Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Světový pohár 1996: stále platné varování

26 2004
Praha, Montreal - Tu ostudu má většina fanoušků stále v živé paměti. Přestože mezitím uteklo osm let. Čerství mistři světa z Vídně, doplnění o posily z NHL, předvedli tři žalostné výkony a v základní skupině Světového poháru neuhráli ani bod. Připomeňme si tuhle velkou kaňku v pamětech českého ledního hokeje.

Tichá kabina, prázdné pohledy. A otázky. Kupa otázek. Co se stalo s národním týmem země, která ještě před čtyřmi měsíci slavila titul mistra světa?

Krátce po hororové porážce 1:7 od Německa v posledním zápase evropské skupiny se nesměle hledají první vysvětlení.

"Dostali jsme se do situace, ve které by nám nepomohl ani Mario Lemieux," řekl kapitán Robert Reichel.

"Chybělo lepidlo, které by nás spojilo v jeden celek," tušil Robert Holík, pro kterého to byla poslední zkušenost s reprezentací země, ve které se narodil. Jaromír Jágr dodal: "Měli jsme vzít namísto hvězd nějaké dělníky."

Závěrečný 6. díl seriálu iDNES o pěti ročnících Canada Cupu a jednom ročníku Světového poháru (rok 1996). 1.díl: rok 1976 čtěte ZDE, 2.díl: rok 1981 čtěte ZDE, 3.díl: rok 1984, čtěte ZDE, 4.díl: rok 1987, čtěte ZDE, 5. díl: rok 1991, čtěte ZDE


Každý to formuluje po svém, ale všichni krouží okolo stejné myšlenky. Chyběla parta, která by táhla za jeden provaz. Hvězdy se mezi sebou neshodly. Údajně se měli pohádat i o to, jak si rozdělit zásilku bot pro národní tým! Nevoli způsobil i fakt, že se nachlazený Jágr vyhnul části přípravy.

Na ledě se všichni hráči snažili útočit, nikdo nechtěl zůstávat vzadu. Zlato z Vídně rychle zrezivělo.

Dodnes je tehdejší propadák výstražným mementem.  "Jeden svěťák jsem už hrál," řekl iDNESu nedávno ironicky útočník Martin Ručinský na otázku, jak se těší na nadcházející turnaj. "Dopadli jsme výborně, takže proč to nezkusit znova."

Jak se to seběhlo?

Organizaci turnaje převzala z rukou Mezinárodní hokejové federace (IIHF) zámořská NHL, což se projevilo téměř ve všem. Dříve Kanadský pohár změnil jméno na Světový, vedle tradiční šestice zúčastněných týmů byly přibrány další dva, Slovensko a Německo, jenž začínaly mít v NHL stále početnější hráčské zastoupení.

Všechny země musely nahlásit svou soupisku s velkým předstihem: už v době vídeňského šampionátu bylo nutné předložit seznam čtrnácti hráčů.

Základní kostra českého týmu byla prakticky totožná jako ta, která vyhrála titul mistrů světa. V útoku se ukázaly stálice jako Robert Reichel, Robert Lang, Jiří Kučera nebo kladenská trojice Vejvoda, Patera, Procházka, v obraně nastoupili Jiří Veber, Jiří Vykoukal, Drahomír Kadlec a František Kaberle.

Šlo o to, koho k nim doplnit z krajánků v NHL. Otevřenost turnaje nekladla žádné překážky a tak trojlístek trenérů Luděk Bukač, Zdeněk Uher a Slavomír Lener povolal největší zaoceánské hvězdy. Přijeli Jágr, Holík, Ručinský, Martin Straka, Roman Hamrlík, i Petr Nedvěd.

Na sehrání téhle impozantní směsice posloužil zlínský Pragobanka Tour, který se konal od 16. srpna. Zúčastnily se ho podobně hvězdné výběry Finska a Švédska. Pohledný hokej hrála reprezentace proti oběma soupeřům. Nad Finy zvítězila 3:2, se Švédy prohrála 2:4.

Pak však následovala generálka ve Skandinávii, kde národní tým podlehl vysoko jak ve Finsku (1:5), tak ve Švédsku (1:6). Přesto dál převládal optimismus.

Nejlépe bodující hráči Česka

  
Jiří DOPITA   2 1 0 1
Robert REICHEL 3  1 0 1
Radek BONK 3 1 0 1
Jaromír JÁGR 3 1 0 1
Petr SÝKORA 3 0 1 1

Údaje značí počet odehraných zápasů, gólů, asistencí a bodů.

Organizátoři rozdělili účastníky do dvou skupin. Vítězové měli semifinále jisté, druzí a třetí se křížem střetli o další dvě zbývající místa. Ve čtyřce, která si dala sraz v Novém světě, byli s Američany a Kanaďany také Rusové a Slováci, o tom, kdo si z kvarteta Česko- Švédsko- Finsko- Německo vytáhne nejkratší stéblo se mělo rozhodnout už v Evropě.

Turnaj začínal 26.srpna a český tým jako první změřil síly v Helsinkách opět s Finy. V 7.minutě se po ráně Radka Bonka sice dostal do vedení, ale severského soupeře to nijak nezaskočilo. Už v 10. minutě si obránce Michal Sýkora srazil ostrou přihrávku Villeho Peltonena do sítě a tahle nešťastná chvilka odstartovala kolaps, během něhož inkasovali Bukačovi svěřenci během dalších 41 vteřin ještě dvakrát. Otřesený brankář Roman Turek odešel střídat.

Petr Bříza na jeho místě vzápětí zmařil několik finských šancí, ale po dvou minutách také kapituloval. Ve 13. minutě tak Česko prohrávalo 1:4 a o zápase bylo rozhodnuto. Pošramocenou pověst jednoho z favoritů napravují góly Reichela a Jiřího Dopity, celková porážka 3:7 je však tristní.

"Byli jsme o dvě třídy horší, chyby v první třetině pramenily z nervozity," řekl Jágr, jenž si účastí v národním týmu chtěl vylepšit chuť po nepovedeném vystoupení na mistrovství světa v roce 1994.

Švédové přijeli bránit

Jedna porážka by se týmu dala odpustit, hraje se přeci turnaj těch nejlepších. Fanoušci však chtějí slyšet, jaké kroky povedou k nápravě. "Ačkoliv máme vynikající hráče, mužstvo je zatím syrové a není vytvořené. Přechod do útoku je velmi pomalý," vypočítává chyby trenér Bukač. A centr Holík burcuje: "Jestli se z toho nedostaneme, jsme padavky!"

Šance ukázat se v lepším světle má český tým doma proti Švédsku. Vyprodaná  Sportovní hala v Praze se tak těší, že znovu uvidí zápas světové extratřídy! Nakonec si o něm může nechat jen zdát. Švédové předvedou učebnicovou ukázku, jak se hraje moderní obranný hokej. Hlídají přechod do útočného pásma, bojují u mantinelu, perfektně tlumí naše pokusy o kombinační hokej v přesilovkách. Navíc od 10.minuty vedou po průniku Matse Sundina a tak si mohou dovolit hrát na výsledek. Oni se před domácím publikem předvést nemusí...

Krátce po začátku druhé třetiny vypálil od modré čáry Calle Johansson od modré čáry a zaskočil Turka druhým gólem. Ve 34. minutě pak veterán Jonas Bergqvist upraví zápěstím na konečných 3:0 pro hosty. 14 tisíc fanoušků, marně čekajících na gól, odchází značně rozezleno. Ti nejzoufalejší zasypou led i českou lavičku odpadky.
Po utkání hráči přiznávají, že v týmu je rozkol. "Chtěl jsem, aby obránci nenastřelovali puky, když jsme my útočníci vjížděli do útoku, ale nějak jsme se nedokázali domluvit," řekl Jágr. "Jednotlivé formace si neuměly vyhovět."

"Turek nás podržel, v obraně jsme hráli lépe," řekl Nedvěd. " Je chyba nás útočníků, že jsme nedali gól. To by nás dostalo do zápasu."

Zasypáni v Alpách

Ti s optimistickým pohledem na svět si možná řekli: nic není ztraceno. Vždyť je stále možné celý turnaj vyhrát. Jde jen o to porazit v posledním utkání Německo. I hráči doufají, že právě tenhle relativně slabý soupeř jim pomůže smýt nervozitu a připraví je na opravdový hokej za oceánem.

V Garmisch-Partenkirchenu se však české neduhy nevyléčí, naopak se promění v totální epidemii chyb. Již od začátku se útočníci bezhlavě vrhají do útoku a zapomínají na obranu. Hrají nervózně, nepřihrávají si, zbytečně se nechávají vylučovat. Kanadský kouč v německých službách Kingston před utkáním sliboval vítězství v případě dostatečné podpory publika. Vzhledem k ostudnému výkonu českého mužstva však žádnou berličku nepotřeboval...

Už ve 3. minutě zapomenou zadáci pohlídat prostor před brankou, kde odražený puk doklepne za Turkova záda Lüdemann. Za další tři minuty přidá druhou branku Rumrich a 21 vteřin po něm i Jan Benda. Kdyby se v sedmitisícové hale pod alpskými vrcholky hrál boxerský turnaj, mohli by trenéři vhodit do hřiště ručník. Tady si těch 60 minut musí český tým a hlavně jeho fanoušci pěkně vytrpět.

Ve 13. minutě, kdy už to vypadá, že německý tlak ustal a že by se český tým mohl vzpamatovat, projede do útočného pásma Stefan, přihraje na Thomase Brandla a ten znovu vyhání Turka na střídačku. Další sled branek: 38. minuta-5:0, 44.minuta-6:0. Teprve ve 49. minutě se na turnaji konečně trefí české srdcové eso Jágr, ale Němci si tuhle grandiózní jízdu vychutnají do konce a po Lupzigově brance v 58. minutě vítězí suverénním rozdílem 7:1. Je konec, český tým se jako jediný do zámoří nakonec nepodívá.

Ještě že není jediný, který se musí vzpamatovávat z toho, jak turnaj dopadl. Jako vždy sebevědomá Kanada musela ve finále skousnout lekci od Američanů, kteří po porážce 3:4 dvakrát vyhráli 5:2 a "ukradli" trofej, kterou v kolébce hokeje stále  považovali za domácí.

Stále platná výstraha

České mužstvo se po tomhle propadáku nemohlo dlouho najít. Ale kdo by se divil? Na nadcházejících Karjala Cupu a na Izvjestích skončilo čtvrté, na Švédských hrách dokonce páté. Necelé dva měsíce před světovým šampionátem neunesl do této sezony velmi úspěšný Luděk Bukač tíhu okolností a odstoupil. Jeho místo zaujal Ivan Hlinka.

Světový pohár dodnes slouží jako stále platná výstraha. Hráči a trenéři v něm od té doby hledají poučení. A nacházejí ho. Vždyť právě v následující éře přišly nejšťavnatější roky českého hokeje: Nagano, trojnásobné zlato a dva bronzy z mistrovství světa, skvělé úspěchy českých hráčů v NHL. A hlavně, nikdy od té doby se hráči nemuseli zpovídat z toho, proč zapomněli, že hokej je kolektivní hrou.

Výsledky českého týmu na Světovém poháru 1996:

Česko- Finsko 3:7
Česko-Švédsko 0:3
Česko-Německo 1:7

Sestava českého týmu na Světovém poháru 1996:
brankáři: Roman Turek, Petr Bříza, Roman Čechmánek
obránci: Roman Hamrlík, František Kaberle, Drahomír Kadlec, Stanislav Neckář, Michal Sýkora, Jiří Šlégr, Jiří Veber, Jiří Vykoukal
útočníci: Josef Beránek, Radek Bonk, Jiří Dopita, Robert Holík, Jaromír Jágr, Jiří Kučera, Robert Lang, Petr Nedvěd, Pavel Patera, Martin Procházka, Otakar Vejvoda, Robert Reichel, Martin Ručínský, Martin Straka, Petr Sýkora
trenéři: Luděk Bukač, Zdeněk Uher, Slavomír Lener

Jednou nahoře, podruhé dole. V roce 1996 dovedl Luděk Bukač českou reprezentaci k titulu mistrů světa, další akce ale skončila ostudou. Světový pohár jím sestavený tým vůbec nezvládl.

Jaromír Jágr po propadáku hvězdné české reprezentace na Světovém poháru 1996 v kabině dlouho zpytoval svědomí.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze