Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Sýkora: Díky Anaheimu mám volnou vstupenku do Disneylandu

Sýkora si vybaluje věci - Sýkora si v Anaheimu koupil dům a tak na hotelových pokojích tráví čas jen při cestách jeho týmu. Spoelčnost mu dělá Pavel Trnka. | foto: Zdeněk Matějovský

20 2003
St. Paul, Minnesota - (Od našeho zvláštního zpravodaje) Kdyby někdo vymyslel hokejové pexeso a úkolem hráčů by bylo k sobě hledat dvojice hokejistů, kteří patří k sobě, pak by při otočení kartičky se jménem Petr Sýkora musel každý asi najít druhou, kde by bylo napsáno Patrik Eliáš. Dvojice, která v roce 2000 dotáhla New Jersey až ke Stanley Cupu, se ale před touto sezónou rozdělila. Eliáš zůstal v New Jersey, Sýkora se stěhoval na druhý konec Ameriky – do Anaheimu. "Voláme si ale snad každý týden, vždycky probereme, jak se nám daří," řekl v rozhovoru Sýkora. Klubová stránka Anaheimu

Petře, přátelství s Patrikem Eliášem určitě neskončilo Vaším odchodem od "Ďáblů". Jak to probíhá teď?

To je jasné, že to kamarádství jen tak neskončí. My si s Patrikem voláme snad každý týden. Vždycky po telefonu probereme, jak se nám daří.

Teď dal Patrik dva góly a rozhodl zápas s Carolinou…

Fakt jo? Tak to je super. Jsem moc rád, že se Patrik konečně chytil. Myslím, že teď už má snad patnáct gólů nebo kolik. Tak to už je určitě v pohodě. Moc mu to přeju.

Máte v Anaheimu taky někoho, s kým byste si tak rozuměl jako s Patrikem?

No jasně. Tady hodně kamarádím s Pavlem Trnkou. Vždyť my se se Srnou známe už hodně dlouho, v podstatě jsme spolu vyrůstali v Plzni. Musím říct, že mi Pavel hodně pomohl. Já jsem přijel do Anaheimu a nevěděl, co mám dělat, kde si koupit barák, kde se pohybovat, prostě nic. Tak mi to všechno vysvětlil.

Takže když jste s Anaheimem na cestách, bydlíte spolu na hotelu?

Jo. Jako jsem těch posledních sedm let byl na pokoji s Patrikem, tak teď na tripech bydlíme se Srnou. To je fakt úplně v pohodě. Vždycky probíráme, co se děje v Plzni. Taky vzpomínáme, co jsme tam prožívali, když nám bylo šestnáct sedmnáct a děláme si z toho srandu.

Jak probíhalo Vaše stěhování přes celý kontinent?

Stěhoval jsem se úplně normálně. Objednal jsem si firmu, která mi to naskládala do kamionu a převezla na druhou stranu Ameriky.

Kolik těch kamionů bylo? Na kolik náklaďáků odhadujete svůj majetek?

Byl jenom jeden. Vážně. Vždyť já vlastně vůbec žádné věci nemám. Přítelkyně mi zařídila nějaký nový nábytek, který mi přišel rovnou z Toronta. Prostě jsem koupil barák v Kalifornii přímo na pláži a trochu si ho zařídil. V New Jersey jsem fakt v podstatě nic neměl. Akorát jsem si přivezl auto a to bylo asi tak všechno.

Jak Vás přijali noví spoluhráči? Co říkal nový kapitán Paul Kariya?

Přijali mě úplně v pohodě. Kariya už čtyři roky nebyl v play off a je na něm vidět, jak moc se tam chce dostat. Ne že by se tady trápil, ale když se to tak vezme, tak už tady hraje osm let a nedostal se nikdy nikam daleko. Navíc mu před dvěma lety odešel Selänne. Určitě by chtěl mít zase ten vítězný pocit.

V tom mu můžete pomoct, že? Hrajete spolu v jednom útoku…

Hrajeme, ale teprve čtyři zápasy. Teď nás dal trenér konečně dohromady právě s Kariyou a Oatesem, předtím jsme hráli různě rozházený. Skvěle si rozumíme, šance máme úplně neuvěřitelný.

Takže spokojenost?

Já osobně jsem spokojený. Udělaly se nějaké změny, trenér je dobrý, je nás tady pár nových kluků… Zatím jsme asi bod nebo dva od play off, tak to není tak hrozné. Ještě máme třicet zápasů do konce, uvidíme. Snad to tam bude padat, my střílíme strašně málo gólů.

Ale máte výtečného brankáře. Jean-Sebastien Giguere má nejvíce vychytaných nul ze všech gólmanů. Teď vám v Minnesotě k výhře stačil jediný gól.

To je pravda. My nemáme mančaft jako třeba v New Jersey. Ti si můžou dovolit dostat pár gólů. Ale my víme, že dáme za zápas možná dva, možná tři a to že nám musí stačit k vítězství. Takže musíme hrát na to, že budeme pořádně bránit a když se dostaneme k nějakému brejku, tak ho zkrátka musíme proměnit. Nestalo se, že bychom dali třeba pět gólů za zápas. To bylo tak možná dvakrát za těch padesát utkání. Doufám, že se to trošku otočí. Třeba osobně i pro mě.

A když se to neotočí? Co když se nedostanete do play off?

Já říkám, že nejdůležitější je prokousat se přes tuto sezónu. Vím, že tohle mužstvo se otočí. Jsem o tom přesvědčený. I majitelé chtějí dát příští rok do hokeje trošinku víc peněz a chtějí ho dostat kousek výš. Trenér je nový a je výborný. Mužstvo je dobře poskládané. Věřím tomu.

Majitelem je skupina Disney. Je to nějak poznat? Dostal jste třeba na uvítanou kačera Donalda?

Ne, nemám kačera Donalda. Jenom ponožky (smích)… Ale dali nám takovou stříbrnou průkazku, díky které se dostanu do Disneylandu. Vůbec nemusím čekat ty hrozné fronty. Když mi přiletí známí, tak jenom stačí ukázat průkazku a oni je tam pustí. Známí si tam v pohodě prožijou celý den a já mám aspoň klid.

Takže se Vám v Kalifornii líbí?

Určitě. V jižní Kalifornii je nádherně, tam za celý rok prší asi jenom sedm dní. Je to tam fakt úžasný. Každý den je pětadvacet stupňů, svítí sluníčko, takže člověk si nemůže stěžovat.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze