nějaký další zásah do kádru.

Ještě se vrátím k tomu vytížení až do minulého týdne. S Nitrou jste se radovali ze zisku titulu. Sezona se hodně povedla.
Když jsem tam před čtyřmi lety přišel, bylo to mužstvo, které díky shodě náhod nehrálo baráž o udržení. A hned první sezonu jsme skončili třetí. Další sezonu jsme hráli finále a tak nějak to gradovalo. Loni jsme vypadli v semifinále s Banskou Bystricí, což bylo velké zklamání.

A teď jste se konečně dočkali...
Před touto sezonou se trošičku ořezal rozpočet a tlak už takový nebyl. Přesto každý chodil a říkal: A proč by titul neměl být zrovna letos? Při přestavbě kádru jsme měli šťastnou ruku, doplnili jsme to pěti hráči ze zámoří a posily se osvědčily.

Antonín Stavjaňa na střídačce Karlových Varů
Antonín Stavjaňa na střídačce Karlových Varů
Antonín Stavjaňa

Díval jsem se na fotky z oslav a zdálo se, že Nitra si je hodně užila. Berete vy sám titul jako největší úspěch své trenérské kariéry?
Nitra ještě nikdy titul neměla a na horních příčkách nikdy nefigurovala. Užívají si to tam. Pro mě osobně je to taky úspěch, ale jestli největší v kariéře... Vždycky záleží na tom, s jakým materiálem pracujete. Když máte tým, který má za úkol se zachránit a máte kvalitu nižší, je pro vás úspěch, že se zachráníte. Když máte tým, který aspiruje na nejvyšší příčky, tlaky jsou jiné. Když skončíte v semifinále, může to být zklamání.

Ale titul je titul...
Je to úspěch. Ale mě také zajímá, aby sezona probíhala podle toho, jak si člověk představuje. Jestli to potom výborně skončí, je to třešnička na celé sezoně.

Jeden titul už jste získal jako sportovní manažer Zlína v roce 2004. Dají se porovnat?
V první řadě jsem ve Zlíně doma. A bylo to zase trošku jiné. Trenér je přímo za mužstvem. Když děláte manažera, je to z jiné pozice a pokaždé to má trošku jinou příchuť.

Vzal jste nabídku z nižší české soutěže. Po letech strávených na Slovensku se těšíte na práci v Čechách?
Každá změna vás trošku nakopne, musíte si zvyknout na jiné lidi, jiné prostředí. Je to nový impulz do práce. Tenhle přesun vnímám jednoznačně pozitivně.

Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze