Když se ho moderátor na zámku Kozel tázal, zda si zahraje petanque, vyplašeně odpověděl: „Co to je?“ Po vysvětlení, že se jedná o původem francouzskou kolektivní hru s kovovými koulemi, už byl doma. „Jasně, to znám, ale ne pod tímhle názvem. No jo, už jsem v té Americe asi dlouho,“ usmíval se útočník Anaheimu.
Nechal si narůst vlasy, které krotí na temeni hlavy culíkem. A zdá se být v pohodě. „Tady jsem byl naposledy v osmé třídě, když nás sem vzala učitelka,“ vzpomínal na poslední návštěvu zámku pár kilometrů od Plzně.
Na akci Setkání 2004 dorazil jako jeden z patronů pořádající Nadace sportující mládeže, která podporuje talenty v kraji.
„Pavel Nedvěd s tím začal, pak mě oslovil, jestli se nechci přidat. Jeho jméno a osobnost je pro mě tak silná, že jsem vůbec neváhal. Jestli v Čechách zůstanu delší dobu, něco ještě určitě vymyslím. Třeba společné bruslení,“ uvažoval.
Sýkora se netají touhou zahrát si po letech českou soutěž v dresu Plzně, odkud vyrazil do NHL. „Samozřejmě záleží na vedení klubu, kolik sežene peněz na posily z NHL. Já pevně doufám, že to dopadne dobře a po letech nás spolu s Martinem Strakou, Pavlem Trnkou a Jardou
Špačkem uvidí fanoušci na ledě zase pohromadě,“ prohlásil mistr světa z roku 2000 a držitel prstenu za vítězství ve Stanley Cupu s New Jersey.
Pak se zasnil a zavěštil: „Kdybychom tu hráli všichni, máme šanci ligu vyhrát.“
Všechno však kromě peněz závisí ještě na jedné „maličkosti“. Stávce v NHL, kde se dohadují majitelé klubů s hráčskou asociací. „Jsem přesvědčen, že sezona nezačne a jednání budou dlouhá. Můžeme v Plzni zůstat celý rok,“ mínil Sýkora.
V Čechách je už třetí týden. O zdravotních problémech, které ho trápily po sezoně v Anaheimu, mluvit nechce. „Důležitější je, že jsem už v pohodě.“
Jedno hořké sousto musel spolknout. Ivan Hlinka, reprezentační kouč, jej vynechal v nominaci na Světový pohár. „Bylo to jedno z největších zklamání v životě. Jak říkal Patrik Eliáš: Mysleli jsme, že náš ročník, šestasedmdesátý, už převezme hlavní tíhu reprezentace. Je nás
v tomhle věku v NHL snad pětadvacet, ten ročník je ohromně silný. Teď byl čas začít připravovat tým na olympijské hry v roce 2006. Nedá se nic dělat, musím čekat na další šanci,“ povzdychl si.
Zatím trénuje individuálně, ale 26. července vyjede na led s plzeňským extraligovým týmem. „Už si nepamatuju, kdy to bylo naposledy. Těším se. Třeba na Michala Straku, s nímž jsem v Plzni začínal v útoku. Moc mi tehdy pomohl, staral se o mě,“ vzpomněl Sýkora, který do české nejvyšší soutěže naskočil coby šestnáctiletý talent.
Na podzim, pokud se vyplní jeho přání, bude jednou z hlavních hvězd týmu. „Bude to něco jiného než za mořem. Velké kluziště, víc přihrávek, bruslení. Jsem zvědavý.“
 PODPISY NA ZÁMKU. V neděli se plzeňský hokejista Petr Sýkora podepisoval fanouškům na zámku Kozel. Útočník Anaheimu je přesvědčen, že v NHL vypukne stávka a chce hrát za Plzeň. |
