Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Sýkora: Amerika mě rozmazlila. Už to vím

26 2004
Magnitogorsk, Praha - Ještě na jaře hrál hokejista Petr Sýkora NHL ve slunném Anaheimu. Hokejový playboy si užíval přívětivé Kalifornie. Jenže kvůli výluce NHL zamířil jinam. Do ruského Magnitogorsku. Vídával sochu hravého kačera před anaheimským stadionem, teď pozoruje mamutí skulpturu svalnatého dělníka podávajícího meč rudoarmějci.

Život v zaprášeném městě na Uralu, ve stínu obřích Leninových oceláren, je pro vítěze Stanley Cupu roku 2000 šokující zkušeností.

"Začátek v Magnitogorsku byl pro mě ohromně těžký. Nic takového jsem nečekal. A snad ani n emohl. Všechno je tu jiné," řekl.

Už jste to překonal?
Pomohli mi kluci v týmu. Trenér Marek Sýkora, Roman Málek, Martin Čech, Slovák Andrej Nedorost.

Co kdyby Češi v Magnitogorsku nebyli? Zůstal byste?
No, bylo by to o hodně těžší. Pro mě je příšernou bariérou jazyk. Lepší se to, ale pomalu. Já měl ruštinu ve škole jen dva roky. Do velkého povídání si zatím netroufám.
Vždyť i kluci v kabině se mi často smějí, když se o něco pokouším. Naštěstí mi pomáhá Sergej Gončar, Rus, který hrál NHL naposledy v Bostonu.

Největší český hokejový playboy na takovém místě. Jak se to dá vydržet?
Je to tady jedna velká továrna. Ale upozorňuju, že tu jsem kvůli hokeji. První měsíc jsem znal jen cestu na zimák. Teď mě vzal Gončar do tří restaurací, byly super. Nějakých čtyřicet minut jízdy od města je prý i dobré lyžařské středisko.

Jak se vám daří na ledě?
Zatím docela dobře. Přestože jsem teď asi tři zápasy nedal gól.

Když jste do Magnitogorsku přicházel, klub si liboval: Sýkora je největší posilou v historii klubu. Chovají se k vám podle toho? Jsou s vámi spokojeni?
Tak to právě na Rusech nepoznáte. To mi celkem vadí. Jsem zvyklý vědět, na čem jsem. Ale tady? Nedají najevo, jestli jsou s vámi spokojeni, nebo ne. Jsou jiní. Když se vyhraje, skáčou do stropu. Naopak každá prohra je taková malá tragédie.

Cítíte se v Rusku jako hvězda?
To rozhodně ne. Hrajeme na čtyři lajny, prostor na ledě dostávají všichni. Nevadí mi to.

A co když jste dostal zkraje sezony bydlení v oprýskaném paneláku, to jste také zůstal v klidu?
No... Nechci si stěžovat. Když tam před časem přivedli kanadského brankáře Maracla, ani nevešel dovnitř, otočil se a řekl, že jede domů. Vidíte, já v tom paneláku vydržel aspoň tři dny. Jsem lepší než Maracle (smích). Ale vážně, teď už je to přece jen lepší.

Je těžké si na Rusko zvyknout?
Zvykám si. V Česku jsem přišel ráno na stadion, pokecal, zapojil se do nějakých srandiček. Tady je to jinak - všechno děláte společně, jak na nějakém pionýráku. V Americe děláte věci tak, jak cítíte, že jsou pro vás nejlepší. Před tréninkem se připravíte sám, třeba strečink a podobně. Tady jsou hráči jak mašiny, všichni se musí připravovat stejně.

Na ruskou ligu si během výluky NHL myslí i některé kanadské hvězdy. Myslíte, že by to v Rusku vydržely?
Některé snad, ale všechny ne. Brodeur, Gomez? Nevím nevím. Snad pro ty peníze.

Tak si představte, že vám za chvíli zavolá třeba spoluhráč Giguere z Anaheimu: Petře, dostal jsem nabídku od Magnitogorsku, mám ji vzít? Co mu poradíte?
Vysvětlím mu, že to v Rusku rozhodně není lehká práce.

Co pro vás bylo v Rusku vůbec nejhorším zážitkem?
Vidět ty ohromné společenské rozdíly. Ošklivé, rozpadající se paneláky a kousek od toho přepychové mercedesy boháčů. Když máte v Rusku peníze, můžete úplně všechno. Jenže problém je, že spousta lidí tady nemá vůbec nic.

Co nebo kdo vám nejvíc chybí?
Moji psi. Stará se mi o ně táta v Česku. Mají se skvěle, mohou si zaběhat po zahradě. Ale táta má o starost víc.

Cítíte se osaměle?
Někdy. Je to o takových maličkostech. Třeba jídlo je tu jiné.

Denně boršč?
To ne (smích). Když je před domácím zápasem, jídlo na našem stadionu ujde. Snaží se to obměňovat. Ale když jedeme ven, je to často hrůza. Gončar se naštěstí pokaždé snaží najít pro nás slušnou restauraci.

Vypadá to, že jste v Gončarovi našel dobrého parťáka.
Mým kumpánem byl Slovák Nedorost. Postaral se o mě, ukázal mi, jak to v Magnitogorsku a v týmu funguje. Jenže teď ho poslali pryč. Ať si hledá místo jinde. V Rusku to tak funguje - když se jim nezalíbíte, nepářou se s vámi. A první jdou obvykle cizinci. Stejně hlavně doufám, že NHL v lednu začne.

Vážně? Vypadá to, že ruské angažmá považujete za chybu.
Pozor! To určitě ne. Je to velká životní zkušenost. Čím jsem tu déle, tím víc to chápu. Vážím si věcí, které jsem předtím bral jako samozřejmé. V Americe jsem byl hrozně rozmazlený. Dřív jsem si stěžoval na různé ptákoviny. To se už teď nestane.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze