"To jsem ještě nezažil," divil se po zápase s českou reprezentací švédský trenér Hardy Nilsson. Radek Duda otevřel skore úvodního utkání turnaje Karjala Cup poté, co naskočil do hry z trestné lavice a nikým nehlídán se přiřítil před brankáře Sandberga a v pohodě jej překonal.
Pak šel na švédského gólmana dvakrát sám Beránek a jednou Hlinka, po krásném Hudlerově pasu ujel bekům Sýkora a změnil stav na 4:2. A v závěru ještě Beránkovi odskočil puk, jinak by šel na Sandberga sám potřetí.
Pardubická arena bouřlivě slavila vítězství národního týmu nad Švédy, k němuž přispěla nejistá soupeřova defenziva. Ve švédské šatně bylo zato ticho, že by snad bylo slyšet, kdyby mezi zkoprnělé hráče dopadl špendlík.
"Bylo vidět, že někteří naši hráči mají málo mezinárodních zkušeností," řekl švédský kouč Hardy Nilsson obecně o výkonu svého mužstva. Co se týče fungování defenzivy, sám zatím nevěděl, kde má hledat chyby.
"Nevím, nemůžu vám říct, v čem byl problém, jestli v systému, nebo v hráčích, protože něco takového jsem viděl poprvé," kroutil hlavou švédský trenér Hardy Nilsson. Pak ale dodal: "Česká liga je rychlejší a někdy jsme nestačili tempu útočníků."
Švédský tým znovu praktikoval systém hry s vysunutým obráncem nebo, chcete-li, se čtyřmi útočníky. Jenže na soupeřův agresivní forčeking vymysleli trenéři recept: účinně napadat hráče na vlastní obranné modré a číhat na brejk o krok dál než jindy.
"Díky tomu Švédové ztráceli puky na modré čáře a my jsme se mohli často dostávat do brejků," říkal Kolařík. "Bylo opravdu hodně protiútoků, zejména když jsme vedli a oni chtěli vyrovnat, tak museli otevřít hru," řekl střelec Petr Sýkora, jenž předvedl při svém nájezdu zrychlení, které od něj pardubičtí diváci z extraligy dobře znají. Lehkost bruslení, s jakou se ale extraligoví forvardi prosazovali na mezinárodním kolbišti, byla příjemným překvapením v souboji se Švédy, kteří byli v devadesátých letech považováni za mistry defenzivy.
