„Jestli bude čas a oni to dotáhnou, pojedu a oslavím titul s nimi!“ těší se. Finále extraligy cloumá i teplickými Stínadly. „Všichni to sledují a prožívají, celá kabina. Aspoň ta parta, s kterou se bavím, Vachoušek, Vondrášek, Táborský,“ jmenoval své ligové spoluhráče.
Litvínovský hokej emotivního záložníka chytil za srdce. „Jednou jsem vzal na stadion kluka, obrovský zážitek. Bylo to ještě v základní části extraligy. Teď je pořád plno a těžko se jde dostat k lístkům, ale já se rád koukám i v televizi.“
Co kouká... i nadává. Jako při finále číslo 5 z Třince, které ovlivnil kontroverzní moment. Kotouč už už klouzal za čáru, ale brankář Hamerlík ho obětavě zachytil, až si při tom vykloubil rameno. „Byl jsem smutnej. Nerozumím tolik hokeji, ale rozhodčím nadávám. Jsem takovej,“ usmál se sběratel žlutých karet. „Proč neuznal gól? Protože nebyl puk za čárou. Proč nebyl za čárou? Protože byla úzká. Zlobí mě to.“
Hokej v Ljevakovičově domovině je malý sport. Jedna hala, 216 hráčů, z toho 64 mužů v dospělém věku, šest rozhodčích. V letošní divizi III mistrovství světa obsadila Bosna poslední místo bez bodu.
Zatímco Litvínov bude hrát Ligu mistrů, Teplice o Evropu ještě bojují. „Jsme ve hře na dvou frontách, snad jedna vyjde,“ přeje si. Úspěšný pohárovoligový trojboj s Plzní sklářům dodá sebevědomí. „Ale jsem rád, že to už s ní skončilo, připadal jsem si jak atlet,“ pořádně si zaběhal. Ještě jeden sprint by dal: na litvínovské oslavy, budou-li.
