Možná ne příliš konkrétní, ale zároveň všeříkající. Po turnaji v Göteborgu je to jako (téměř) po každé akci Euro Hockey Tour. Lze najít pozitiva (Jandač: „Hráli jsme docela dobře přesilovky.“), lze najít mouchy („oslabení a chyby v obraně“), jenže ve finále ani jeden z ukazatelů nelze s ohledem na mistrovství světa přeceňovat. I Jandač pro ČTK řekl: „Každá účast hráče leccos odhalí. Ukazují se přednosti i nedostatky. Ale nechci teď nikoho jmenovat, kdo má k mistrovství blíž.“
Je poměrně logické, že čtvrt roku před šampionátem ve Francii je Jandač ještě diplomat. Nicméně mnohé se dá odhalit. Rozhodně uspěl gólman Pavel Francouz. Odchytal osm z devíti třetin a jen potvrdil, že klidně s Dominikem Furchem mohou stejně jako loni vytvořit brankářskou dvojici na MS. „Pavel byl jedním z našich nejlepších hráčů, ne-li tím úplně nejlepším. Určitě udělal velký krok k mistrovství a svým výkonem si o nominaci výrazně řekl,“ přiznal i Jandač.
Bude zajímavé, jak se ve finální nominaci rozhodne, protože bude-li k dispozici duo F+F, pak je zřejmě zbytečné hledět do zámoří. Přitom Petr Mrázek, gólman Detroitu, před dvěma týdny řekl: „Kdybych dostal pozvánku od trenérů, jel bych strašně rád.“
Teď k obraně. Zatímco v minulých sezonách bylo její složení před MS vždy tím nejzapeklitějším úkolem, teď má Jandač i v Evropě slušný výběr. Beci Šimek, Kundrátek, Jordán, Nakládal, Kolář či Polášek nepatří mezi zelenáče, ale naopak mezi možné lídry. Navíc z NHL lze teď do obrany uvažovat o dvou třech hráčích, i proto je silný evropský základ nutností i výhodou.
A útok? Švédsko ukázalo, že lze stavět na dvojicích, kterým to funguje. Je tu Jan Kovář - Radil či Birner - Řepík, což je fajn, ale... Jednak k nim potřebujete třetího, jednak je třeba u Kováře možné, že kvůli tažení Magnitogorsku se zase do přípravy připojí až na poslední chvíli před šampionátem. A je možné, že bude vycucaný jako v minulých letech, zvlášť když přitahuje sedmizápasové finálové série (hrál tři v posledních čtyřech sezonách).
Je ale fajn, že trenéři týmu od počátku sezony vtiskli aktivní styl, díky kterému má hra šmrnc. „Sám bych proti nám hrát nechtěl,“ říkal v sobotu útočník Lukáš Kašpar. „Občas je tam sice nějaký risk, ale strašně stlačujeme hru a snažíme se vyhrávat souboje. Je to moderní hokej. Útoky soupeře zastavujeme na červené čáře, tak to má být.“
